Třídíme třikrát více elektroodpadu než před deseti lety. Některé kolektivní systémy ale balancují na hraně zákona
Obce by si měly dát pozor na zvyšující se objem elektroodpadu, některé kolektivní systémy totiž mohou zapříčinit zbytečné finanční ztráty.
Kristýna Čermáková
6. 9. 2024
Kolektivní systémy na řešení elektroodpadu mohou přinášet finanční nestabilitu nebo nedostatečnou transparentnost. Před těmito a dalšími riziky varuje nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou zadalo Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ. Studie rovněž identifikuje rizika spojená s porušováním legislativních požadavků.
Nedostatečné plnění těchto požadavků a slabá kontrola mohou vést ke zvýšení recyklačních příspěvků a způsobit problémy výrobcům i obcím. Mohou také poškodit důvěru veřejnosti. APPLiA CZ proto apeluje na pečlivý výběr spolehlivých partnerů a důslednou kontrolu kolektivních systémů ze strany státních institucí.
Systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) funguje v České republice již od roku 2003, přičemž klíčovou roli v něm hrají kolektivní systémy, které zajišťují sběr a recyklaci elektrozařízení (ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, REMA Systém, RETELA). Systémy vykazují dlouhodobě dobré výsledky sběru, jehož míra se za posledních deset let v ČR zvýšila skoro trojnásobně. Rostoucí objem elektroodpadu a stále přísnější legislativní regulace ale vyžadují neustálé zlepšování těchto procesů.
Nová studie přináší vyjma statistických informací o sektoru a výzvách pro jednotlivé produktové skupiny i překvapivé závěry týkající se finanční stability a transparentnosti některých kolektivních systémů. Tato zjištění poukazují na možná porušování legislativních požadavků, jako je včasné zveřejňování povinných informací a udržování zákonné finanční rezervy.
„Některé závěry uvedené v nezávislé studii považuji za znepokojivé. Doporučuji proto všem dotčeným subjektům, zejména výrobcům i zástupcům měst a obcí, aby se s výsledky analýzy seznámili a vyvarovali se tak případné spolupráci s finančně nestabilními či netransparentními kolektivními systémy,“ apeluje Radek Hacaperka, generální ředitel APPLiA CZ, zadavatel studie, a doplňuje, že tato studie poskytuje praktický návod k ověření či výběru spolehlivého kolektivního systému i důležitá doporučení pro regulační úřady.
„Při získávání dat a informací pro analýzu jsme narazili na to, že plnění některých povinností kolektivních systémů, zejména v oblasti zveřejňování informací nebo finančního hospodaření, je kulantně řečeno ‚minimálně velmi sporné‘,“ popisuje Aleš Rod, výkonný ředitel CETA, které studii zpracovalo. V případě, že systém neplní všechny legislativní požadavky nebo není v souladu s legislativními pravidly EPR (zejména včasné a transparentní zveřejňování povinných informací či držení zákonné finanční rezervy), může vést k právním komplikacím a finančním sankcím, což ohrožuje všechny klienty daného kolektivního systému i důvěru veřejnosti v celý systém.
Naopak finančně zdravý, stabilní kolektivní systém tvoří finanční rezervu a je nákladově efektivní, což zaručuje jeho schopnost dlouhodobě a efektivně plnit své závazky. „Právě finanční stabilita a zdraví zaručuje, že nebude docházet k neúměrnému navyšování recyklačních příspěvků, respektive že se systém vyrovná s exogenními šoky (jako např. energetická krize). Při organizaci rozšířené odpovědnosti mezi více licencovaných společností, které si konkurují, jako je tomu právě u elektrických zařízení a elektrozařízení, je důležité sledovat nejen celkové statistiky, ale právě i situaci v jednotlivých subjektech,“ doplňuje Aleš Rod.
Důležitá role regulátora
Studie doporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí či jeho podřízené kontrolní orgány důsledně sledovaly efektivitu a finanční stabilitu jednotlivých kolektivních systémů, což umožní včas identifikovat potenciální problémy a zajistit, že povinné subjekty, zejména výrobci, obce, ale i veřejnost, budou dostatečně informovány o tom, jak správně vybírat a hodnotit kolektivní systémy působící na trhu a jak nakládáním s odpady podporovat cirkulární ekonomiku.
„Výběr správného systému není jen otázkou legislativního plnění. Je to také strategické rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit náklady firem i obcí. Z minulosti jsou známy případy, kdy nesprávně vybraný partner v podobě finančně nestabilního kolektivního systému zapříčinil, že firma platila za ekologickou likvidaci elektroodpadu dvakrát,“ upozorňuje Radek Hacaperka z APPLiA CZ. Obce by se při smluvních vztazích s kolektivními systémy měly kromě důrazu na důvěryhodnost a finanční stabilitu zaměřit také na kvalitní infrastrukturu a edukaci, což přímo ovlivňuje dostupnost služeb pro občany. Preference spolehlivých systémů zvyšuje důvěru veřejnosti v proces recyklace, tím také její efektivitu, a přispívá tak k lepší ochraně životního prostředí.
Text a foto: TZ APPLiA