Jak dlouho bude fungovat vaše fotovoltaika? Může přežít i samotnou střechu
Záruční životnost panelů atakuje i 30 let. Jejich instalaci by mělo předcházet důkladné zhodnocení stavu střechy.
Kristýna Čermáková
10. 7. 2024
Fotovoltaický boom začal v letech 2008 až 2010, produktová životnost solárních panelů tehdy byla odhadována na zhruba dvacet let, mechanická záruka ale jen kolem deseti let. Je proto načase zhodnotit, jak se dosluhujícím elektrárnám vede. Podle odborníků a zástupců fotovoltaických společností až překvapivě dobře, špatné výsledky se obvykle pojí s nekvalitní instalací nebo nepříznivými okolními vlivy.
I dnes výrobci solárních panelů nabízejí někdy i třicetiletou životnost solárních panelů, mechanická záruka bývá nicméně stále jen zhruba na deset let. „Těch deset, dvanáct let, to bývá zlom, který rozhodne to, jak kvalitně byla celá konstrukce vyrobena,“ komentuje pro Obnovitelně.cz expert z ČVUT FEL v Praze Pavel Hrzina.
Podle něj po desetiletém provozu většina elektráren, ani těch z prvního solárního boomu, zdaleka nedosluhuje a má ještě plno let před sebou. „Víme pochopitelně o elektrárnách, které jsou po těch patnácti letech na odpis, ale také máme spoustu takových, které stále ještě fungují na sto procent,“ komentuje Hrzina.
Při výměně střechy rovnou i výměna panelů
Mechanické poškození panelů, na které se dlouholetá záruka obvykle nevztahuje, se může týkat některých vad materiálu především nekvalitních nebo zastaralých panelů. „U modulů z roku 2010 je to třeba častá porucha zadní strany, která popraská. Tato materiální vada se nacházela na určitém procentu modulů. Nebo se týká také zašpinění dolní hrany, když je panel nainstalován v malém sklonu. Usazuje se na něm nepořádek, který se postupně rozrůstá směrem nahoru,“ dodává Hrzina.
Když je pak potřeba zašpiněný díl vyčistit, bývá s ohledem na nové a účinnější technologie lepší ho rovnou vyměnit.
„Zákazníka stejně obvykle nezajímá dvacetiletá životnost solárního panelu, protože naráží spíše na životnost střechy. Kdyby se na solární panel nemuselo 25 nebo dokonce 30 let sáhnout, nevypovídá to téměř nic o jeho kvalitě, jako spíš o kvalitě krytiny, na které je položený,“ říká Hrzina.
Ve chvíli, kdy je potřeba střechu opravit, musí celá fotovoltaická konstrukce dolů. A samotný solární panel stojí jen zlomek ceny, dražší je právě konstrukce a práce. Pokud by tedy bylo potřeba vyměnit panel, je možné to spojit s opravou střechy a cena bude navýšena o minimální částku.
300 tisíc tun solárních panelů
Že by fotovoltaické panely výrazně ztrácely na kvalitě s věkem, si nemyslí ani zástupci společnosti REsolar, která se specializuje na recyklaci fotovoltaiky. Společnost zastupuje výhradně provozovatele takzvaných historických panelů, tedy 1. generace panelů instalovaných před 15 lety.
„Životnost solárních panelů závisí na řadě faktorů. Primárně je to samozřejmě kvalita jejich výroby, potom ale i instalace, údržba a klimatické podmínky, ve kterých fungují. Mezi nejčastější důvody vyřazování patří opravdu degradace některých materiálů, poničení panelů přírodními živly nebo jejich rozbití při běžné údržbě, jako je například sekání trávy,“ komentuje pro Obnovitelně.cz Veronika Šilhová, ředitelka společnosti REsolar.
Vysvětluje, že poměrně častým případem, se kterým se v poslední době setkávají, je degradace zadních krycích vrstev z polyvinylfluoridové fólie (PVF) a delaminace okrajů panelů, která může mít významný dopad na jejich dlouhodobou odolnost a výkon.
„Zadní krycí vrstvy jsou důležité pro ochranu fotovoltaických článků před vnějšími vlivy, jako jsou vlhkost, mechanické poškození nebo chemické vlivy. Pokud jsou tyto vrstvy vyrobeny z méně odolných materiálů, může to způsobit problémy, jako je pronikání vlhkosti, což může vést ke korozivním procesům a ztrátě izolačních vlastností,“ vysvětluje Šilhová.
V Česku je v současné době instalováno na 300 tisíc tun solárních panelů a k recyklaci byly dosud odevzdány nižší jednotky tisíců tun. To lze podle Šilhové považovat za přirozený poměr v souvislosti s výše uvedenými důvody jejich vyřazování.
Dvojnásobná účinnost moderních panelů
Důvodem, proč se podle Pavla Hrziny začalo mluvit o potřebě solární elektrárny měnit, je tlak dodavatelských firem a výrobců.
Dnešní technologie jsou úplně někde jinde, než byly v roce 2010. Solární panely jsou účinnější, tedy mohou zabírat výrazně méně místa. Na stejnou plochu je možné umístit dvojnásobný výkon, což bývá i ekonomicky rozumný důvod, proč celou fotovoltaiku obměnit.
„V poslední době zaznamenáváme přibývající případy takzvaného repoweringu elektráren, při kterém se starší panely s nižším výkonem nahrazují výkonnějšími, a lze tak dosáhnout stejných výsledků při poloviční rozloze elektráren,“ vysvětluje Šilhová.
Jednou z takových firem je například Solar Global. „Výkon panelů za posledních cca 14 let stoupl více než dvojnásobně – zatímco dříve bylo pro pozemní instalace jednoho megawattu výkonu třeba obsadit dva hektary půdy, nyní stačí na stejný výkon jeden hektar. Také můžeme říct, že s dobrou volbou panelů (a díky mnoha letům zkušeností je už umíme vybrat) je možné se vyhnout vyššímu poklesu výkonu v čase, než bylo běžné před 14 až 15 lety. Díky novým technologiím dnes výrobci garantují přes 85 procent výkonu po 30 letech,“ dodává Aleš Dobřecký ze Solar Global.
Zkušenosti českých instalačních a investorských firem jsou vesměs dobré. „Investoval jsem v roce 2010 do 1,5megawattové pozemní fotovoltaické elektrárny a má společnost spravuje 20megawattovou elektrárnu z let 2009 až 2015. Námi dodávané či servisované fotovoltaiky s čínskými panely jsou v lepší kondici než fotovoltaiky se solárními panely vyrobenými v Německu,“ komentuje ředitel Andrew Solar Energy Petr Ondřej, který zároveň vede i solární firmu AS Construction.
Na své vlastní elektrárně pak sleduje průměrnou produkci elektřiny a mezi lety 2011 až 2023 nepozoruje žádné tendence ke snižování životnosti. „Zároveň dvakrát ročně nechávám dělat termovizní kontroly a ani kamera s termovizí neukazuje žádný nárůst problémů s panely,“ dodává.
Foto: Freepik