Za přemnoženou zvěří zůstávají miliardové škody. Myslivci ale chtějí změnu k lepšímu zablokovat

Ve sněmovně začíná souboj o novelu mysliveckého zákona, podle níž se má lov plánovat podle míry škod na porostech, zmenší se minimální výměry honiteb a lovit budou moci i vlastníci pozemků.

Pavel Baroch

8. 7. 2024

Je to už několikátý pokus o zásadní změnu, která má vést k výraznému omezení přemnožené spárkaté zvěře a pomoci českým lesům, aby se z nich staly druhově pestré porosty, které budou lépe odolávat dopadům klimatické změny. Žádná z nich ale zatím nebyla úspěšná, ať už v křesle ministra zemědělství seděl pravicový, středový nebo levicový politik.

Teď začíná nový souboj o novelu mysliveckého zákona. Předlohu už dostali poslanci a jednat by o ní měli ještě před tím, než začnou parlamentní prázdniny. Pokud se ovšem silné myslivecké lobby nepodaří novelu zablokovat, jako se to v minulosti už několikrát stalo. „Můj zájem je, aby ten zákon skutečně prošel,“ tvrdí současný ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), byť připouští některé úpravy.

Podle informací Obnovitelně.cz to ovšem nebude jednoduché, protože se ve sněmovně formuje proti předloze poměrně silná opozice, která je živená myslivci, jejímiž členy jsou i někteří poslanci vládní koalice. „Skutečně existují obrovské tlaky proti tomuto zákonu,“ potvrdil redakci Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který o zásadní přeměnu tuzemské myslivosti, a tedy větší ochranu lesních porostů, usiluje dlouhé roky.

Miliardové škody

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že hlavním cílem zákona je řešení největšího problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a v lesích.

Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru. Náklady na preventivní opatření a sanaci následných škod se odhaduje na 2,5 miliardy korun ročně. Některé odborné posudky navíc odhadují škody na lesních porostech, ale také zemědělských plochách několikanásobně vyšší.

„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ řekl ministr Marek Výborný.

Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok ho zveřejní v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Myslivci či myslivecká sdružení budou povinni splnit minimální výši lovu určenou podle stupně poškození lesa.

Nebude-li minimální lov splněn, orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) uloží uživateli honitby (myslivcům) sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalším roce se pokuta zvýší. Kontrolu lovu usnadní plánovaná digitální evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře v ISEM, která bude podle předpokladu spuštěna za dva roky.

Novela rovněž mění minimální výměru honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů, od čehož si ministerstvo slibuje lepší hospodaření a snadnější lov. Předloha rovněž umožňuje lov vlastníkům a nájemcům pozemků.

Novela je v souladu s programovým prohlášením vlády, které slibuje posílit „pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb“. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze.

Relikt socialismu

Vedle Hnutí Duha podporuje vládní návrh zákona dalších šest významných organizací a spolků včetně Asociace soukromého zemědělství, České společnosti ornitologické, Spolku vlastníků honebních pozemků nebo Českého svazu ochránců přírody.

„Stavy spárkaté zvěře skokově narůstají, přitom současný zákon neumožňuje většině vlastníků lesů efektivně zasáhnout. Nenávratně tak ztrácíme čas k adaptaci našich lesů na klimatickou změnu. Novela přináší potřebné změny, které umožní nalezení rovnováhy mezi potřebami lesa a zvěře. Díky tomu budeme moci výrazně více využít tvořivých sil přírody při přeměně našich lesů na pestřejší a odolnější,“ uvedl Tomáš Pospíšil, předseda Pro Silva Bohemica.

Podle Jaroslava Šebka a Daniela Pitka z Asociace soukromého zemědělství je současný systém myslivosti reliktem socialismu a brání drtivé většině malých zemědělců chránit svůj majetek před přemnoženou zvěří. „Vláda se v programovém prohlášení zavázala práva vlastníků posílit. Důrazně apelujeme na všechny koaliční poslance, aby vládní návrh schválili, splnili vládní slib a ukázali voličům, že vládní slovo platí,“ uvedli zástupci asociace.

K přijetí novely vyzval také už citovaný Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Doslova řekl, že budoucnost českých lesů je teď v rukou poslanců. „V případě, že novelu mysliveckého zákona neschválí, nebo ji vykostí, budou dál miliardy vynaložené na sazenice při pokusech o obnovu lesů končit v žaludcích jelenů, srnců, daňků a siky, jejichž početní stavy v posledních desetiletích exponenciálně rostou, zatímco současná podoba mysliveckého hospodaření selhává,“ uvedl Bláha.

Zdůraznil, že přemnožená spárkatá zvěř spase i většinu přirozeného zmlazení listnáčů a jedliček, které se mají stát základem odolnějších lesů. Bohumír Nekola, předseda Spolku vlastníků honebních pozemků, zase připomněl, že některé body současné novely navrhovalo sdružení už před 20 lety. „Novela je fatálně opožděným krokem, a přestože ji považujeme za značný kompromis, míří správným směrem,“ řekl.

Novela problémy nevyřeší

Zatímco různé organizace a spolky volají po urychleném schválení novely, Českomoravská myslivecká jednota oznámila, že využije veškeré zákonné možnosti, aby parlament předlohu neschválil. Zkušenosti z minulých let přitom ukazují, že myslivci byli vždy silnou skupinou s nemalým vlivem – také právě v parlamentu.

„Novela zákona o myslivosti problém s obnovou lesa neřeší a rozdáváním pokut myslivcům jen celou situaci zhorší. Myslivci se bouří na sociálních sítích. Proč nás chtějí pokutovat za to, že ve svém zájmu děláme desetitisíce hodin službu pro stát? Proč se hledá příčina problému tam, kde nemá, řeší se unáhleně a neuváženě?!“ uvedl předseda mysliveckého sdružení Jiří Janota.

„Novela povede k daleko většímu zásahu do dnes již značně narušených věkových a pohlavních struktur populací jednotlivých druhů zvěře. Přinese neúměrné organizační zatížení státní správy s významným ekonomickým dopadem pro státní správu a obce s rozšířenou působností. Zásadním způsobem naruší spolkovou činnost a soužití na vesnicích,“ tvrdí Janota.

V jeho vyjádření ale není návrh, jak současnou neúnosnou situaci s přemnoženou spárkatou zvěří řešit. „Myslivci jsou si dobře vědomi závažnosti škod působených zvěří a vědí, že patří k jejich povinnostem jim předcházet. Nikdo ale nepoukazuje na hlavní příčinu – dnešní způsob hospodaření v krajině a značný nárůst civilizačního tlaku v honitbách. Hlavní vina se hází na zvěř a myslivce,“ konstatoval Janota.

V polovině června také zástupci 80 okresních mysliveckých spolků z celé republiky poslali ministru Výbornému otevřený dopis, v němž vyslovují „zásadní nesouhlas s předloženou novelou zákona o myslivosti“. V něm vypočítávají, co všechno vykonávají pro celou společnost – dobrovolně, ve svém volném čase, na úkor svých rodin a vlastních peněz.

„Nejsme přesvědčeni, že si plně uvědomujete význam organizace, jakou je Českomoravská myslivecká jednota, a její přínos pro společnost. Pokud ano, je s podivem, že jste předložil návrh zákona, který povede k významnému narušení těchto aktivit a bude mít dopad na počet aktivních myslivců v České republice,“ píše se v dopise.

Ilustrační foto: Pixabay