Evropa se chystá vlkům snížit ochranu. Střílení ale problémy nevyřeší
Evropa bude hlasovat o změně ochrany vlka, kterou pravděpodobně i schválí. Zhoršení podmínek pro vlky to ale hned znamenat nemusí.
Kristýna Čermáková
3. 10. 2024
Koncem září si evropské státy odhlasovaly snížení ochrany vlků v Evropě v takzvané Bernské úmluvě o ochraně přírody. Rozhodnutí zatím není finální, s ohledem na podporu členských států se ale dá předpokládat jeho bezproblémové odsouhlasení a přijmutí. Proti snížení ochrany hlasovalo pouze Španělsko a Irsko.
Znamenalo by to přesun vlka z kategorie a přílohy přísně chráněných živočichů do seznamu pouze chráněných živočichů. Samo o sobě se ale jedná jen o byrokratický krok. Co se stane dál, závisí na rozhodnutí jednotlivých členských států, šelma bude stále pod určitým stupněm ochrany. Teoreticky se tak nemusí dít nic nového, v případě zájmu státu o odstřel vlků to ale reálné bude.
Expert a ochránce přírody z Karlovy univerzity Vojtěch Kotecký upozorňuje, že situace se nyní stává nepřehlednou. „Rušíme současná pravidla, aniž bychom byli domluveni na nových. Jak bude konkrétně vypadat ochrana vlků? Nestačí říci, že se každý stát rozhodne sám. Populace překračují hranice. Nejsou žádní čeští vlci, takže sotva mohou být česká pravidla,“ vysvětluje.
„Rozhodnutím se otevřela budoucí cesta ke snížení ochrany vlka, ačkoliv schválené to zatím není,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Miroslav Kutal, expert z Ústavu ekologie lesa, Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Česko si ale při přijetí Bernské úmluvy odhlasovalo výjimku, vlky, medvědy, káňata, jestřáby, poštolky a výry do přílohy přísně chráněných druhů nezařadilo.
Podobný přístup k Bernské úmluvě má například také Polsko, které vlka řadí navzdory Evropské unii na seznam méně chráněného živočicha. Ale nestřílí ho, přestože může. „A naopak třeba Francie nebo Švédsko vlka střílejí dlouhodobě a odolávají různým soudním procesům,“ komentuje Kutal. Podle něj je navíc přeřazení šelmy proces na několik let, v nejbližší době se proto nic víc nezmění.
„Za mě to není žádná katastrofa, je to spíše špatný politický signál, že jsme nakloněni střílení vlků, ačkoliv chybí přesvědčivé vědecké důkazy, že právě toto je způsob, který dokáže snížit konflikt. Ani samotná analýza, kterou si Evropská komise nechávala zpracovat, nezjistila, že by střílení vlků výrazněji farmářům pomáhalo tam, kde je to nyní možné. Co ale funguje, jsou preventivní opatření v oblastech s výskytem šelmy,“ dodává odborník.
Česko si zatím vlky brání, navzdory lobby
Česko se zatím střílení vlků vyhýbá, ačkoliv v loňském a letošním roce zapracovalo na legislativních výjimkách, které to umožňují. Slouží ale spíše jako předpříprava pro případné problematické jedince, u kterých je třeba jednat okamžitě. Jinak k bezdůvodnému odstřelu vlků nedochází, výjimka zatím zůstala nevyužita.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se v červnu nechal slyšet, že právě tyto vyhlášky jsou jediným řešením, pokud Evropa nesníží stupeň ochrany v rámci Bernské úmluvy. „Vlk historicky do naší krajiny patřil a to chceme zachovat, je dobře, že se vlk vrací. Nemůžeme se ale dostat do protichůdné situace, kdy vlk ztratí respekt vůči lidem,“ komentoval situaci k odstřelu šelem.
Přesně jak zmínil, v Česku se zatím řeší případný odstřel kvůli problematickým neboli bold jedincům, kterým jsme se na Obnovitelně.cz už věnovali dříve. Neuvažuje se o odstřelu kvůli škodám na zvěři, ačkoliv za to brojí silné jak myslivecké, tak zemědělské a hospodářské lobby. Že by ale střílení jednotlivých šelem pomáhalo situaci a jako prevence škod, se stejně říct nedá.
Podle studií se škody na hospodářských zvířatech i po usmrcení šelem výrazně nezměnily, případně pouze dočasně. Zafungovalo by pouze kompletní vystřílení šelem, což je zatím naštěstí s ohledem na stále určitý stupeň ochrany naprosto nereálné.
Koneckonců na jaře se Francie kvůli myslivecké lobby rozhodla vystřílet 50 vlčích jedinců, kteří vytváří největší škody na hospodářských zvířatech. To se ale nepodařilo a podle genetického testování byla všechna zvířata nevinná a žádné z nich ve své DNA nemělo shodné vzorky z vlčích slin na ulovených ovcích.
Že se jedná o zbytečný krok, vysvětlují i ochránci zvířat v otevřeném dopise pro Evropskou unii. „Vlci jsou nedílnou součástí evropského přírodního dědictví, hrají roli pro udržování ekosystémové rovnováhy a biologické rozmanitosti. Návrat vlků do těch částí Evropy, kde byl tento druh dříve vyhuben, je významnou událostí v ochraně přírody,“ dodávají.
„Nemůžeme se tvářit, že nám Evropa přikazuje snížit vlkovi ochranu. Pořád ještě závisí na našich politicích, zda se rozhodnou plošné zabíjení vlků umožnit, nebo pokračovat v podpoře znevýhodněných farmářů v oblastech výskytu vlka realizací osvědčených obranných opatření, jak tomu bylo doposud,“ dodává Kutal.
Vlci se v Česku vyskytují už téměř v každém regionu, ačkoliv se zabydlují především v hornatých oblastech. Dobrovolníci monitorují smečky například v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, v Krušných horách, ale také třeba již v Brdech u Prahy.
K útoku na člověka ale v moderní historii nikdy nedošlo, škodu na hospodářských zvířatech nahlásili farmáři v loňském roce celkem v 303 případech. Většinou se ale jednalo o nezabezpečená zvířata, v 93 procentech případů chyběl pastevecký pes, v polovině případů bylo oplocení pod metr výšky.
Úvodní foto: Unsplash