Česko může nahradit až pětinu zemního plynu biometanem. Praha s výrobou už začala

Z jedné strany přitékají splašky z kanalizace, z druhé proudí čistý biometan. Tak by se dala v kostce přiblížit technologie, která je součástí pražské Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Praze. Přes čistírnu teče více než 96 procent odpadních vod z území hlavního města, ročně vyčistí zhruba 110 milionů metrů krychlových splašků.

Při čištění odpadních vod vzniká jako vedlejší produkt stabilizace (vyhnívání) kalu bioplyn, jehož hlavní složkou je metan. Tento plyn je nutné speciálně upravit, aby vznikl právě biometan. K tomu slouží zařízení, jehož srdcem je takzvaná membránová separace. Po úpravě, při níž se především zvyšuje podíl metanu na nejméně 95 procent, je plyn následně vtláčen do středotlakového rozvodu v nedaleké Papírenské ulici.

Roční kapacita je 1,2 milionu metrů krychlových biometanu, v budoucnu ji ale bude možné navýšit až na 12 milionů kubíků. Výroba v jednotce, která vyšla na desítky milionů korun, byla zahájena loni v létě po čtrnáctiměsíční výstavbě, i když ve skutečnosti to bylo mnohem déle. „Příprava trvala více než osm let,“ řekla Ilona Líkařová ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace, když biometanovou výrobnu představovala na druhém ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu.

Hvězda udržitelnosti

Jedním z hlavních cílů nedávno konaného celodenního setkání profesionálů z různých oborů je představit zajímavé projekty, které mají skutečně pozitivní dopad na životní prostředí, a tím inspirovat ostatní k tomu, aby jejich společnosti byly také udržitelnější.

Vědecká rada v čele s profesorem Vladimírem Kočím, vedoucím Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze, dokonce vybrala deset nejlepších udržitelných projektů, kterým udělila titul Hvězda udržitelnosti 2024. Mezi nimi byly právě také Pražské vodovody a kanalizace s využitím kalového plynu v Ústřední čistírně odpadních vod na výrobu biometanu.

„Účelem zakázky bylo postavit a ověřit pilotní jednotku pro úpravu bioplynu městské čistírny odpadních vod na biometan, který je kompatibilní se zemním plynem, a potvrdit využití této technologie pro budoucí uplatnění v širším měřítku pro nakládání s bioplynem městských čistíren odpadních vod,“ konstatovala odborná porota.

• Související: Mimozemšťan startuje k udržitelnosti. Projektem Nebalení ušetřila Alza bezmála 78 tun plastu

Pražský radní pro infrastrukturu Michal Hroza už dříve uvedl, že biometan, respektive BioCNG, je významným příspěvkem k dlouhodobé snaze Prahy o maximální využití energie z obnovitelných zdrojů. „Pomůže nám nejen naplňovat cíle Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030, ale je to také další krůček k zajištění větší energetické bezpečnosti a soběstačnosti,“ řekl Hroza.

Projekt na Císařském ostrově byl už v březnu jmenován také Vodohospodářskou stavbou roku v kategorii do 50 milionů korun za rok 2023. Také díky tomu, že jde o první takovou stavbu svého druhu v České republice. Ilona Líkařová z Pražských vodovodů a kanalizací také zmínila, jak náročná byla certifikace biovýroby. „Spis měl asi 600 stran,“ uvedla.

Ohromný potenciál

Biometan má v celé Evropě v roce 2030 plnit sítě 35 miliardami metrů krychlových a nahradit tak více než 20 procent současné spotřeby zemního plynu. V České republice má biometan také značný potenciál. Evropská komise loni na podzim schválila český program v hodnotě 2,4 miliardy eur na podporu výstavby a provozu nových nebo konvertovaných zařízení na výrobu udržitelného biometanu.

„Notifikace podpory bioplynových stanic je klíčový krok pro naplňování potenciálu České republiky ve výrobě zelených plynů. V roce 2030 máme šanci nahradit 15 až 20 procent importovaného fosilního zemního plynu domácími biometanovými kapacitami a rozvoj bioplynových stanic je nutnou podmínkou, aby se cíl podařilo naplnit. Bioplyn hraje podstatnou roli i ve snižování uhlíkové stopy České republiky, zejména při zpracování odpadů ze zemědělství, potravinářství nebo čistíren odpadních vod,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

• Tip: Průlom v bioplynové energetice, Evropská komise schválila podporu českého biometanu

Na konci loňského roku navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) bioplynovou stanici Gasea v zemědělském družstvu Herálec u Humpolce, která produkuje biometan využívaný pro pohon bioCNG autobusů jihlavského dopravního podniku. Na energii bioplynové stanice je napojena i sousední sušárna jablek.

„Biometan v budoucnu nahradí část dováženého zemního plynu. Jen v České republice je potenciál pro výrobu 700 milionů metrů krychlových ročně pro rok 2030. Musíme proto využít evropské prostředky na budování nových kapacit a na inovace stávajících bioplynek, jejich uzpůsobení i pro čištění biometanu,“ konstatoval ministr Hladík.

Úvodní foto: Pražské vodovody a kanalizace (Letecký pohled na Ústřední čistírnu odpadních vod)