Komáří mapa ukazuje, kde útočí bodavý hmyz. Čím dál větší hrozbou jsou druhy přenášející exotické choroby
Kvůli klimatické změně přibývá v Evropě závažné onemocnění horečkou dengue, kterou přenášejí exotické druhy komárů. Hygienici takový druh nedávno objevili na Olomoucku.
Pavel Baroch
8. 8. 2024
Teplé a bezvětrné počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí, které panuje právě v těchto dnech, je mimořádné příznivé pro komáry. Dokazuje to Index aktivity komárů, který každý den aktualizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na přehledných mapách je pak vidět, v kterých regionech je bodavý hmyz obzvláště dotěrný. Komáří „útoky“ se hodnotí jako ve škole: jednička představuje nepatrnou aktivitu, pětka naopak mimořádnou.
„Index aktivity komárů nevyjadřuje absolutní početnost komárů, neboť ta závisí na střednědobém vývoji počasí (zejména na teplotě a množství srážek v uplynulých týdnech), na početnosti a stavu vhodných líhnišť v okolí a na populační dynamice jednotlivých druhů. Kalamitní druhy se masivně šíří zejména po záplavách. Početnost může být lokálně snižována postřiky na komáří larvy,“ uvádí ústav.
Teplo urychluje vývoj jedince
Vývoj komárů je ovlivněn především už zmiňovanou teplotou a vlhkostí, a to po celou dobu vývoje jedinců. Teplota zkracuje čas pro natrávení krve samičkou, což je nezbytný předpoklad pro vytvoření vajíček. Vyšší stupně Celsia rovněž urychlují embryonální vývoj nakladených vajíček i rychlost vývoje larev. Při chladnějších jarních teplotách tak trvá vývoj larev několik týdnů, po letních záplavách ale jen zhruba jeden týden.
„Nově vylíhnutí komáři jsou rovněž citliví k podmínkám prostředí, ohrožuje je zejména sucho a vítr. Jako optimální je u komárů uváděn rozsah teplot 15 až 28 °C, maximum mezi 30 až 40 °C,“ vysvětluje ČHMÚ. Významnou roli hraje také vlhkost ovzduší. Komárům nejvíce vyhovuje, když je nad 40 procenty. A svědčí jim také bohaté srážky, díky nimž se vytvářejí vhodná stanoviště pro vývoj larev.
„Během deště jsou komáři schopni letu, silný déšť však jejich aktivitu může dočasně utlumit. Letová aktivita bývá rovněž narušena silným větrem. Abnormální, takzvaný kalamitní, výskyt komárů je často spojen s obdobím po velkých povodních a záplavách,“ popisuje ČHMÚ. Vyššímu výskytu komárů napomáhá například i bohatá sněhová pokrývka, která při jarním tání také vytváří vhodná místa pro líheň larev.
Rozšiřování exotických druhů
Český hydrometeorologický ústav ve shodě s dalšími evropskými institucemi upozorňuje, že prohlubující se klimatická změna posunuje oblasti výskytu teplomilných druhů více na sever, tedy i do Evropy včetně České republiky.
„Další zvyšování průměrné teploty tak může přispět k zavlečení a usazení nových druhů komárů a tím ovlivnit také zdejší spektrum nemocí přenášených komáry. Zvyšování průměrné jarní teploty může vést také k rychlejšímu jarnímu vývoji komárů a tedy i dřívějšímu zahájení komáří sezóny,“ upozorňuje ČHMÚ. Na druhou stranu mohou vysoké letní teploty zapříčinit úbytek jiných druhů.
Na starém kontinentě invazních komářích druhů přibývá, stejně jako exotických chorob. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno upozornilo na zvyšující se počty onemocnění horečkou dengue. Zatímco v roce 2022 bylo v EU hlášeno 71 místně získaných (nedovezených) případů horečky dengue, loni už to bylo 130 případů. Mezi roky 2010 až 2021 to přitom bylo 73 případů celkem.
