Češi mnohonásobně podceňují úspory z fotovoltaiky. Místo pár tisícovek to je více než 20 tisíc korun ročně
Zkreslené představy mají domácnosti také o potenciálu tepelných čerpadel. Očekávají několik tisíc ročně, reálně to je i 64 tisíc.
Pavel Baroch
1. 7. 2024
Úspory energií, tedy menší výdaje za elektřinu a teplo, jsou hlavním důvodem, proč si domácnosti pořizují střešní fotovoltaické instalace nebo tepelná čerpadla. Představy Čechů o tom, kolik jim panely, respektive „tepelko“, ušetří, jsou ovšem výrazně podhodnocené. Ukazují to výsledky analýzy, které Obnovitelně.cz poskytla Skupina ČEZ.
Z analýzy Skupiny ČEZ, která vycházela ze šetření agentury Ipsos, ale vyplývá, že domácnosti mají extrémně nízký odhad toho, kolik jim tyto obnovitelné zdroje ušetří. Enormně nízké představy o úsporách mají především ti, kteří o fotovoltaice či čerpadle neuvažují. V případě solárních panelů to je zhruba 2 tisíce korun ročně, u čerpadla necelých 1,3 tisíce. Ti, co si je chtějí pořídit, předpokládají úspory ve výši 7,2 tisíce u fotovoltaiky a 4,7 tisíce u „tepelka“.
Skutečnost? „Reálná čísla úspor při pořízení fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla jsou pro většinu domácností podle naší analýzy výrazně vyšší,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. U solární elektrárny to je 23 tisíc korun ročně, v případě tepelného čerpadla dokonce 64 tisíc.
Reálná data od 2,5 tisíce zákazníků
Jak ČEZ k těmto závěrům došel? Údaje o představách domácností o úsporách zjistila agentura Ipsos na reprezentativním vzorku více než tisíce osob. Tyto výsledky pak ČEZ Prodej porovnal s reálnými údaji o úsporách u přibližně 2,5 tisíce svých zákazníků, kteří fotovoltaickou instalaci nebo tepelné čerpadlo mají. Srovnávalo se přitom stejné období (délka i měsíce v roce) pro eliminaci sezónních výkyvů.
Třetina domácností, které investovaly do fotovoltaiky s baterií, zaznamenala snížení spotřeby elektřiny v rozmezí 20 až 40 procent, což v průměru odpovídalo snížení spotřeby o téměř 4 megawatthodiny ročně. „To vynásobeno průměrnou cenou 5,80 koruny za megawatthodinu včetně daně a regulované složky vychází na úsporu 23,2 tisíce korun,“ sdělila mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Čtvrtina domácností přitom snížila spotřebu dokonce o více než 40 procent, takže jejich úspora může být ještě vyšší. U lidí, kteří nahradili elektrokotel tepelným čerpadlem, byla nejčastější úspora v rozmezí 40 až 60 procent, kdy lidé snížili spotřebu v průměru o více než 11 megawatthodin za rok. Což opět při vynásobení dává podle Horákové výslednou částku 63,8 tisíce korun.
Alespoň nějaké snížení spotřeby po pořízení fotovoltaiky analýza ukázala u 91 procent zákazníků, v případě tepelného čerpadla pak u 87 procent domácností. Tam, kde nenastala žádná úspora, mohl hrát roli stav obydlí (například instalace nového typu vytápění do nezatepleného domu, nebo do domu s nevyhovující otopnou soustavou), případně změna chování zákazníka.
Ideální je kombinace OZE a zateplení
Analýza vychází jen z dat spotřeby odběrného místa, neumí tedy zohlednit změnu chování zákazníka po pořízení technologie. Například to, že někdo začne elektřinu z fotovoltaiky využívat na vyhřívání vody do bazénu, nebo s pořízením tepelného čerpadla si dopřeje vyšší teplotu v místnostech. Anebo se může stát, že se narodí nový člen rodiny, nebo naopak dospělá dcera či syn z domu odejdou.
„Nejefektivnější cestou je přitom zkombinovat pořízení těchto technologií (fotovoltaika či tepelné čerpadlo – pozn. aut.) s úpravami bydlení, jako je například výměna oken a dveří nebo alespoň částečné zateplení,“ konstatoval Tomáš Kadlec z ČEZ Prodej.
„Lidé obvykle chtějí vyřídit a zrealizovat celou investici najednou, proto jsme společně s partnery spustili projekt Energetické úspory. Ten zájemcům umožňuje na jednom místě efektivně a přehledně zkombinovat všechna dostupná řešení,“ dodal Kadlec.
Podle už zmiňovaného průzkumu agentury Ipsos zhruba polovina tuzemských domácností i přes pokles cen energií počítají s nutností investic do úsporných opatření, většinou jsou ale ochotny investovat spíše nižší částky. Asi třetina je ochotna investovat maximálně 5 tisíc korun, avšak 14 procent rodin uvažuje nad investicí vyšší než 50 tisíc.
Fond už pomohl 353 tisícům domácností
Dvě třetiny domácností, které jsou ochotny do opatření investovat, plánují pro jejich financování využít vlastní prostředky. Ochota využívat vlastní finanční prostředky však od loňska klesla, naopak roste podíl domácností, které plánují využít státní dotace – z loňských 11 procent na aktuálních 24.
„Státní fond pro životní prostředí ČR podpořil energeticky úsporné technologie nebo stavební úpravy, které jsou zároveň přínosem z pohledu ochrany klimatu a životního prostředí, za posledních deset let už u více než 353 tisíc českých domácností. Investice do nich přesáhly 70 miliard korun,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Poznamenal, že snahou fondu je, aby pomoc směřovala k co nejširšímu počtu domácností. „Proto možnosti podpory postupně rozšiřujeme na další socioekonomické skupiny a vítáme aktivitu dalších subjektů, ať už finančních institucí nebo energetických firem, které tuto cestu podporují. V rámci Evropské unie patří Česko mezi země s nejvyšší spotřebou energie v domácnostech, to bychom chtěli společně změnit,“ dodal Valdman.
Ilustrační úvodní foto: Pavel Baroch