Jak na domácí bateriové úložiště? Životnost mu prodlouží správné umístění a pravidelné revize
Tolik domácích bateriových úložišť na ukládání energie ze střešních fotovoltaických panelů, jako je v Česku, nemá žádná jiná země v Evropě. Pro jejich správné fungování je zapotřebí dodržovat několik jednoduchých zásad.
Pavel Baroch
2. 8. 2024
Zhruba 90 procent fotovoltaických elektráren v rodinných domech má svá bateriová úložiště, která umožňují využívat solární proud i v době, kdy střešní instalace nevyrábí dostatek energie. Přinášejí tak větší soběstačnost. Aby se mohla dlouhé roky využívat na maximum, je zapotřebí se držet základních provozních i bezpečnostních pravidel.
Domácnosti by si při pořizování střešních fotovoltaik s akumulací měly v první řadě vybírat od spolehlivých dodavatelů, kteří vedle instalace zajišťují i dlouhodobý servis. Vodítkem může být například seznam instalačních a servisních firem, které v oboru dlouhodobě působí a získaly certifikát kvality vypracovaný Solární asociací. V rejstříku už je více než stovka společností z celé republiky. Podobné zásady spolehlivé firmy přijala i jiná sdružení.
„Od našich zákazníků víme, že hledají dodavatele nejen spolehlivého, ale i schopného postarat se o instalaci a bezpečný provoz fotovoltaik a baterií. Sami vědí, že kdo chce ušetřit na kvalitě, zadělává si na případné budoucí škody na majetku,“ uvedl Tomáš Kadlec, generální ředitel ČEZ Prodej, který svým zákazníkům každý rok nainstaluje několik tisíc střešních elektráren.
„Dva ze tří našich odběratelů chtějí vedle dodávky na klíč včetně vyřízení dotace také následný servis,“ dodává Kadlec. Zákazníci by si podle něj měli vybírat certifikované výrobky, dodržovat návody a pokyny výrobců a používat jen kompatibilní zařízení.
Výběr spolehlivé instalační firmy pro fotovoltaiku i bateriové úložiště
Platí také, že lidé, kteří si do své domácnosti pořídí střešní fotovoltaiku s bateriovým akumulačním systémem, by měli aspoň v základu vědět, jak technologie funguje, aby měli možnost ji ovládat. Alfou a omegou je samozřejmě ve všech případech kvalitní údržba. Instalaci technologie i následnou údržbu by měla provádět autorizovaná osoba s profesní kvalifikací, což je například „elektromontér fotovoltaických systémů“ (kód: 26-014-H).
„Servis patří mezi hlavní zásady, které zákazníkům výslovně doporučujeme už při instalaci. Základem je výchozí revize s garančním testem, každoroční prohlídky fotovoltaiky, baterie i rozvaděčů a smysl dává i termovizní kontrola,“ sdělil Martin Matušák, manažer realizace ČEZ Prodej. Dodal, že zákazník by měl tyto servisní služby sám aktivně vyžadovat.
„Měl by také mít o instalované technologii aspoň základní znalosti a možnost její rychlé kontroly, například přes mobilní aplikaci,“ konstatoval Matušák. Ačkoli se o Češích říká, že mají zlaté ručičky, v tomto případě se kutilství nemusí vyplatit. K dodanému zařízení by si lidé neměli ‚svépomocí‘ napojovat další technologie a už vůbec neinstalovat bateriové systémy vlastní výroby.
Jako odstrašující případ může posloužit výbuch rodinného domu na Náchodsku. Destrukci budovy zřejmě zapříčil požár baterie či jiná technická závada na zařízení, které bylo vyrobené podomácku a připojené k fotovoltaice. Obnovitelně.cz událost podrobně popsalo ZDE.
Velké zkušenosti s instalací bateriových systémů v domácnostech má společnost Columbus Energy, která rovněž apeluje na dodržování všech zásad a norem. „Jako klíčové vidíme správné umístění při instalaci, klientům doporučujeme umístění, které splňuje technické a bezpečnostní požadavky. Při našich pravidelných ročních prohlídkách potom nenacházíme nějaké zásadní problémy,“ sdělil Obnovitelně.cz Lukáš Vaverka, product manager Columbus Energy.
I tak připomněl jeden nedobrý příklad. „Klient měl umístěnou technologii v garáži a v průběhu roku od instalace okolo komponent postavil zástěnu, do které technologii uzavřel, a tím znemožnil správnou ventilaci a chlazení,“ uvedl Vaverka.
Dodal, že zákazníci si už obvykle před první schůzkou zjistí, jakou kapacitu by baterie měla mít a kam ji ve svém domě umístí. „V případě, že klientova představa není vhodná, upozorníme ho a doporučíme správné řešení – zejména co se týká umístění, které má vliv na bezpečnost a životnost. V tomto si zákazníci nechají poradit,“ poznamenal Vaverka. Nejčastějším požadavkem klientů je právě správná volba kapacity úložiště s ohledem na spotřebu jejich domácnosti v době, kdy solární panely nevyrábí.
