Když potkáte medvěda: Před útokem zkuste použít sprej, lepší je pasivní ústup než snaha zastrašit
Máte obavy ze střetu s medvědem? Pak byste měli vědět, jak se v dané situaci zachovat. Pomoci vám může chladná hlava i pepřový sprej po ruce.
Kristýna Čermáková
30. 6. 2024
Jak jsme popsali v předchozím článku, setkání s medvědem v Česku prakticky nehrozí, daleko větší šanci máte na střet s divočáky či jeleny. Přesto se blíží léto a při plánování dovolených například na Slovensko nebo na Balkán musíte vzít veliké šelmy v potaz. Jak se při střetnutí zachovat pro Obnovitelně.cz vysvětlovali Michal Bojda z Hnutí DUHA a Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Medvěd sám o sobě nemá zapotřebí nikomu ubližovat, raději před vámi uteče dřív, než budete mít šanci ho zahlédnout. Můžou se ale přihodit situace, kdy nemá kudy utéct nebo je zraněný a má potřebu se bránit. Když ho nechtěně vyplašíte, může zareagovat nepředvídatelně a rozhodnout se jít do střetu.
Výrazně horší situací je, pokud člověk natrefí na medvědici s medvíďaty. V tom případě je matka může začít proti nezvanému návštěvníkovi bránit. To byl ostatně případ posledního útoku medvěda z poloviny června na Slovensku. Zvíře se nejprve pokusilo od slovenského seniora utéct, následně se ale vrátilo a na muže skočilo. Na první pohled nelogické chování zvířete vysvětlily následující okolnosti.
„Jakmile medvědici uviděl, snažil se ji odplašit. Nejdříve začala utíkat pryč, pak se ale vrátila a vrhla se na něho. Po chvíli útočit přestala a utekla do lesa, kde se k ní připojila dvě medvíďata,“ popisuje Policie SR, kam poraněný senior posléze došel útok nahlásit. Muž naštěstí utrpěl pouze drobná zranění a odřeniny.
Právě snaha o odplašení medvěda mohla vést k tomu, že si medvědice chování špatně vyložila jako útok proti svým mláďatům. Slovenský web Zasahovy tim, který se věnuje odchytu a případnému odstřelu problémových jedinců, doporučuje chovat se při střetu s medvědy spíše pasivně než se je snažit aktivně odehnat.
„Medvědi v polských Karpatech reagovali útokem nebo agresivně čtyřikrát častěji vůči lidem, kteří byli při setkáních „aktivní“ (přiblížili se, aby fotografovali, pokusili se medvěda odplašit), ve srovnání s těmi, kteří byli „pasivní“ – sledovali, tiše ustoupili,“ dokládá server odborné slovenské organizace, která se také soustředí na prevenci proti medvědím útokům.
Útok je již čtvrtým ve slovenském Banskobystrickém kraji. V tom prvním případě měl po mnoha desítkách let bohužel tragický konec, žena, která před medvědem začala utíkat, se nejspíše zřítila ze skály a zemřela. Nutno ale dodat, že na zvíře narazila při pohybu v zakázané oblasti národního parku, a to přímo v době, kdy se medvědi probouzeli ze zimního spánku.
Medvěd stojící na zadních si vás jen prohlíží, nevyhrožuje
Pokud se s medvědem setkáte a on neuteče, jak by správně měl, je velmi pravděpodobné, že o vás pouze neví. Je proto vhodné na sebe hlasitými zvuky upozornit a pomalu ustupovat pryč. Když se medvěd místo útěku postaví na zadní, vyvolává to sice strach, ve skutečnosti si vás jen prohlíží bez záměru útočit.
„Medvěd má velmi špatný zrak. Pokud vás potká na větší vzdálenost, nevidí vás dobře a potřebuje si prohlédnout, zda jste pro něj hrozba nebo ne,“ popisuje Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. V takovém případě se může zvíře rozejít i proti turistovi, aby zjistilo, zda se jedná o člověka nebo co je to divné zvíře s batůžkem zač. V té situaci je vhodné opět začít dělat přírodě netypické zvuky, zkrátka dát najevo, že jste člověk.
„Pomalu ustupovat, mluvit, jemně tleskat, ťukat turistickými holemi. A především se chovat velmi opatrně a pasivně, couvat do míst, odkud jste přišli. Pokud vás medvěd přesto pronásleduje, jedná se o velmi nestandardní chování a stává se jen v krajních případech,“ vysvětluje dále Duľa. V tento moment je důležité nezačít utíkat pryč.
Duľa doporučuje vzít si do ruky telefon, vytočit číslo na nějakou organizaci, která může pomoci, a informovat je o problému, popsat situaci a hlavně lokalitu. Na Slovensku existuje speciální zásahový tým, který je na odchyt či odstřel netypicky chovajících se jedinců specializovaný, stačí zavolat i Horskou službu nebo policii.
Jako prevence před medvědím útokem funguje také chůze ve skupině, minimálně o dvou lidech. Už jen početní převaha totiž může zvíře přesvědčit, aby raději uteklo. Útoky medvědů na skupiny lidí jsou skutečně vzácné. Pokud se navíc něco stane, více lidí má šanci zareagovat, pomoci poskytnout první pomoc a informovat záchrannou službu.
