Krajské volby rozhodnou i o větrných a solárních parcích. Kandidáti se jim ale vyhýbají

Česko čeká volební víkend, dnes a zítra mají voliči možnost hlasovat pro své kandidáty do krajských zastupitelstev nebo do jedné třetiny senátorských křesel. Červnové volby do Europarlamentu ukázaly, že Green Deal i obnovitelné zdroje jsou žhavým tématem, které voliče zajímá. Palčivému problému „vlastních větrných elektráren za domem“ se ale kandidáti mnohdy snaží raději vyhnout. V předchozím článku na Obnovitelně.cz jsme shrnuli situaci voleb do Senátu, nyní se zaměříme na možnosti krajů ovlivnit svůj budoucí vývoj.

Do krajských voleb kandiduje celkem 183 stran a přes 8 tisíc kandidátů. Volby mohou být klíčové pro rozvoj a instalaci nových obnovitelných zdrojů. Krajská zastupitelstva mohou vytvářet dlouhodobé strategie pro rozvoj obnovitelných zdrojů, schvalovat jejich výstavbu i případnou finanční podporu. Je proto dobré zaměřit se při výběru kandidáta i tímto směrem a zjistit, jaký postoj má především k solární a větrné energii, protože to jsou hlavní témata, která se na poli energetiky v následujících měsících až letech budou řešit.

Co se týče solárních parků, největší potenciál mají kraje s větším množstvím brownfieldů a ideálně také slunným počasím, jako jsou Jihomoravský, Královéhradecký a Středočeský kraj. Využití pro fotovoltaiky najdou v budoucnu také kraje s bývalými těžebními plochami, především Ústecký či Karlovarský kraj, tam se ale bude jednat hlavně o plány po roce 2030.

Dva jaderné bloky v solárech v Jihomoravském kraji

V nabídce solárního výkonu výrazně vyčnívá právě Jihomoravský kraj, který už nyní disponuje jak značným množstvím využitelných ploch, tak dostatkem slunných dnů. Jen v roce 2023 bylo v kraji nainstalováno přes 600 megawatt-peaků výkonu a na mnoha místech už stojí značné množství domácích i velkých fotovoltaik. Například regiony Sokolnice a Otrokovice jsou schopné poskytnout ve sluneční síle stejné množství výkonu, tedy 2400 megawattů, jako dva jaderné bloky (byť výkon fotovoltaiky je samozřejmě rozprostřený do různé denní a roční doby).

Hlavní výzvou pro Jihomoravský kraj proto zůstává integrace velkého množství solárních elektráren do přenosové soustavy a řešení problému s přetížením sítě v době špičkové výroby.

Zastáncem solárních panelů v Jihomoravském kraji a současně kandidátem je stávající hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), který postupně umisťuje fotovoltaiku například na střechy krajských budov. Podporuje ale také výstavbu větrných elektráren i úsporná opatření jednotlivých budov.

Když zůstaneme u zajímavých kandidátů Jihomoravského kraje, kraj chce směrem k lepší adaptaci na klimatickou změnou posunout také strana Hlas Moravy, za kterou kandiduje například Jan Vitula (bez stranické příslušnosti) a Jana Drápalová (Zelení). Výstavbu solárních ale i větrných elektráren pak dále podporují Piráti, například jednička strany Jana Holomčík Leitnerová.

Slunce svítí také v Čechách, prostorem disponuje Krušnohoří

Druhým krajem, který těží z množství brownfieldů a současně je často zalitý sluncem, je Středočeský kraj. V některých případech ale bojuje s odporem obyvatelstva, a to jak u projektů velké fotovoltaiky, tak i větrných elektráren.

Mezi kandidáty, kteří podporují instalaci nových solárních zdrojů, je například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) nebo kolínský starosta Michael Kašpar (STAN). Kašpar již v Kolíně napomohl schválení výstavby fotovoltaiky na 69 obecních objektech. Středočeský kraj se navíc začátkem letošního roku stal členem Svazu moderní energetiky.