Právnicko-bezpečnostní pohled přidal Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti. „I když na fotovoltaiku s úložištěm není třeba povolení, musí být realizováno v souladu s vyhláškou o požární bezpečnosti, což by měla montážní firma garantovat. Montáž by měla být završena reálnou revizí, a pak by měly následovat pravidelné revize v požadovaných intervalech,“ řekl Obnovitelně.cz Doucha.
Bateriové úložiště ocení stabilní teplotu a sucho
Solární asociace spolu s Asociací pro akumulaci a baterie AKU-BAT CZ vydala před několika lety příručku Požární rizika bateriových systémů a doporučení, jak se jim vyhnout.
„Samotné baterie dnes již nepředstavují řádově vyšší požární riziko, protože obsah vysoce reaktivního lithia je v systému snížen na minimum. Nicméně jde o zásobník energie s nízkou tepelnou odolností. Při teplotách nad 125 °C je již degradace systému tak závažná, že není cesty zpět a systém začíná aktivně podporovat chemicko-fyzikální procesy vedoucí k vzniku hoření, spojené s vývinem silně toxických a korozivně působících zplodin hoření,“ uvádí se v příručce, která se nyní aktualizuje. „Průběh hoření je často připodobňován k hoření plastů. I v případě moderních ‚bezpečných‘ baterií zůstává aktivní riziko vzniku požárů způsobených tepelnými účinky zkratových proudů.“
Baterie ocení především stabilní teplotu a sucho. Vhodná teplota je mezi 10 a 30 stupni Celsia, letních 40 stupňů v půdních prostorách už může být bezpečnostním rizikem. Vedle vysokých teplot a přímého záření by bateriové úložiště nemělo být ani v dlouhodobém chladu – mrazy mohou u zapojené baterie zkracovat životnost.
Vlhkost nebo dokonce zaplavení vodou může zase vést ke zkratu v baterii. Mezi ideální místa pro baterie tak jsou například temperované garáže, skladovací nebo technické prostory v domě, případně místnosti vyhrazené přímo pro akumulátory.
Další důležitou zásadou je, že by baterie neměla zůstávat „hladová“. Odborníci doporučují, že v ideálním případě by měla být nabita v rozmezí 10 až 80 procent, čímž je zaručena její mnohaletá životnost. Pro dlouhodobější odstavení nebo „konzervaci“ je vhodná úroveň nabití 30 procent. Bateriové úložiště včetně samotných článků by se rovněž nemělo mechanicky poškodit – například při nevhodné manipulaci nebo pádu.
Češi jsou evropští premianti v počtu bateriových úložišť
Podle Jana Fouska, výkonného ředitele AKU-BAT CZ, je v Česku pátý největší evropský trh s akumulací – za Itálií, Německem, Španělskem a Polskem. Pokud se ale vezmou jen domácí baterie v rodinných domech, Česko je dokonce na špici. V letošním prvním pololetí se více než 87 procent fotovoltaik stavělo s využitím akumulace (loni to bylo dokonce 92 procent).
Státy, které mají ve fotovoltaice výrazně vyšší instalovaný výkon než Česká republika, ale výrazně nižší podíl bateriových úložišť, teď mají velké problémy s přetížeností sítě při vysoké výrobě solární energie – jde například o Holandsko nebo Polsko.
Českou výhodou je, že stát dlouhodobě finančně dotuje vedle fotovoltaických elektráren na domech také bateriová úložiště, respektive střešní instalace s akumulací. Z oblíbeného programu Nová zelená úsporám získá žadatel 8 tisíc korun za každou kilowatthodinu elektrického akumulačního systému. Na celý systém až 160 tisíc.
Jan Fousek uvedl, že podle údajů z letošního prvního pololetí roste zájem o obnovitelné zdroje s akumulací také mezi firmami. Téměř 60 procent nových instalací je s baterií, do níž je možné ukládat přebytky elektřiny ze slunce. „Akumulaci u nás zatím stále využívají hlavně domácnosti, ale vidíme nárůst počtu úložišť již i ve firemním sektoru a u velkých projektů. Nicméně opravdový nástup větších komerčních baterií začne spíše až od příštího roku,“ řekl Fousek.
Dodal, že by se Česko mělo dočkat nové legislativní úpravy označované jako Lex OZE lll., která umožňuje zavádění klíčových prvků moderní energetiky – agregace flexibility a akumulace energie v průmyslovém měřítku, což je důležité právě pro vyrovnávání elektrizační soustavy s vysokým podílem obnovitelné energie.
Příští roky by měly být dokončeny schválené projekty z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či programu Operačního programu Podnikání a inovace, což podle Fouska představuje stovky nových megawatthodin. Celková kapacita baterií v kombinaci s fotovoltaikou byla v Česku na konci června více než 1,7 megawatthodiny. Podle studie Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky má Česká republika do roku 2030 potenciál vybudovat bateriová úložiště o výkonu 1 gigawatt, při stávajícím tempu výstavby OZE bude potřeba ještě vyšší.
Úvodní foto: Columbus Energy