Tipy na výlet: Nejbližší aktivní sopka probublává jen pět hodin od našich hranic

Léto se blíží a pokud přemýšlíte, jakou zajímavou činností vyplníte dovolenou, přinášíme vám několik letních tipů na přírodní krásy v České republice nebo nejbližším okolí. Za poslední rok mezi velmi oblíbené články na Obnovitelně.cz patřila série věnovaná islandským sopkám. Rozhodli jsme se proto připravit tipy na výlet k několika zajímavým a nejbližším sopečným lokalitám. Fascinující přírodní síly, které dřímají pod povrchem země, tak můžete poznat i bez nutnosti letět až na Island.

V Evropě máme hned několik stále aktivních sopek. Mezi známá jména patří samozřejmě italská Etna, Vesuv nebo třeba turisticky oblíbený španělský Pico de Teide. Chrlení lávy sice neuvidíte, ale nemusíte jezdit ani tak daleko.

Německá bublající sopka pod jezerem

Poměrně nečekané pozdvižení přineslo německé jezero Laacher See, když před zhruba deseti lety odstartovalo sérii podzemních zemětřesení a příležitostně v některých místech probublávalo. Po mnoha zkoumání vědci došli k jednoznačnému závěru: pod jezerem se skrývá stále ještě aktivní sopka.

„Studie dokládá první seismologické důkazy magmatického pohybu pod jezerem Laacher See. Je pravděpodobné, že se zemětřesení vyskytla již v minulosti, jen jsme je ještě neuměli změřit. Od roku 2013 ale sledujeme pokračující magmatickou aktivitu ve spodním i vrchním plášti,“ dodávají autoři studie a doporučují bedlivé monitorování situace.

• Tip: Jako z hororu: larvy much v Kostarice požírají lidi a zvířata zaživa

Přesto není třeba se bát. I kdyby se sopka rozhodla se probudit, nestane se tak zničehonic a bez varování. Náznaky pohybů a postupného stoupání magmatu ze 40 kilometrů pod povrchem vzdálených hlubin by probíhaly v řádu několika jednotek až desítek let. Lidem tak sopka poskytne dostatek času na přípravu.

Právě sopka Laacher See ukrytá pod jezerem patří k těm nejmladším ve střední Evropě, její poslední erupci odhadují geologové na 11 tisíc let před naším letopočtem. Přesto se jedná o zajímavý tip na výlet. Když budete mít štěstí, třeba zahlédnete bubliny plynů, které v jezeře vyvěrají právě vlivem magmatických pohybů.

Nejznámější česká sopka i kouřová hora

Většinu lidí při pomyšlení na vulkanickou činnost v Česku napadne České středohoří a především nejznámější a pověstmi opředený kopec Říp. Dříve byl nejspíše majestátní sopkou, dnes je centrem turismu i mnoha legend. Navzdory tomu, že má i Říp co nabídnout a je ideálním cílem jednodenního výletu, mnohem zajímavější je dlouhé pohoří, které se trčí v pozadí.

• Psali jsme: Jak pojmenovávat vlny veder? Třeba po klimaskepticích a největších znečišťovatelích

Dlouhý pás bývalých sopek se obloukovitě táhne od ostrého Českého středohoří přes Krušné hory až po Cheb, kde se nachází ty poslední a nejmladší české sopky. Samotné Středohoří stojí za návštěvu, každý vrchol je zajímavý něčím jiným, na některých se nacházejí observatoře či hrady, na jiných přírodní rezervace a geologicky cenná území, ale i historické pozůstatky hradišť.

Za zmínku i návštěvu nepochybně stojí kopec Boreč neboli také Kouřová hora. Ačkoliv si to při letních výletech neužijete tolik jako v zimě, je jedinečný tím, že je plný geologického potrubí, které se táhne z hlubin podzemí až na povrch.

Tyto trubice se nazývají odborně ventaroly, některé jsou drobné a ústí podobným otvorem jako myší díra, jiné jsou tak rozsáhlé, že tvoří postupné propadání. V zimě dutiny poznáte tak, že kolem nich roztává sníh, nebo sami po chvíli ucítíte v jejich blízkosti teplo. V létě naopak příjemně chladí, ačkoliv vizuálně již tak moc efektivní nejsou.