• Psali jsme: Největší pohroma pro ptáky? Kočky, budovy, ropný průmysl. Větrné elektrárny jsou až na chvostu

Karlovarský a Ústecký kraj jsou v podobné situaci. Postupně utichající těžba poskytuje příležitosti pro budoucí rozvoj moderní energetiky, přírodní revitalizace a současně také pro vznik velkých solárních parků. Tématem je v obou krajích také vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Mezi podporovatele patří třeba Karolína Žákovská (bez stran. příslušnosti) nebo Jiří Řehák (JsmePRO), který dále podporuje přerozdělení peněz z modernizace energetiky na Ústecku spíše pro malé a střední firmy než pro velké (a případně bývalé) uhelné elektrárny. Obnovitelnými zdroji, revitalizací brownfieldů a bojem proti suchu se zabývá také Vít Rous (Piráti).

Větrný potenciál versus odpor obcí

Karlovarský a Ústecký kraj jsou také lokality, kde mají dobré zkušenosti s větrnou energií, a po schválení akceleračních zón se výrazně zvýší pravděpodobnost nové výstavby. Přesto se kandidáti veřejné podpoře větrné energetiky vyhýbají a v programech místních stran stojí často pouze neurčité fráze o podpoře modernizace a rozvoji kraje.

Jednou z výjimek, která otevřeně přiznává důležitost rozvoje sítě pro obnovitelné zdroje, je aktuální hejtman Petr Kulhánek (Karlovarská občanská alternativa). Energetická soustava je podle něj nyní poddimenzovaná, je navíc nutné zařídit náhradní zdroj za uhelné elektrárny, který by vyrovnával síť.

Další výraznou osobností je lídr kandidátky Vize pro Karlovarský kraj Vít Hromádko. Strana má jako jedna z mála jako výrazný bod svého programu ochranu životního prostředí, ekologické zemědělství a řeší také nakládání s odpady.

Přímo větrné elektrárny ale neřeší téměř nikdo, nebo se k tomu alespoň veřejně nehlásí. Přitom na Karlovarsku stojí jeden z mála stále rozšiřujících se větrných parků Vrbice a na Ústecku největší český park Kryštofovy Hamry. Ačkoliv se nejedná o lokality s největším větrným potenciálem, přesto je s podivem, že vzhledem k stávající výstavbě nikdo nenabízí ve svých volebních programech i tato témata.

Kde naopak větrný potenciál zůstává téměř nevyužit, je Jihomoravský kraj, Vysočina a Moravskoslezský kraj. Podle Fakt o klimatu v případě optimistického scénáře může ve všech třech lokalitách vyrůst kolem tisíce megawattů výkonu.

Právě stávající elektrárny obvykle pomáhají místním, aby zjistili, že jim provoz velké turbíny nevadí a naopak mnohdy přináší benefity třeba v podobě levnější energie. Většina petic, která je proti výstavbě nových parků, se zakládá především na strachu z nového. Zkušení občané už standardně s rozšiřováním o další elektrárny nemívají problém, jak dokládá například obec Kámen na Vysočině, kde se nyní jedná o přidání turbín do větrného parku. Stejně tak občané Ryžoviště na Bruntálsku si výstavbu deseti větrných elektráren schválili.

Velkou elektrárnu o 17 věžích zvažoval například Moravský Beroun na Olomoucku, v červnu se ale místní rozhodli v referendu proti výstavbě. Odmítnutí výstavby ale není definitivní, o osudu větrníků rozhodne nakonec městské zastupitelstvo, i proto budou hrát volby významnou roli.

• Tipy na výlet: Podívejte se na největší větrné, solární i vodní elektrárny v Evropě

Jedním z kandidátů, který výstavbu obnovitelných zdrojů podporuje, je starosta města Moravský Beroun Jan Hicz (Sociální demokracie). Přislíbil ale, že bude respektovat rozhodnutí občanů, chystá se proto s investorem dál jednat o případných alternativách. Další výraznou osobností na poli obnovitelných zdrojů je pirátka Hana Hajnová, jedna z mála politických osobností, která výrazně podporuje a propaguje právě větrníky.

Na Olomoucku větrníky podporuje také stávající hejtman Josef Suchánek (STAN), který pořádá osvětové semináře pro místní obce. Lídrem kandidátky Starostové a Osobnosti pro kraj v Moravskoslezském kraji je Ivo Vondrák, který podporuje transformaci regionu z uhelného na modernizovaný, sází na vodíkové technologie z obnovitelných zdrojů a malé jaderné reaktory. Podporuje také elektromobilitu a doufá, že by se z Moravskoslezského kraje mohlo stát „Hydrogen Valley“.

Úvodní foto: Ondřej Novák