Jako by celé státy lehly popelem. Amazonii sužují rekordní lesní požáry

Jižní Amerika čelí v roce 2024 mimořádně ničivým požárům. Jejich rozsah přesahuje všechna očekávání a představují hrozbu pro ekosystémy i klima nejen na kontinentu, ale i globálně. Jen v Brazílii letos shořelo přes 22 milionů hektarů půdy, což je srovnatelné například s rozlohou Rumunska nebo Běloruska.

Hoří i samotné cenné a chráněné centrum deštného pralesa kolem řeky Amazonky. Podle BBC zde bylo jen letos spáleno více než 62 tisíc kilometrů čtverečních džungle, kde žije i mnoho domorodých kmenů. Některé požáry byly založeny úmyslně, jiné se vymknuly z rukou majitelům plantáží při záměrném vypalování.

Na sílu požárů mělo vliv i vytrvalé sucho, které dokonce snížilo hladiny řek na historická minima. Brazílie je nyní z 60 procent vyprahlá, a to navzdory přítomnosti deštných pralesů. Suchá koryta řek navíc domorodým obyvatelům komplikují život. Někteří jsou závislí na lodní dopravě, nemluvě o nedostatku pitné vody.

Podle serveru Rainforest Foundation bylo od ledna do srpna zaznamenáno 65 tisíc ohnisek požáru. Údaje o požárech dokládá mapa platformy MapBiomaps, která zakresluje spálenou plochu a požářiště.

Sucho i klimatická změna

Kromě nelegální těžby a vypalování lesů kvůli rozšiřování zemědělských ploch má na zhoršení situace přímý vliv klimatická změna. Výjimečně silný efekt letošního jevu El Niño způsobil dlouhodobé sucho a extrémní horka, což učinilo vegetaci v Amazonii i okolních biotopech náchylnější k šíření požárů.

Tropické pralesy přitom za normálních podmínek nepodléhají tak snadno ohni jako jiné ekosystémy, jejich přirozeně vysoká vlhkost půdy je totiž činí odolnějšími. I proto je zde relativně snadné řízené vypalování. Nicméně kombinace změn klimatu a prohlubujícího se sucha vede k tomu, že požáry nyní pronikají hlouběji do pralesních oblastí a ničí rozsáhlé plochy původního pralesa.

• Tip: Smrtící virus Marburg má dveře do světa otevřené. Pomáhá mu bezohledná těžba i změna klimatu

S požáry nebojuje pouze Brazílie. Na oblohu zahalenou kouřem si stěžují také občané Ekvádoru nebo Peru, kde v nemocnicích registrují zvýšené množství pacientů s plicními onemocněními a dýchacími problémy. V Bolívii zas registrují „nejhorší ekologickou katastrofu v celé historii.“ Shořelo tam 7 milionů hektarů lesů a pastvin, tedy téměř stejně velké území, na jakém se rozkládá Česká republika.

Tyto požáry mohou Amazonii posunout k takzvanému bodu zvratu, kdy prales už nebude schopen udržovat své mikroklima a přirozenou vlhkost. Podle studií serveru Rainforest Foundation může nastat stav, kdy prales přestane zadržovat dostatek vlhkosti a postupně se změní v savanu, což by mělo devastující dopady na biodiverzitu a narušilo by to srážkové cykly v celé Jižní Americe.

Tento „bod zvratu“ by mohl být dosažen, pokud odlesnění překročí hranici 20 až 25 procent, což při současném tempu devastace může nastat již kolem roku 2050. A to navzdory skutečnosti, že celosvětový tlak na brazilskou vládu zapříčinil, že se odlesňování zpomalilo o 30 procent a zůstalo na šestiletém minimu.

Úvodní foto: Brazilský prezident Lula Da Silva obhlíží spálené lokality. Zdroj: Lula Oficial, CC BY-SA 2.0