Myslivci stupňují tlak a brání změně k lepšímu. Novela rozhodne o budoucnosti českých lesů

Myslivci přecházejí do ofenzivy. S tím, jak se ve sněmovně blíží projednávání novely mysliveckého zákona, se stupňuje tlak Českomoravské myslivecké jednoty, která chce legislativním změnám zabránit. Silná vlivová organizace nyní lobbuje mezi poslanci, aby pro novelu nezvedli ruku.

Předloha počítá s tím, že se lov bude plánovat podle míry škod na porostech, zmenší se minimální výměry honiteb a lovit budou moci i vlastníci pozemků. Hlavním cílem je výrazné omezení přemnožené spárkaté zvěře a pomoc českým lesům, aby se z nich staly druhově pestré porosty, které budou lépe odolávat dopadům klimatické změny.

Myslivcům se ale nelíbí snížení výměry honiteb, navrhovaný systém stanovování výše odlovu zvěře a jsou zásadně i proti pokutám za nedodržení plánu odlovu. „Nehlasujte pro novelu zákona o myslivosti,“ vyzývá poslance myslivecká jednota, která na svou stranu získala i některé další organizace, ale také Svaz měst a obcí. Podle informací Obnovitelně.cz mají s předlohou problém také někteří poslanci koaličního hnutí STAN, také proto se má projednávání zákona posunout až na dobu po krajských volbách.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zatím opakovaně tvrdí, že chce novelu v parlamentu prosadit. „Můj zájem je, aby ten zákon skutečně prošel,“ tvrdí ministr Výborný, i když připouští některé dílčí úpravy. Je to ostatně poslední šance na několik let. S tím, jak se bude blížit termín sněmovních voleb příští rok na podzim, bude klesat zájem zákonodárců zabývat se kontroverzní předlohou.

Podle informací Obnovitelně.cz to může být i taktikou odpůrců novely v čele s Českomoravskou mysliveckou jednotou – prostřednictvím poslanců, které mají na své straně, protahovat projednávání předlohy tak dlouho, až už na její přijetí bude pozdě. Zatím pravděpodobným scénářem je, že novelu poslanci ještě teď na podzim schválí v takzvaném prvním čtení. Ale co bude potom, je zatím nejasné.

Miliardové škody v porostech

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že hlavním cílem zákona je řešení největšího problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a v lesích.

Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru. Náklady na preventivní opatření a sanaci následných škod se odhadují na 2,5 miliardy korun ročně. Některé odborné posudky navíc odhadují škody na lesních porostech, ale také zemědělských plochách několikanásobně vyšší.

„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ řekl ministr Marek Výborný.

• Psali jsme: Za přemnoženou zvěří zůstávají miliardové škody. Myslivci ale chtějí změnu k lepšímu zablokovat

Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok ho zveřejní v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Myslivci či myslivecká sdružení budou povinni splnit minimální výši lovu určenou podle stupně poškození lesa.

Nebude-li minimální lov splněn, orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) uloží uživateli honitby (myslivcům) sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalším roce se pokuta zvýší. Kontrolu lovu usnadní plánovaná digitální evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře v ISEM, která bude podle předpokladu spuštěna za dva roky.

Novela rovněž mění minimální výměru honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů, od čehož si ministerstvo slibuje lepší hospodaření a snadnější lov. Předloha rovněž umožňuje lov vlastníkům a nájemcům pozemků.

Předloha je v souladu s programovým prohlášením vlády, které slibuje posílit „pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb“. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze.

Bukvice a žaludy jako potrava

Výstižně popsal současný stav Jakub Hruška, profesor environmentálních věd a vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Uvedl, že lesní stromy jednou za několik let synchronizovaně na větším území vyprodukují velké množství semen, což jsou nejen smrková semínka, ale i bukvice a žaludy. Za normálních okolností sice část semen zkonzumuje zvěř, ale i tak jich dost zbyde na to, aby vyklíčilo velké množství semenáčků, které založí novou generaci lesa.

