Hořela vůbec fotovoltaika? Mediální zkratky zveličují riziko požárů malých elektráren
Výbuch v rodinném domě na Náchodsku ukázal, jak nezbytná je přesná a odborná komunikace s veřejností. A především, že se podobných nehod děje naprosté minimum.
Kristýna Čermáková
28. 6. 2024
Úterní výbuch, který rozmetal přízemí domu na Náchodsku, byl od začátku prezentován jako technická závada fotovoltaického systému. Nakonec se to však ukázalo jako trochu nešťastné pojmenování. Na výsledky vyšetřování a skutečného viníka celého neštěstí si budeme muset ještě pár týdnů počkat, nehoda ale rozvířila debatu, jak správně komunikovat podobný typ událostí.
Jak jsme popisovali v článku na Obnovitelně.cz, podle předběžného vyšetřování hasičů za výbuchem nejspíš stála neodborně zapojená baterie. Majitel jednotlivé komponenty sám nakoupil a sám je také smontoval. Podle vyšetřovatelů byla amatérsky zapojená fotovoltaická elektrárna v provozu od září 2023. Nehodu zavinil nejprve zkrat, poté hoření a nakonec výbuch minimálně tří bateriových článků.
Podle expertů, které jsme oslovili, je ale podobně silná exploze pro tento typ baterií netypická. Je tak možné, že ačkoliv výbuch spustila podomácku smontovaná baterie, na jeho síle se podepsal například bojler či plynová lahev, které mohly být uskladněny ve stejné místnosti. Zatím je proto brzy vytvářet závěry. Pokud by za výbuchem skutečně stála jen a pouze LiFePO4 baterie, byl by to nejspíš první takový případ vůbec.
Co znamená fotovoltaický systém?
Celá nehoda ale poukázala na jiný problém, se kterým jsme se koneckonců na Obnovitelně.cz potýkali již před několika měsíci v článku o četnosti požárů fotovoltaiky. Hasiči (a nejenom oni) používají pro veřejnou komunikaci poměrně obecný výklad, který následně vede k zbytečnému strachu společnosti.
Média, která o nehodě referovala a citovala právě příspěvky ze sociálních sítí, využívala titulky jako „Rodina si dala na střechu solární panely. Dům kvůli nim vybuchl“ nebo „Na Náchodsku vybuchl dům. Na vině má být vadná fotovoltaika“.
„Výbuch domu na Náchodsku ukázal, že komunikace hasičů není nastavená na technologie, které se budou na domech objevovat stále častěji. Mluvčí hasičů při označení uvažovaných důvodů exploze zjednodušili problém na systém fotovoltaiky. Následně se ukázalo, že důvodem výbuchu v rodinném domě byla podomácku vyrobená baterie. Ta však může fungovat i nezávisle na solárních panelech,“ komentuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Vysvětluje, že ani samotné baterie – pokud jsou nainstalované profesionální firmou – nejsou nebezpečné. V případě domu v Šonově se navíc zdá, že explozi nejpravděpodobněji zavinila snaha o montáž náročné technologie bez odborných znalostí.
„Mediálním prostorem však díky komunikaci hasičů žila zkratka, že za rozbitý dům mohla fotovoltaika. Z principu by se hasiči měli zamyslet, zda je dobré publikovat okamžitě důvody požárů nebo explozí, když se reálné důvody ukáží až během vyšetřování. Zavádějící označení pak nemusí fungovat ani jako upozornění pro veřejnost, na co si má dát pozor,“ dodává Sedlák.
Panel nebo baterie, vše je součástí solární elektrárny
Oslovili jsme proto i hasiče. Kvůli zobecňování, že je fotovoltaika totéž co baterie nebo kabeláž, jsou totiž nepřesné také statistiky požárů. Dostat se pak k informaci, kolik přesně případů požárů zavinil solární panel, kolik baterie a kolik elektroinstalace, je prakticky nemožné.
„Za systém FVE považujeme vše, co je jakkoliv zapojeno do okruhu, který se podílí na výrobě elektřiny,“ vysvětluje terminologii mluvčí hasičů Martin Kavka. „Od požárů vzniklých na střeše přes kabeláž, rozvody nebo akumulační baterie,“ dodává. Od letošního roku nicméně pracují na zlepšení a chtějí přesné příčiny požárů více rozlišovat.
