Těmto houbičkám se vyhněte obloukem: Sběr lysohlávek je trestný a jejich konzumace ohrožuje zdraví

Letošní letní houbová sezóna se příliš nepovedla. Když proto konečně přišel podzim, houbaři se zaradovali. A že je z čeho. Facebookové skupiny jsou doslova obsypané snímky plných košů i kufrů od aut. Komentující sběrači se dělí na skupiny obdivovatelů a současně kritiků, kteří ke všem fotkám dopisují: „Nechte tam i něco pro ostatní“ a „co s tím budete dělat, nenažranci!“.

Díky mobilním aplikacím a právě sociálním sítím si také mnoho lidí dovolí sbírat i ty druhy, kterými si sami nejsou jistí. Zkušenější houbaři předvádějí plné koše ryzců, experti si troufají dokonce i na fialové nebo modré druhy hub, které instinktivně vyvolávají mezi laiky obavy. Je tu ale i skupina drobných houbiček, kterým je radno se vyhnout – lysohlávky. Hlavní sezóna jejich růstu je právě teď na podzim.

• Psali jsme: Z Česka se stává ráj pro pěstitele lanýžů. Houby za miliony můžou růst i pod solárními panely

Patří mezi houby známé pro své halucinogenní účinky především díky obsahu látky psilocybin. Přestože mají pověst psychedelické houby, je důležité si uvědomit, že jejich sběr a konzumace nese nejen zdravotní rizika, ale také možný právní postih. Přinášíme proto přehled tipů, jak a kde se jim vyhnout.

Jak poznat lysohlávku?

I když se nejčastěji zmiňuje druh lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), v Česku roste více druhů různých lysohlávek. Mezi další běžné druhy patří lysohlávka česká (Psilocybe bohemica) a moravská (Psilocybe moravica), známá je také lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens) nebo lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana)

Na celém světě existuje více než 160 druhů lysohlávek (nebo respektive hub Psilocybe). Někdy je náročné je od sebe rozeznat, protože se v různých růstových fázích vzhledově mění. Nejsnazší a trochu záludnou definicí v Česku rostoucí lysohlávky by tak mohlo být „malá drobná houbička s tenkou nožičkou a hnědým kloboukem“. Což může být matoucí, protože takových druhů hub existují desítky, možná stovky.

Jedním z klíčových rozpoznávacích znaků lysohlávek je ale modrání hub při poškození. Tento jev je způsoben oxidací psilocybinu na psilocin, který má modrý odstín. Klobouček bývá široký jen centimetr až dva, třeň (tedy nožička) je tenký a dlouhý, občas zahnutý, čímž dodává lysohlávce kouzelnický vzhled.

Kromě toho, že je sběr a konzumace lysohlávek nebezpečná a zakázaná, hrozí také záměna s jinou a ještě více jedovatou houbou. Drobné houby jsou si totiž skutečně velmi podobné.

S čím hrozí záměna a kde rostou

Záměna hrozí například s houbou vláknicí začervenalou (Inocybe erubescens), která roste na podobných místech a může mít podobný zvonkovitý klobouk. Zatímco lysohlávky jsou „pouze“ halucinogenní, vláknice je silně jedovatá a obsahuje muskarin, což je neurotoxická látka, která může způsobit závažné otravy.

Další možná záměna hrozí s jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), která je lysohlávce ještě podobnější a roste na stejných místech. Navzdory svému názvu navíc roste i v listnatých lesích stejně jako lysohlávka.

České druhy lysohlávek rostou během podzimních měsíců, od září do listopadu. Potřebují typické houbovité podmínky, tedy vlhko a chladno. Nacházejí se všude po České republice, většinou čerpají sílu z tlejícího dřeva.

Nejčastěji se s nimi setkáte na pastvinách, loukách a neudržovaných travnatých plochách, kde roste například lysohlávka kopinatá. Některé druhy, jako lysohlávka česká a vrbová, rostou na tlejícím dřevě v listnatých lesích nebo v blízkosti vrb. Lysohlávka modrající se často vyskytuje v parcích a zahradách na dřevní štěpce, zatímco další druhy, jako lysohlávka moravská, preferují travnaté a vlhké pastviny.

• Tip: Bydlení zdražuje i kvůli změně klimatu. Pojišťovny zvedají ceny pojištění budov i na několikanásobek

Halucinogenní účinky a rizika

Psilocybin, aktivní látka v lysohlávkách, je známý svými silnými halucinogenními účinky. Při konzumaci dochází k ovlivnění vnímání času, prostoru, barev a zvuků. Uživatelé často popisují změny v myšlení, pocity euforie nebo naopak úzkosti a hrůzy. Z hlediska zdravotního rizika je největší hrozbou takzvaný „bad trip“, kdy dochází k negativním psychickým stavům – panika, paranoia, pocit ztráty kontroly nebo osobní identity.

Dlouhodobé nebo nesprávné užívání psilocybinu může vést k psychickým problémům zejména u lidí náchylných k duševním poruchám. U některých uživatelů může dojít k rozvoji nočních můr i po dlouhé době od užívání lysohlávek.

V České republice je psilocybin zařazen mezi zakázané látky a jeho držení a distribuce je nelegální. To znamená, že ačkoliv lysohlávky v přírodě rostou, jejich sběr za účelem konzumace či prodeje je trestný. Právně vzato se jedná o stejné postihy jako u jiných psychotropních látek, jako je marihuana či extáze.

Přesto se experimentuje (ostatně stejně jako v případě jiných zakázaných látek) s možným využitím lysohlávek v lékařství a psychiatrii. Například v Austrálii se od roku 2023 mohou léky obsahující psilocybin předepisovat na deprese nebo lidem trpícím posttraumatickou stresovou poruchou. Výzkumu psychiatrického využití této látky se věnuje i Národní ústav duševního zdraví, který testuje vliv psilocybinu na dlouhodobé deprese.

O samosběr a konzumaci se ale nepokoušejte. Kromě právních důsledků je důležité si uvědomit také riziko zdravotních komplikací i v případě zážitku spojeného s lysohlávkami, natož hrozbu nesprávné identifikace hub. Záměna s jedovatými druhy, jako je vláknice nebo jiné smrtelně nebezpečné houby, může mít fatální následky. A co se právních následků týče, v případě sběru většího než malého množství hub vám hrozí i trest odnětí svobody v délce až 18 let.

Úvodní foto lysohlávka česká: Gerhard Koller /Mushroom Observer , CC BY-SA 3.0