• Tip: Vědci zveřejnili, kdo šíří nepravdy o klimatu. Upozorňují i na ODS, Klause a think-tanky

„Je to v podstatě geologický úkaz, kdy se přes léto nasává teplý vzduch, ten se kumuluje a ohřívá uvnitř skály a potom těmi komíny uniká v podobě páry,“ vysvětlil pro Českou televizii Borek Franěk ze Správy CHKO České Středohoří. Pro horké letní dny pak výlet na Boreč může být příjemným ochlazením.

Nejmladší české sopky

Dnes už jen pozůstatek aktivní činnosti reprezentuje téměř nejmladší česká sopka, tedy ta, která chrlila lávu mezi posledními, Železná hůrka na Chebsku. Její poslední erupci datují odborníci z Akademie věd zhruba na 288 tisíc let před naším letopočtem. Její sestra vzdálená jen o pár kilometrů dál, Komorní hůrka, je možná ještě o něco mladší, odhady se ovšem rozcházejí o dobrých 200 tisíc let.

Železná hůrka nabízí nadšeným geologům a návštěvníkům poměrně neobvyklou možnost prohlédnout si vrstvení hornin. V minulém století byla totiž používána pro těžbu štěrku. Jak je uvedeno výše, celý západní oblouk podél Českých hranic je tvořen bývalými sopkami. To ale neznamená, že pod daným územím neproudí stále aktivní magma.

• Tip: Zákaz vstupu do lesů nehrozí. Petice a výzvy zafungovaly

Je ale dostatečně hluboko a dostatečně „spící“, aby jeho největším důsledkem bylo mnoho minerálních pramenů, kterými je koneckonců Karlovarsko proslulé. Jen pár set metrů od Železné hůrky můžete najít například Kyselecký hamr.

Nejpravděpodobnější místo příštího výbuchu?

U minerálních pramenů ještě chvíli zůstaneme stejně jako v bývalém vulkanickém pásmu. „Velký kus pod námi je žhavé magma, které pomalu stoupá nahoru, roztahuje se několik desítek kilometrů hluboko. Ten pohyb pak k povrchu vysílá teplé vody,“ popisuje geolog Václav Cílek pro Českou televizi takzvané bahenní sopky v rezervaci Soos.

Národní přírodní rezervace Soos rozhodně stojí za návštěvu. Leží kousek od Františkových lázní, disponuje zajímavými naučnými stezkami, slatěmi, jezery, močály a především bahenními tůněmi s malými sopkami, neboli mofety. Vypadají jako malé louže uprostřed slatě, ve kterých se na první pohled „vaří“ voda.

Cílek vysvětluje, že malé probublávající bahnité vývěry tvořené oxidem uhličitým způsobuje právě protékající magma hluboko pod povrchem. „Jestli někdy v České republice bude aktivní sopka, bude to třeba až za půl milionu let. Je reálné, že se to stane právě tady v této oblasti,“ popisuje.

Nyní ale sopečná činnost neohrozí nás ani následujících několik stovek nebo tisíců generací. Jedná se o velmi setrvačný a pomalý proces. Koneckonců poslední sopky soptily na Karlovarsku před čtvrt milionem let a jejich následky pociťujeme dodnes, jedná se o oblast s největším množstvím zemětřesení v Česku.

„Žádná tuzemská sopka v současnosti není svému okolí nebezpečná,“ komentují vědci z Akademie věd. „Byť by si geologové nějakou tu erupci z odborného pohledu jistě užili, pro nás ostatní je to dobrá zpráva,“ dodávají s humorem.

Sopky jsou pro nás středoevropany fascinujícím a poměrně bezpečným objektem k turistice a zkoumání. A protože jejich erupce jsou zatím na hony vzdálené, je přímo ideální čas projít si zajímavé lokality v klidu a bezpečí.

Úvodní foto: Unsplash