Tipy na výlet: Podívejte se na největší větrné, solární i vodní elektrárny v Evropě

Nejvýkonnější vodní elektrárna Evropy pochází z roku 1964, největší větrná farma by téměř obsadila Prahu a za solárními rekordy nemusíme do Španělska, postačí sousední Německo.

V předchozím článku jsme se věnovali tipům na sopečné lokality. Nyní představíme několik zajímavých evropských „nej“ ze světa vodních, větrných i solárních elektráren. Věděli jste například, že největší evropská onshore elektrárna je rozlohou srovnatelná s Prahou? A jaký evropský „rekord“ drží reverzní turbína Dlouhých strání?

Za solární energií do Německa i Španělska

Díky podpoře obnovitelných zdrojů i rychlému technologickému vývoji jsou rekordy solárních elektráren překonávány zhruba každé dva roky. V roce 2020 držela titul španělská Núñez de Balboa společnosti Iberdrola s instalovaným výkonem 500 megawattů. V roce 2022 tento titul přebrala také španělská elektrárna té samé společnosti Francisco Pizarro s instalovaným výkonem 590 megawattů.

Aktuálním rekordmanem, který byl do provozu spuštěn letos na jaře, je první část projektu společnosti Hansainvest Real Assets v Německu, jen zhruba sto kilometrů od českých hranic. Elektrárna Leipzig Witznitz Energy disponuje v tuto chvíli výkonem 605 megawattů a nachází se kousek od města Lipsko. Rozkládá se zhruba na 500 hektarech bývalého uhelného dolu a součástí je 1,1 milionu solárních panelů.

Druhá část projektu, tedy dalších 60 megawattů výkonu, by měla být uvedena do provozu v létě. Podle serveru Renawable market watch se již nyní jedná o největší evropskou soukromou a nedotovanou fotovoltaickou elektrárnu. Vyprodukovanou elektřinu bude na základě patnáctileté PPA smlouvy vykupovat společnost Shell.

Pokud budeme započítávat i solární komplexy, rekordním výkonem se honosí španělská farma společnosti Galp Energía o výkonu 850 megawattů v celkem 17 jednotlivých částech.

Budoucím evropským rekordmanem je ale nejspíš projekt ve městě Sinec v Portugalsku. Elektrárna s názvem System Fernando Pessoa by měla disponovat ohromujícím výkonem 1200 megawattů, čímž se zařadí dokonce i na světové žebříčky těsně za giganty z Číny, Indie nebo severu Afriky.

Farma Fernando Pessoa, rovněž v režii společnosti Iberdrola, by měla být hotova v roce 2025, na paty se jí ale již nyní lepí konkurenti. Ambice na více než gigawattové farmy má třeba Francie, Bulharsko nebo také Rumunsko, kde se elektrárnu chystá budovat česká společnost Rezolv Energy.

  • Solární elektrárna Leipzig Witznitz Energy se nachází zde
  • Solární elektrárna Francisco Pizarro se nachází zde

Nekonečné lány větrných turbín

Impozantní i děsivé dokážou být masivní větrné elektrárny. Ve výčtu se ještě liší tím, zda stojí na pevnině nebo na moři. Když se budeme držet pevniny, tou největší evropskou a zatím druhou největší světovou větrnou farmou je švédský projekt Markbygden.

Aktuálně disponuje instalovaným výkonem přes dva tisíce megawattů, které vyrábí 498 větrníků. V příštím roce ale bude stavba pokračovat, až bude projekt zcela hotový, celkově krajinu zaplaví přes 1100 větrných turbín o instalovaném výkonu kolem čtyř gigawattů.

Hotový projekt by se měl rozkládat na ploše 450 kilometrů čtverečních a vyrobit zhruba 12 terawatthodin elektřiny ročně. Pro představu, rozloha Prahy je 496 kilometrů čtverečních.

S ohledem na svou polohu a rozlehlost krajiny není divu, že větrným elektrárnám vévodí právě Skandinávie. Druhým největším větrným parkem na evropské pevnině je Fosen Vind v Norsku o instalovaném výkonu jednoho gigawattu. Dotahuje ho téměř dokončený norský projekt větrné farmy Hordavind s plánovaným výkonem 1,5 gigawattu.

Pokud přejdeme na offshore projekty, můžeme také volně přejet o něco západněji, do Velké Británie. Největší větrnou farmou na moři je projekt Hornsea o instalovaném výkonu 2,6 gigawattu s ambicemi rozšířit se do budoucna dokonce na 6 gigawattů.

Snaha o budování obnovitelných zdrojů obří projekty podporuje. Budoucí masivní větrnou farmou bude offshore projekt Dogger Bank s plánovaným výkonem 3,6 gigawattu ve Spojeném království a také 2,5gigawattový park Mareld ve Švédsku.

  • Větrná farma Markbygden se nachází zde
  • Jednotlivé části větrné farmy Fosen Vind se nachází zde, zde a zde
  • Offshore větrná farma Hornsea se nachází zde

Silná vodní energie

Gigantických vodních elektráren v Evropě příliš nepřibývá, historicky největší říční toky jsou obestavěné ze všech stran, nebo to nedovolí ochrana přírody. Mezi stávající díla s největším výkonem patří elektrárna Iron Gate I na Dunaji mezi Rumunskem a Srbskem. Vznikla již v roce 1964 a její instalovanou kapacitu vyrábí dvanáct turbín, které si oba státy dělí. Dohromady disponuje více než 2300 megawatty instalovaného výkonu.

Se světovými měřítky se ale vůbec nemůžeme srovnávat, většina čínských velikých přehrad překlenula výkon 3000 megawattů.

Titul největší evropské přečerpávací vodní elektrárny drží komplex dvou vodních děl na španělské řece Júcar s výkonem 1800 megawattů v turbínovém a příkonem 1293 megawattů v čerpadlovém provozu. Za přehradou La Muela stojí také společnost Iberdrola.

A závěrem jeden místní tip. Nejvýkonnější reverzní vodní turbínou v Evropě se chlubí česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Disponuje instalovaným výkonem 650 megawattů ve dvou turbínách po 325 megawattech.



  • Největší evropská přečerpávací elektrárna La Muela se nachází zde
  • Největší vodní elektrárna Iron Gate I se nachází zde



Úvodní foto: Move on Energy