Sprej z dálky a včas
Pokud je medvěd na lidský pohyb zvyklý, je dost možné, že se jich bát nebude a v klidu projde kolem. „Pravidla, jak se chovat, platí ve všech krajinách stejně. V prostředí, kde se medvědi a lidi příliš často nepotkávají nebo šelmy dokonce vůbec člověka neznají, by ke střetu dojít nemělo. A když, zvíře okamžitě uteče,“ popisuje Martin Duľa.
Někdy ale zkrátka k útoku nebo i jeho naznačení dochází. Jedním z nejlepších způsobů, jak útočícího nebo i jen zvědavého a dotírajícího medvěda odehnat, je použití speciálního spreje proti medvědům. Má lehce odlišné složení od pepřového spreje na sebeobranu a mírně se liší i jeho použití při střetu.
„Sprej na medvěda by měl mít minimálně 225 gramů a obsahovat jedno až dvě procenta kapsaicinu. Sprej by měl vydržet stříkat minimálně šest vteřin na vzdálenost alespoň osm metrů. Účinná látka by měla být pro medvěda tak nepříjemná, že by mělo být jedno, zda se jedná o medvěda více či méně zvyklého na pohyb lidí,“ vysvětluje Michal Bojda, expert na šelmy z Hnutí DUHA.
Setkání hrozí ale i se samotným medvídětem, to je jedna ze situací, při které je nutné zachovat maximální obezřetnost. „Může se to stát, v čase říje se snaží medvědí samec mláďata zabít, aby mohl medvědici znovu oplodnit. Ona se před ním snaží utéct a pak může svá mláďata schovávat i v lokalitách, ke kterým by se normálně nepřiblížila,“ popisuje krutý princip přírody Duľa. Strach z medvědího samce v tu chvíli převáží strach z lidí.
Na rozdíl od jiných divokých zvířat je ale medvědice silně ochranitelská matka a svá mláďata prakticky nikdy neopouští. Pokud se tedy setkáte s medvídětem, je na místě okamžitý a velmi opatrný ústup, medvědice bude téměř určitě někde poblíž. Pokud se vám zdá mládě opuštěné či zraněné, může se stát, že se z jakéhokoliv důvodu ocitlo bez matky. I v takovém případě je ale potřeba se od něj okamžitě vzdálit do bezpečné vzdálenosti, a až pak to konzultovat po telefonu s příslušnými organizacemi, které se mu pokusí pomoci.
Někdy ale strach z člověka medvědici přemůže navzdory mateřskému instinktu. „Už jsme registrovali i případy, kdy se člověk omylem dostal mezi medvědici a její mládě. Medvědice to vyhodnotila jako příliš rizikové setkání, utekla a pro mládě už se nevrátila. Nakonec ho musela převzít záchranná stanice,“ dodává Duľa. Lehkovážností a snahou si medvídě třeba fotit člověk riskuje nejen svůj život, ale také přirozenou budoucnost zvířete.
Útoky jsou rychlé a trvají pár sekund
Když už se dostanete do situace, kdy medvěd ani přes jakoukoliv snahu neutíká a naopak se rozbíhá k útoku, máte jen pár vteřin času. A utíkat pryč nemá cenu. „Útoky jsou rychlé, trvají jen pár sekund, důležité je lehnout si na zem, a to břichem k zemi, chránit si rukama hlavu a krk,“ popisuje Duľa. Pokud máte na zádech batoh, využijte ho k tomu, aby vás chránil, případně aby vás medvěd tak snadno nepřevrátil.
„Vyčkávat, vydržet, chránit si životně důležité orgány a hlavně neodporovat,“ vysvětluje Duľa. Jakákoliv snaha o sebeobranu nebo o agresi vyvolá ještě horší reakci. Medvědovou nejčastější zbraní jsou drápy a síla, většina obětí útoku vychází ze střetu jen s odřeninami a škrábanci. Pokud se ale bude člověk snažit silou medvěda přeprat, kopat ho, bít ho, následky mohou být daleko horší.
Přesto není nutné se medvěda bát. Smrtelný útok na Slovensku byl nejspíše nešťastnou náhodou a skutečně ojedinělou událostí. Vlna vícero medvědích útoků letos na jaře navíc mohla být způsobená velmi mírnou zimou. Některá zvířata vůbec nehibernovala, jiná se probudila o měsíc dřív, zesláblá a vyhladovělá. V horách nebylo dostatek přirozené potravy, a tak se ji i jinak bojácnější jedinci vydali hledat do větší blízkosti lidí než obvykle.
„Z mého pohledu na to, jak velkou máme populaci medvědů na Slovensku, tedy zhruba 1200 jedinců, se zvířata k lidem chovají poměrně dobře. Útoků by mohlo být daleko víc a s horšími následky. Hospodaříme i tam, kde měly šelmy dříve klid, velmi frekventovaný je teď i turismus, zasahujeme jim do přírody. A zvířata se stále přizpůsobují,“ uzavírá Duľa.
A ačkoliv my jako lidé zabíráme stále větší a větší část divoké přírody, stejné pochopení a toleranci s šelmami, jako mají ony s námi, nemáme. Navzdory malému množství útoků na tak četnou populaci šelem se slovenští poslanci rozhodli šelmy zjevně vystřílet do jedné. Během 17 dní zastřelila Státní ochrana přírody 16 chráněných velkých šelem. Jak informoval server aktualne.sk, počet zastřelených šelem zatím není finální a mluví se o množství 40 jedinců.
Foto: Freepik