Přibývá také pacientů, kteří se nakazili v cizině. V roce 2022 zaznamenalo ECDC bezmála 1,6 tisíce případů, o rok později to bylo už více než 4,9 tisíce, což je nejvíce od roku 2008, kdy se tato choroba začala takto evidovat. V prvních měsících letošního roku několik zemí oznámilo podstatné zvýšení počtu dovezených případů horečky dengue, takže je pravděpodobné, že rok 2024 bude opět rekordní.
„Evropa již vidí, jak změna klimatu vytváří příznivější podmínky pro šíření invazních komárů do dříve nezasažených oblastí a infikování více lidí nemocemi, jako je dengue. Zvýšené mezinárodní cestování ze zemí s endemickým výskytem horečky dengue také zvýšilo riziko importovaných případů a nevyhnutelně také riziko lokálních ohnisek,“ řekla Andrea Ammon, ředitelka ECDC.
Podle Státního zdravotního ústavu patří horečka dengue k nákazám, které představují vážný zdravotnický problém a jejichž význam celosvětově narůstá. Ročně jsou evidovány desítky milionů případů, které mají za následek přibližně 20 až 25 tisíc úmrtí, zejména u dětí. V Evropě se choroba s místním přenosem objevila například ve Francii, Španělsku či Itálii. V České republice jsou hlášeny pouze importované případy u lidí, kteří se vrátili z rizikových oblastí.
Aedes japonicus na Olomoucku
V Česku se ale už objevují druhy, které vedle horečky dengue mohou přenášet i další exotické nemoci včetně západonilské horečky nebo viru Zika. V červenci například odborníci z Krajské hygienické stanice v Olomouci vůbec poprvé zaznamenali výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus v tomto regionu.
„V Evropě je jeho výskyt monitorován od roku 2000, v České republice byl poprvé zaznamenán v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách. Larvy tohoto druhu komára se vyvíjejí v přirozeně i uměle zadržené vodě v nejrůznějších barelech, kontejnerech, pneumatikách, květináčích, sudech, okapech, dutinách stromů a ve skalních dutinách,“ uvedli hygienici.
Na Olomoucku byl zjištěn výskyt v kontejnerech na dešťovou vodu. Hygienická stanice uvedla, že dosud komárům v úmyslně zadržené dešťové vodě na zahradách a u rodinných domů nevěnovala pozornost, protože šlo výhradě o druhy, které sají ptačí krev a nikoli lidskou.
„Na rozdíl od těchto přirozeně se vyskytujících komárů samice druhu Aedes japonicus sají krev savců a aktivně napadají člověka, a to jak přes den, tak zejména v podvečer,“ upozornili hygienici. „Byť je výskyt komára druhu Aedes japonicus ve světě spojován s přenosem vážných nemocí, v České republice není případ přenosu nemoci z tohoto duhu komára na člověka evidován.“ Lidé by i tak měli například nádoby s vodou zakrýt poklopem, aby do nich samičky nemohly naklást vajíčka.
Na Slovensku zase zástupci Biomedicínského centra tamní Akademie věd nedávno oznámili objev invazního druhu Aedes albopictus, známého také pod názvem asijský tygrovaný komár. „Jelikož šlo o několik nálezů v rámci bratislavské městské části Ružinov, předpokládáme, že je zde tento komár již usídlen,“ konstatovala Viktorie Čabanová, samostatná vědecká pracovnice a odbornice na komáry.
Aedes albopictus je jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů komára, který se v kontinentální Evropě vyskytuje. Přenáší až 22 různých virů, jako jsou dengue, chikungunya, Zika, západonilská horečka nebo žlutá zimnice. Poprvé byl tento komár objeven už v roce 2012 v okolí Košic. Tehdy se mu ještě nepodařilo na Slovensku usídlit, což se teď pravděpodobně změnilo.
Foto: ECDC (Druh komára Aedes japonicus objevený na Olomoucku)