Bydlení zdražuje i kvůli změně klimatu. Pojišťovny zvedají ceny pojištění budov i na několikanásobek
Je to krutá realita změny klimatu, říká finanční kontrolor. Pokud severoamerické rodiny nezvládnou vyšší náklady, budou se muset odstěhovat na bezpečnější místa.
Kristýna Čermáková
20. 10. 2024
Letošní rok ještě neskončil, přesto se po celém světě roztrhl pytel s extrémními projevy klimatické změny. Silné hurikány, nadprůměrné množství záplav, lesní požáry způsobené vlnou vedra a sucha, krupobití i tornáda. Hned po katastrofě ale nastává ještě jedna událost – ta pojistná.
Pojišťovny registrují rekordní množství škod, které jsou přímým i nepřímým důsledkem klimatické změny. Některé proto začínají měnit pojistné podmínky, zvyšují pojistné částky nebo zkrátka již majetek v nejčastěji postihovaných oblastech ani nepojistí. Pro majitele nemovitostí a podniků to proto mnohdy znamená neúměrné finanční zatížení nebo nutnost se přestěhovat.
Podle serveru Japan Times některé pojišťovny přímo vybízejí ke stěhování se a otevřeně varují před klimatickou migrací. Jen kupříkladu v Kanadě některé pojistky stouply i na čtyřnásobek své ceny a pro běžné majitele nemovitostí se stávají nedostupné.
Peter Routledge, vrchní inspektor finančních institucí v Kanadě, varoval před rostoucími škodami způsobenými právě extrémním počasím. Nebudou podle něj natolik nebezpečné, aby se přímo dotýkaly přežití populace, budou ale problémem finančním.
„V některých oblastech se už dnes žije velmi draze. Podniky a domácnosti budou muset vydržet zvýšené životní náklady, nebo se budou muset přestěhovat,“ vysvětlil Routledge. „Je to kruté, ale taková je realita změny klimatu,“ dodal.
Například v kanadské Britské Kolumbii již došlo ke snižování dostupnosti pojištění proti zemětřesení a zpřísnění pojištění proti záplavám a povodním. Navíc neexistuje ani pojištění proti extrémnímu suchu, které dělá z krajiny v některých oblastech Kanady poušť.
Jen za červenec a srpen 2024 nahlásili kanadští klienti svým pojišťovnám 228 tisíc pojistných událostí, tedy výrazně více, než v kterémkoliv létě za posledních dvacet let. A to především díky souhře vícero přírodních katastrof, od záplav v Torontu a Quebecu přes krupobití v Calgary nebo lesní požáry v Albertě.
„Letos hovoříme o největších ztrátách v historii, které způsobily přírodní katastrofy. Do pěti let ale tento rekord určitě překonáme,“ varuje Routledge.
České pojišťovny si zvykají
Zeptali jsme se proto českých pojišťoven, jak se staví ke změnám klimatu a zda registrují zvýšené množství extrémních jevů počasí. Změna pojistných podmínek Čechům zatím nehrozí, pojišťovny dlouhodobě omezují maximálně pojistky v záplavových oblastech. Podle České asociace pojišťoven jednotlivé společnosti obvykle i v případě projevů přírodních pohrom vycházejí klientům vstříc a snaží se reagovat rychle.
„Pojistný sektor s klimatickou změnou musí počítat a omezovat negativní dopady. Důsledky v podobě plošných povodní nebo i lokálních bleskových záplav či častější a silnější vichřice nebo dokonce tornáda, výskyt krupobití s následkem rozsáhlých škod, to je bohužel realita, která s sebou přináší i zvýšený počet pojistných událostí,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Petr Koblížek, gestor sekce životního pojištění České asociace pojišťoven.
Podle Koblížka je pojišťovnictví živým oborem, který se mění v čase, a při projevech klimatické změny již zdokonaluje své likvidační procesy. Klienti nyní získávají pojistné plnění za zmírnění dopadů přírodních katastrof na pojištěném poškozeném majetku často během řádově hodin po nahlášení pojistné události.
„Dá se říci, že změny jsou charakteru zjednodušování a zdokonalování podle zákaznické zkušenosti a reagují na nové poznatky,“ dodává Koblížek.
Že se doba mění, registruje také ČSOB. „V souvislosti se změnou klimatu vnímáme již každoroční nárůst počtu škod z vichřic a krupobití, který se opakuje pravidelně minimálně jednou za rok od roku 2019. Navíc nás v roce 2021 postihlo tornádo a letos povodně,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz mluvčí společnosti Petr Milata.
Pojišťovna se rozrůstá a počet celkových škod se od roku 2020 zvedá přibližně o 15 procent ročně. A na tomto nárůstu se podílí výrazně právě také vichřice, povodně, tornádo, krupobití a další kalamity. Přesto pojišťovna zatím měnit své pojistné podmínky nehodlá.
„Selektivní přístup k pojištění rizika uplatňujeme již dlouhodobě u pojistného nebezpečí povodeň a záplava. Nicméně k dalším rizikům se takto striktně nestavíme a ani to nyní neplánujeme. Naše klienty chceme chránit proti negativním jevům maximální možnou měrou,“ dodává Milata.
Klimatická pojištění
Podle studie společnosti Howden aktuální běžné pojistné krytí nemovitostí a dalších objektů, kterým hrozí újma skrze klimatickou změnu, nestačí. Zatím sice škody, které pojišťovny vyplácí, zvládají pokrýt jiné oblasti příjmů, do roku 2030 se ale bude muset jejich strategie změnit.
Podle studie se celosvětové průměrné pojistné na odolnost vůči klimatu a ochranu před přírodními katastrofami do roku 2030 zvýší až o 50 procent. To znamená zhruba 200 až 250 miliard dolarů, které bude svět muset zainvestovat do vyrovnání ročních ztrát způsobených klimatickými událostmi.
„Dosažení uhlíkové neutrality a odolnosti vůči klimatu pomocí adaptačních strategií je výzvou pro všechny ekonomiky. Bez dostatečného pojištění rizik nebude přechod k dekarbonizaci hladký,“ varuje Lorenzo Fantini, výkonný ředitel a partner Boston Consulting Group.
Například hurikán Milton způsobil škody ve výši 22 až 36 miliard dolarů. Přesnou částku není možné určit, protože mu předcházel ještě hurikán Helene, který vytvořil podobně vysoké škody. A jak jsme na Obnovitelně.cz již psali, síla obou hurikánů byla klimatickou změnou výrazně podpořena.
Výsledkem je varování Petera Routledgeho v praxi. Americké pojišťovny zvyšují cenu pojistného a majitelé domů je již nezvládají platit. Nezbývá jim proto nic jiného, než riskovat příchod dalšího stejně silného hurikánu a ztrátu nemovitosti, nebo se odstěhovat. Podle serveru BBC se v USA letos některé ceny za pojištění proti povodním zvýšily prakticky čtyřnásobně.
Je to důsledek toho, že americká Národní meteorologická služba po roce 2018 aktualizovala modely povodňových oblastí. Kvůli změně klimatu se tak tisíce budov ocitly nově v aktivní záplavové oblasti a platí na ně přísnější pojistné podmínky. A to navzdory skutečnosti, že když je jejich majitelé před desítkami let kupovali, o povodních nemuseli vůbec uvažovat.
Úvodní foto: Freepik