„Jenže v našich lesích podmínky normální nejsou. Máme velmi vysoké stavy spárkaté zvěře (srnčí, jelení, dančí, jelen sika, mufloni, divočáci), které sice nedokážou zkonzumovat všechna semena, ale spolehlivě stačí sežrat v příštím roce vyklíčené semenáčky přirozeného zmlazení,“ uvedl profesor Hruška.

Lesy se podle něho umí reprodukovat přirozeně, nepotřebují člověka, aby sázel stromečky ze školek, jak je to u nás běžné. „Pak je musíte oplotit a doufat, že se v plotě neobjeví díra – pádem stromu, nadzdvižením divočáky. Pokud se objeví, je všechna vaše námaha marná, zvěř sežere i drahé sazenice,“ dodal Hruška.

Přitom řešení je podle něho jednoduché: zredukovat stavy zvěře, které jsou tak vysoké, jako nikdy za posledních několik století nebyly. „A k tomu je potřeba změnit dnes zcela nefunkčí zákon o myslivosti, aby na myslivce vzniknul větší tlak na lov, a tím pádem i ochranu lesa. Umělá obnova je dnes extrémně drahá a není na většině míst vůbec potřeba,“ sdělil Jakub Hruška.

Povzdechl si, že letošní semenný rok na Vysočině, kde synchronně plodí duby, jedle, buky i smrky, asi moc úspěšný nebude. „Ale jednou třeba...,“ dodal Hruška, podle něhož hrozí, že novelu mysliveckého zákona nepodpoří dostatek poslanců právě kvůli lobby myslivců. „Kterým dnešní stav vyhovuje, protože jsou rádi, že je zvěře hodně, a stav lesa je nezajímá,“ uvedl Hruška, podle něhož by byl tento scénář velkým neúspěchem pětikoalice.

Chceme komplexní řešení

Myslivci ale tvrdí, že pro snížení škod způsobených zvěří je třeba komplexnější řešení. „Dosavadní praxe mysliveckého hospodaření a problémy, které řešíme, jasně ukazují, že lov sám o sobě k systémovému snížení škod zvěří nestačí,“ řekl Jíří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Argumentuje, že i přes veškeré rekordní úlovky hlášené každým rokem nejsou myslivci schopni ulovit dostatek zvěře. Pouhý lovecký tlak bez koncepce vede jen k tomu, že se zvěř koncentruje v lokalitách, kde se cítí bezpečně, na odlehlých místech nebo v nepřístupném terénu, a dále se množí a samozřejmě také potřebuje přijímat potravu.

„Škody tedy pouze přesuneme do jiné lokality, kde však můžou být o to větší. Aby opatření proti škodám měla požadovaný efekt, je třeba uplatňovat lovecký tlak řízeně spolu s opatřeními, jako klidové zóny a pastevní plochy nebo intervalový lov,“ uvedl Janota.

• Tip: Myslivci přijdou o lovecký monopol. Novela otevře honitby i vlastníkům lesů

Podle Českomoravské myslivecké jednoty je ale pro takový způsob hospodaření zapotřebí dostatečný prostor a také konfigurace krajiny a hranic honiteb. Už při současné minimální výměře 500 hektarů je prý uvedení do praxe těchto zásad často problematické, protože vhodná lokalita pro zmíněná opatření zkrátka leží už „u sousedů“ a ti chtějí také lovit.

Snižování minimální výměry honiteb ve vztahu ke škodám působeným zvěří tak podle organizace v těchto souvislostech nedává smysl. „Minimální výměra honitby 500 hektarů je již dnes na hraně možností mysliveckého hospodaření a neodpovídá biologickým potřebám zvěře,“ řekl předseda Jiří Janota.

Myslivci se mohou opřít také o podporu vlivného Svazu měst a obcí. Novela zákona má podle něj značný potenciál negativně ovlivnit život v menších městech a vesnicích. Změny týkající se snížení minimální výměry honiteb mohou vést k řadě sporů mezi držiteli a uživateli honiteb, což může vyvolat napětí a zhoršit mezilidské vztahy v mnoha obcích.

