Tipy na výlety za českými rekordy: Rozlehlé fotovoltaiky ve vojenském prostoru, 24 větrníků i unikátní vodní díla
Výkonné a přesto ve světovém měřítku zanedbatelné. Využijte letní počasí k návštěvě největších českých bezemisních elektráren.
Kristýna Čermáková
13. 7. 2024
V předchozím článku jsme se zaměřili na největší evropské bezemisní elektrárny. Tuzemská energetická díla jsou oproti většině z nich o dost méně výkonná, přesto stojí za návštěvu.
Výlety za větrníky
Největší českou větrnou farmou jsou už více než 15 let Kryštofovy hamry. Vybudovány byly v roce 2009 a čítají na české poměry rekordních 24 větrných turbín. Jejich celkový výkon je více než 42 megawattů. Dlouhodobě se sice mluví o rozšíření či navýšení výkonu, zatím to ale není na pořadu dne.
Za většinou turbín stojí německá společnost Windkraft. Podle ředitele české pobočky společnosti Stanislava Buchty se postupně blíží čas na modernizaci všech 21 nejstarších turbín. Společnost ale bojuje s neochotou Ústeckého kraje, který rozšiřování větrného parku nechce povolit. Obce, na jejichž území větrníky stojí, ale rozhodnutí kraje napadly a zvítězily, soud přísné podmínky stanovené úřady zrušil.
„Lidé tady už dávno vědí, že jim větrníky v ničem neškodí. Není z nich žádný hluk, neubližují ptákům, zvěři, přírodě, což dokládají i studie. Máme z nich jen užitek. Z celkového rozpočtu obce, který činí deset milionů korun, získáváme od dvou firem, které větrníky provozují, třetinu,“ vysvětluje Hospodářským novinám starosta obce Kryštofovy Hamry František Henzl. Finanční kompenzaci dostávají i místní občané, kteří obdrží každoročně příspěvek na energie ve výši 15 tisíc korun.
Větrný park, který by krušnohorskou elektrárnu překonal, zatím ani po tolika letech v Česku neexistuje. Plány na výstavbu dalších už ale leží na stolech developerů. Většinou je zatím hlavní překážkou odpor místních obyvatel, kteří výstavbu podobného i třeba menšího projektu běžně nepodporují.
O podobně velkou větrnou farmu se snaží projekt společnosti WEB Větrná Energie v Horní Řasnici, kde již jedna turbína stojí. Získali sice přízeň vedení obce, místní občané ale realizaci v referendu na přelomu let 2022 a 2023 zamítli. Proti hlasovalo 114 ze 188 voličů. A to navzdory tomu, že ještě při hlasování v roce 2019 byly pro výstavbu dvě třetiny obyvatel.
- Větrnou farmu Kryštofovy hamry naleznete zde
Turbína o výkonu 4,2 megawattu
Největší větrnou turbínu zprovoznila společnost S & M Develop na podzim roku 2023. Nachází se v Žipotíně na Svitavsku a ročně pokryje spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Podle jednatele stavební společnosti S & M Develop Martina Valtera je výkonem i výškou největší elektrárnou v České republice. Turbína dosahuje výšky 179 metrů a disponuje výkonem 4,2 megawattu. Ročně by měla vyrobit zhruba 11 gigawatthodin energie.
Obec Gruna, pod kterou drobná, ale výkonná větrná farma spadá, obdrží kolem milionu korun ročně. S celkem čtyřmi turbínami na svém území souhlasila, díky tomu může získané peníze investovat do dalších projektů včetně komunitní energetiky.
„Máme zkušenost, že s obcemi je velmi složitá diskuze, protože kolem větrných elektráren panují nepravdy, jakože to hlučí, ruší to žití lidí ve vesnici, zabíjí to zvěř a podobně. Lidé z vesnice Žipotín Gruna jsou vzácným případem, že tomu tak není. Umožnili nám výstavbu další věže,“ komentuje ředitel společnosti S & M Develop Martin Hofman pro Českou televizi.
Rekordní solární park v Ralsku
Největší českou solární elektrárnou stále i po 14 letech zůstává Ralsko, které se skládá z pěti menších částí. Fotovoltaická elektrárna disponuje celkovým výkonem 38,3 megawattů a v letech své výstavby, tedy v roce 2010, figurovala na seznamu největších světových solárních elektráren. To již dávno neplatí, v České republice nicméně zatím nic výkonnějšího nevyrostlo.
Liberecký kraj, kam komplex Ralsko spadá, plánuje jeho rozšíření na výkon 104 megawatt-peaků, zatím je vše ale pouze v jednání. S výstavbou nesouhlasí místní, pro které je bývalý vojenský areál nyní turistickou oblastí, a v tuto chvíli ani některé instituce. O projekt a pozemková vlastnictví se dlouho zajímala Policie ČR, rozšiřování fotovoltaiky se brání také správci místní distribuční sítě.
Zatím není rozhodnuto, která instalační společnost by projekt získala. V tuto chvíli jsou ve výběrovém řízení společnosti Greenbuddies, ČEZ OZE, Strabag + Kaska, Solek Holding a konsorcium Opuncie.
- Solární komplex Ralsko naleznete zde, ostatní čtyři části leží v blízkosti do několika kilometrů.
Vodní síla
Nejvýkonnějším vodním dílem jsou bezpochyby Dlouhé stráně. Pokud ale ještě chvíli zůstaneme u pouze vodních elektráren, objemem vody ohromí jedna z nejstarších nádrží Orlík (716 milionů metrů krychlových), která je současně díky svým 364 megawattům nejvýkonnějším akumulačním vodním dílem. Pyšní se také nejvyšší betonovou hrází v Česku, a to s výškou 91 metrů a délkou 450 metrů.
Jak jsme na Obnovitelně.cz psali, z Orlíku by v budoucnu měla být také přečerpávací vodní elektrárna. K horní nádrži byl vybrán vrchol Pteč, ze kterého povede tříkilometrový tunel o průměru 4,5 metru zpět do Orlické přehrady.
Nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárnou jsou Dlouhé stráně. Dvě reverzní Francisovy turbíny vytváří výkon 650 megawattů. Dlouhé stráně se navíc pyšní dalším rekordem, nejvýkonnějšími reverzními vodními turbínami v Evropě. Každá z nich dosáhne výkonu 325 megawattů v turbínovém režimu.
Dále se jedná také o elektrárnu s největším spádem v České republice, a to 510 metrů. Jako většinu vodních děl v Česku, Orlík, Dlouhé stráně i Dalešice spravuje společnost ČEZ.
Přečerpávací vodní přehrada Dalešice byla původně vybudována především kvůli blízké jaderné elektrárně Dukovany. Dodnes slouží jako zdroj chladicí vody, čtyři reverzní Francisovy turbíny s výkonem 480 megawattů ale vytváří rovněž rekordní množství elektřiny. Dalešice představují také další „nej“, a to výšku hráze 102 metrů a současně druhou nejvyšší sypanou nádrž v Evropě.
A poslední drobnost z vodního světa, ačkoliv už nesouvisející s energetikou, je vodní tunel, který přivádí pitnou vodu z nádrže Švihov až do Prahy na vzdálenost 52 kilometrů. Je nejdelším vodním tunelem v Česku, nejdelším sladkovodním tunelem v Evropě a údajně také šestým nejdelším vodním tunelem na světě.
- Přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice naleznete zde
- Přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně naleznete zde
- Vodní elektrárnu Orlík naleznete zde
Úvodní foto: ČEZ