Udržitelná výkrmna prasat i unikátní záchytný systém dešťovky. Adapterra Awards zveřejnila své finalisty
Vybrané projekty se zaměřují hlavně na zadržování vody v krajině, ozelenění průmyslových a administrativních budov i revitalizace zeleně.
Kristýna Čermáková
6. 8. 2024
Pasivní administrativní budovy, vědecká centra a zařízení, úpravy a revitalizace městských parků i veřejných zelení nebo renaturace rašelinišť a mokřadů. Soutěž Adapterra Awards, která oceňuje projekty, které myslí i na adaptaci na klimatickou změnu, zveřejnila seznam 77 inspirativních finalistů.
„V kategoriích jsme se setkávali nejčastěji s opatřeními na zadržování vody i s ozeleněním budov,“ říká Michael Hošek, odborný garant soutěže Adpaterra Awards a člen správní rady Nadace Partnerství. Vyzdvihl by projekty v nové letošní kategorii zaměřené na průmysl, které překvapily.
„Například udržitelná výkrmna prasat na Olomoucku je skvělou ukázkou toho, jak je možné na okolní změnu klimatu adaptovat i zemědělské podniky,“ dodává Hošek.
Lidé si mohou finalisty prohlédnout na stránkách Adapterra Awards a hlasovat pro toho, který obdrží Cenu sympatie. Hlasování je spuštěno od 1. srpna do 15. října. O ostatních vítězích rozhodnou partneři soutěže.
Jedná se o již pátý ročník soutěže Adapterra Awards, všechny dosavadní projekty jsou zveřejněny v katalogu a slouží jako inspirace pro revitalizace a rekonstrukce budov, parků, krajinných úprav i městského prostředí.
Unikátní řešení záchytu dešťové vody
Jedním z finalistů je také Pavilon environmentálních studií ČZU, který svým studentům a vědcům nabízí nové technologie, speciálně odvětrávané laboratoře i učebny a kanceláře. Celá budova je osázena dvanácti tisíci rostlinami a pomocí zelené střechy a speciální vsakovací dlažby využívá sofistikovaný systém hospodaření s dešťovou vodou.
„Adaptační opatření jsou kolikrát podstatnější, než mitigační. Navíc jsou vidět, bývají ekonomicky výhodná a také dokáží být i esteticky krásná,“ komentuje Michael Komárek, děkan Fakulty životního prostředí ČZU.
O zelenou fasádu, kde rostou různé druhy rostlin i náletových druhů, se stará univerzita sama. „Od stavební firmy jsme obdrželi zdvihací plošinu, ze které jednou až dvakrát měsíčně plochu udržujeme, stříháme nebo díky které provádíme výzkum hmyzu a dalších zajímavostí,“ vysvětluje tajemník univerzity Vladimír Zdražil.
Vedle budovy leží menší jezírko, které zachycuje dešťovku, je do něj sveden přetok vody ze střechy budovy a navíc funguje jako kořenová čistička. A jako celá budova slouží i k výzkumu. Hned na něj navazují dvě 300kubíkové nádrže zahloubené pod parkovištěm. „100 kubíků má to jezírko, když by napršelo moc, voda se přes čistící a filtrační systém dostane do nádrží a přirozeně koluje,“ říká Zdražil.
Na samotném vrcholu všech nových či zrekonstruovaných budov České zemědělské univerzity jsou zelené střechy. Jejich druhové složení se liší, na novém pavilonu testují speciální dlažbu, která leží nad schovaným prostorem také pro dešťovou vodu, který pomáhá se zasakováním do střechy.
Úvodní foto: Kristýna Čermáková