„Členové Svazu dlouhodobě podporují činnost mysliveckých spolků, které významně přispívají k udržování společenského života na venkově. V případě schválení této novely se však obáváme dalšího úbytku aktivních myslivců, což už dnes pozorujeme v některých regionech. Kromě toho zákon namísto motivačních pobídek přináší řadu kontroverzních ustanovení se sankčními postihy, což mladé lidi od myslivosti odrazuje,“ řekl František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova.

Myslivecký relikt socialismu

Novelu zákona o myslivosti naopak podporuje sedm významných organizací a spolků: Hnutí Duha, Asociace soukromého zemědělství, Česká společnost ornitologická, Spolek vlastníků honebních pozemků, Pro Silva Bohemica a Český svaz ochránců přírody.

„Stavy spárkaté zvěře skokově narůstají, přitom současný zákon neumožňuje většině vlastníků lesů efektivně zasáhnout. Nenávratně tak ztrácíme čas k adaptaci našich lesů na klimatickou změnu. Novela přináší potřebné změny, které umožní nalezení rovnováhy mezi potřebami lesa a zvěře. Díky tomu budeme moci výrazně více využít tvořivých sil přírody při přeměně našich lesů na pestřejší a odolnější,“ uvedl Tomáš Pospíšil, předseda Pro Silva Bohemica.

Podle Jaroslava Šebka a Daniela Pitka z Asociace soukromého zemědělství je současný systém myslivosti reliktem socialismu a brání drtivé většině malých zemědělců chránit svůj majetek před přemnoženou zvěří. „Vláda se v programovém prohlášení zavázala práva vlastníků posílit. Důrazně apelujeme na všechny koaliční poslance, aby vládní návrh schválili, splnili vládní slib a ukázali voličům, že vládní slovo platí,“ uvedli zástupci asociace.

K přijetí novely vyzval také Jaromír Bláha z Hnutí Duha, podle něhož je budoucnost českých lesů v rukou poslanců. „Neschválení vládní novely zákona o myslivosti nebo její vykostění by byla vražda našich lesů. Bez snížení nadměrných stavů spárkaté zvěře není možné obnovit druhově pestré odolnější lesy. Vedení Českomoravské myslivecké jednoty a jejich příznivci, kteří novelu odmítají, hájí zoufalým způsobem zájmy úzké části myslivců, kteří udělali z našich lesů chlév, v němž chtějí mít co nejvíc zvěře, kterou loví. Tyto zájmy jsou bohužel prorostlé jak do Parlamentu, tak do vedení mnoha obcí. Jednání vedení myslivecké jednoty je nezodpovědné k naší krajině,“ uvedl Bláha.

• Tip: Přemnožená zvěř působí obrovské škody. Nápravu brzdí komunistický zákon

Dodal, že nově spuštěný web Myslivost udržitelně popisuje podrobně problematiku přemnožené zvěře a současného stavu českých porostů a vyvrací také různé mýty a nepravdy, které se objevují.

Předlohu podporuje také Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně. „Velmi negativně vnímáme, že dosavadní myslivecké hospodaření na většině území České republiky vyústilo ve vysokou početnost spárkaté zvěře, a způsobené škody jsou nad únosnost současné krajiny. Nefunkční legislativa je toho nepochybně jednou z nejvýznamnějších příčin,“ uvedl děkan profesor Libor Jankovský.

Odborníci z této fakulty podporují i navrhované zmenšení honitby na 250 hektarů. Tvrdí, že to nepřinese žádné zásadní negativní dopady jak na počet myslivců, tak na krajinu nebo zvěř. Zodpovědným vlastníkům menší výměry půdy naopak umožní vytvořit si honitbu vlastní, kde budou rozhodovat o hospodaření podle svých představ.

Ilustrační foto: Pixabay