Za požár fotovoltaiky se totiž navíc považuje i taková situace, kdy z jakéhokoliv důvodu hoří střecha, na které jsou současně umístěny solární panely. Tento zjednodušující přístup k terminologii pak může vyvolávat dojem, že je umístění solárních panelů vysoce rizikové a že se jedná o často hořící technologii.
To přitom není pravda. Jak samotní hasiči informovali na svých sociálních sítích, před 10 lety registrovali 10 případů požárů fotovoltaik, v loňském roce pak 55. To ale neznamená, že by stoupala pravděpodobnost požáru, jen stoupá množství nainstalovaných fotovoltaik, kterých bylo na konci roku 2023 167 tisíc. Riziko požáru je tedy zhruba 0,03 procenta.
Požárů je minimum
„Poměr zprovozněných elektráren a požárů se postupně snižuje, s ohledem na počet aktuálních instalací je 55 požárů ročně pro hasiče pozitivní zprávou,“ dodává Kavka. Z těch 55 požárů jich navíc zhruba deset nemělo žádnou spojitost s fotovoltaikou samotnou, pouze byla zasažena ohněm budovy, který vznikl z jiných příčin.
Převážnou většinu požárů fotovoltaiky podle Kavky způsobí technická závada na elektroinstalaci. „Někdy ji způsobí opotřebení, někdy technická závada, někdy zkrat a vada samotné technologie. A někdy nedbalost při zapojování do systému,“ vysvětluje Kavka. Právě neodborný zásah do instalace je pak častým spouštěčem problémů.
To se týká nejen fotovoltaických systémů, ale také všech technologií, které mohou způsobit podobně rozsáhlé problémy, vysvětluje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Upozorňuje na to, že u jiných technologií se v případě požáru či výbuchu podobně rozsáhle nepíše, jsou přitom stejně či dokonce častější příčinou problémů.
„Z požáru fotovoltaiky, a je jedno, jestli ho zavinila elektroinstalace nebo baterie, by se v první řadě nemělo dělat něco zajímavějšího, než je,“ vysvětluje Krčmář. Vzhledem k tomu, jak výjimečně fotovoltaika hoří s ohledem na množství již existujících realizovaných instalací, je četnost požárů skutečně minimální.
Krčmář upozorňuje na skutečnost, že v Polsku nebo v Německu mají několikanásobně více nainstalovaných fotovoltaik, a příležitostné požáry nevyvolávají takový mediální rozruch jako v Česku. „Je znát, že na tu technologii pořád nejsme zvyklí, proto nám připadá jakákoliv havárie zajímavá,“ dodává.
Viníkem bývá neodborný zásah
Ať již výbuch způsobila baterie, elektroinstalace, zkrat či dokonce jiná nefotovoltaická technologie, jedno je hasičům i odborníkům jisté. Svůj podíl na tom bude mít skutečnost, že ji majitel nainstaloval sám bez odborných znalostí.
Kavka vysvětluje, že nezanedbatelná část požárů vzniká právě amatérským zásahem. A nemusí jít přímo o podomácku vytvořený fotovoltaický systém, ve své praxi se setkává i s tím, že k již odborně nainstalované a funkční elektrárně si lidé zkouší připojit sami vlastní sestrojenou baterii ve snaze ušetřit a navýšit v letních dnech kapacitu akumulace.
„Důvody výbuchu jsou stále předběžné, ale v obecné rovině je třeba podtrhnout upozornění, že je opravdu bezpečnější volit zařízení od prověřených, profesionálních firem, které prošly potřebnými školeními. Peníze, které člověk ušetří na vlastním řešení, se nemusí vyplatit,“ komentuje Sedlák.
„Fotovoltaika není jako regál z Ikey, nedá se snadno namontovat, je komplikovaná. Plynové kotle si lidé také nezapojují sami. Pokud chce někdo ušetřit a nainstalovat si panely sám, ve výsledku to často dopadne přesně opačně a navíc tím ohrozí svůj majetek i zdraví,“ dodává Krčmář.
Pro instalaci fotovoltaického systémů nestačí jen umět vše správně zapojit. Je potřeba také vybrat kvalitního dodavatele jednotlivých částí, znát normy a bezpečnostní opatření a především dělat každý projekt na míru. To vše by měla zaručit poctivá realizační firma, kterou lze vybrat třeba pomocí recenzí či podle členství v odborných asociacích.
Úvodní foto: Institut ochrany obyvatelstva