Uhlí se můžeme zbavit už v roce 2030, hlásí ČEPS. Je ale potřeba rychle budovat nové zdroje

Provozovatel přenosové soustavy představil dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2023), který zobrazuje možné trajektorie vývoje českého elektroenergetického sektoru. Analýza obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Informace o české zdrojové základně čerpá MAF CZ 2023 z aktualizovaného sběru dat v první polovině roku 2024, v němž se již projevují změny v plánech provozovatelů zdrojů. U údajů o okolních evropských státech vychází dokument z dat ENTSO-E platných k březnu 2023.

Dokument MAF CZ 2023 obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Přestože scénáře naznačují různé trajektorie možného vývoje české elektroenergetiky do roku 2040, sdílí společně několik předpokladů, jako jsou například shodná sada dat o elektroenergetickém mixu ostatních evropských zemí, modelování služeb výkonové rovnováhy nebo stejný rozvoj vodních i jaderných zdrojů.

• Tip: Úspěch českých firem: Třetina kogeneračních jednotek na Ukrajině je z Česka

Respondentní scénář nabízí pohled na rozvoj zdrojové základny na základě dat, která každoročně poskytují přímo provozovatelé zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 megawatthodin. Tento scénář předpokládá postupný útlum uhelných zdrojů, kdy se k roku 2030 stává provoz většiny uhelných elektráren neekonomickým a za tímto horizontem je spalování uhlí záležitostí výhradně menších tepláren a závodních energetik. Předpokládá se postupná transformace těchto zdrojů na zemní plyn či biomasu a pozvolný nárůst instalované kapacity obnovitelných zdrojů.

Progresivní scénář předpokládá kompletní odklon od uhlí a transformaci tepláren a závodních energetik na (převážně) zemní plyn do konce roku 2030. Tento scénář uvažuje vyšší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren, a vyšší spotřebu elektřiny vlivem rozsáhlejší elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění.

Z exportu na import

Z výsledků obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice ČR na importní po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz. Otázkou přitom zůstává, zda elektrická energie z přebytkových zemí (zejména Německa a Francie) bude skutečně exportována, nebo bude využita pro výrobu vodíku pro tamní průmysl. V roce 2035 výsledky obou scénářů naznačují problémy se zdrojovou přiměřeností v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký objem importu.

Hodnoty potřebného dozdrojování pro dosažení přiměřenosti v rámci klimaticky průměrných let a při akceptování vyššího objemu importu jsou nejvyšší v cílovém roce 2035, kde se pohybují v rozmezí 1 600 – 1 900 megawattů. V rámci citlivostní analýzy zohledňující extrémně nepříznivé počasí vzniká potřeba dozdrojování již v roce 2030 a oproti klimaticky průměrným rokům dosahuje až dvojnásobku potřebného výkonu.

• Psali jsme: Sto tisíc domácností využije plyn z Alžírska. ČEZ podpořil decentralizaci zdrojů mezinárodním kontraktem

Co se týče ceny silové elektřiny, lze do budoucna očekávat její velkou volatilitu v rámci daného roku. Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů sice vede ke snižování průměrné ceny silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na řízení soustavy (např. náklady na redispečink). S postupným snižováním silové složky ceny elektřiny bude docházet k přesunu ceny do oblasti distribučních poplatků. Analýza cenového vývoje scénářů ukazuje, že dovoz elektřiny může přispět ke snížení velkoobchodních cen v České republice během letního období. V zimním období však v některých hodinách dochází k vyčerpání všech dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na straně spotřeby a následným významným cenovým výkyvům.

Nezbytnost budovat nové zdroje

Proto je nezbytné budovat nové flexibilní výrobní zdroje, které zabrání možné nedodávce elektřiny v klimaticky citlivých obdobích roku, a zároveň zvyšovat energetickou účinnost a zapojení strany spotřeby. Mezi další doporučení vyplývající z MAF CZ 2023 patří zajištění řízeného přechodu od uhelné k nízkoemisní energetice.

K dodržení normy spolehlivosti bude také zapotřebí zajistit dodatečný instalovaný výkon nad rámec výstavby nových jaderných zdrojů, zejména plynových a větrných elektráren. Významnější překračování normy spolehlivosti znamená ohrožení spolehlivosti dodávek elektřiny koncovým uživatelům.

• Tip: Nezáleží jen na panelech. Pro optimální výkon fotovoltaické elektrárny je důležitý také střídač

Přesto však panují obavy o energetickou soběstačnost ve chvíli, kdy uhelné provozy ukončí svou činnost. Podle Pavla Šolce, člena představenstva ČEPS, se bez uhlí obejdeme, pokud k odstavení uhelných elektráren nedojde v jednom okamžiku. „To je ovšem extrémně nepravděpodobné – neodpovídá to ekonomické logice, ani mezním výhledům,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz.

Obavy z nedostatku elektřiny proto nejsou na místě. „Minimálně ve střednědobém horizontu. Poté (po roce 2030) dojde k dozdrojování ať již přirozenou tržní cestou, nebo s použitím nějakých stimulů,“ dodává Šolc.

Více podrobností o budoucnosti energetiky z pohledu ČEPSu budeme s Pavlem Šolcem rozebírat v rozhovoru na Obnovitelně.cz již příští týden. Zabrousíme do oblasti agregačních bloků, moderních technologií i ekonomických strategií.

Úvodní foto: Freepik