V Táboře se zabydlela pětice vlčích kříženců. Azylové centrum je připravené i na další šelmy
Stát může konečně zabavovat týrané nebo nelegálně držené šelmy. V táborské zoo jim postavil azylové centrum.
Kristýna Čermáková
3. 8. 2024
Dlouhotrvající problém s odebíráním velkých i malých šelem konečně vyřešen. Nové záchranné centrum v Zoo Tábor poskytne domov například týraným tygrům, rysům, pumám nebo vlkům. Je navíc jen prvním v řadě, do budoucna by měl stát vybudovat více center pro zvířata podléhající úmluvě CITES.
Když si někdo pořídil velkou šelmu nelegálně nebo jí nedokázal zajistit kvalitní podmínky pro život, ocitl se stát v pasti. Média pak vytrvale poukazovala na týrání zvířat nebo držení například velkých lvů a tygrů v kotcích pro psy. Ministerstvo životního prostředí, které má divoká zvířata v soukromých chovech na starost, nemohlo nic dělat.
Odebrat šelmu totiž obvykle nešlo, nebylo kam ji umístit a nebyl nikdo, kdo by se o ni postaral. To se ale konečně změnilo. Stát vypsal v roce 2020 výzvu z Národního programu životního prostředí a nabídl 20 milionu korun na výstavby azylových umisťovacích center.
První dočasné záchranné centrum CITES stojí v prostorách Zoo Tábor a poskytuje domov chladnomilným šelmám. Další se již buduje v Zoo Zlín-Lešná.
„V loňském roce ministerstvo vyhlásilo z Operačního programu životní prostředí výzvu na modernizaci Záchranných stanic pro handicapované živočichy, a na modernizaci a vybudování nových kapacit v rámci záchranných center CITES. Z této výzvy buduje kapacity pro umístění lvů Zoologická zahrada a zámek Zlín-Lešná,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Do roku 2028 by mělo vzniknout minimálně pět záchranných center CITES pro umístění velkých šelem. Celková odhadovaná kapacita je 20 jedinců velkých šelem, jako je lev nebo tygr, a 10 jedinců pro kočkovité šelmy střední velikosti. Požadavky na celkové kapacity se ale mohou ještě změnit.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými zvířaty a rostlinami. V současné době obsahuje více než 40 900 druhů, z toho zhruba 6610 druhů živočichů a 34 310 druhů rostlin, u kterých rozlišuje tři úrovně ohrožení. Ne u všech zakazuje jejich prodej či nákup, pouze je nějakým způsobem reguluje.
Táborské záchranné centrum
Dvě obrovské voliéry zdálky připomínají tvar motýla, návštěvníci kolem nich zvědavě chodí, výběhy jsou ale na první pohled prázdné. Noví obyvatelé, kteří dorazili sotva před dvěma týdny, jsou zatím plaší a na chod zoologické zahrady nejsou zvyklí. Stavba, která poskytne domov i třeba tygrům nebo pumám, je robustní.
„Dočasný azyl znamená, že zabavená zvířata umístíme a postaráme se o ně, ale jen dokud jim Ministerstvo životního prostředí nenajde domov podle toho, co je to za zvířata. Nový majitel pochopitelně musí splňovat zákonem dané podmínky pro chov tohoto druhu, musí mít zkušenosti zvládnout odebraná cizí zvířata, musí být finančně zabezpečený a pokud se jedná o ohrožené či vzácné druhy, musí vlastnit potřebná povolení,“ komentuje vedoucí ošetřovatelka Eva Nemravová pro Obnovitelně.cz.
Ve chvíli, kdy chybí kapacita pro umístění zabavené šelmy, může zůstat u svého stávajícího majitele. Konec konců, tak tomu bylo doposud. I proto je nyní velký tlak na rychlou výstavbu dalších center, která by záchranu těchto zvířat umožnila.
„Pokud by byl vlastník zvířete ale například zatčen, zvíře by do záchranného centra bylo umístěno prioritně, nebo by stát zajistil odpovídající péči v místě chovu,“ vysvětluje Krejčí.
Pokud se zvířatům nepodaří domov najít, ve výběhu dožijí. V ideálním případě by ale centrum skutečně mělo sloužit pouze jako dočasné. Že by se odebraní jedinci zapojili zpět do chovu, není pravděpodobné. Většina takto zabavených zvířat není čistokrevná, případně není dohledatelný jejich původ. Kdyby se ale jednalo o vzácného exempláře s genetickým potenciálem, který může posloužit záchraně svého druhu, je možné ho do chovu zapojit.
„Ono záleží také na tom, jak bude zabavené zvíře socializované. Může se stát, že kvůli podmínkám, ve kterých žilo celý svůj život, už se nebude umět chovat mezi svým vlastním druhem, může útočit, může se bát,“ dodává Nemravová. Vybudované azylové centrum navíc poslouží především chladnomilným šelmám a většina takových zvířat žije samotářsky. I proto je pro ně velmi těžké najít náhradní domov.
Tygr, levhart či rys
„Azyl poskytne domov například tygru ussurijskému, levhartům, rysům, pumám nebo právě třeba vlkům. Je to proto, že mají k dispozici pouze nevyhřívaný přístřešek, takže se musí jednat o zvířata, kterým to v zimě nebude vadit,“ vysvětluje Nemravová.
Zachráněná zvířata mají k dispozici větší travnatý výběh, jezírko, přístřešek a vyvýšenou plošinu, ze které mohou pozorovat okolí. Pro kočkovité šelmy leží ve výběhu několik kmenů na škrábání i umělý strom, na který mohou šplhat. Stín ve výběhu zajišťují jehličnaté stromky i přístřešky.
Zvířata, která se do záchranného centra dostanou, jsou zabavována z různých důvodů. Může se jednat o týrání, nevhodný chov, nelegální držení či zranění, nebo neschopnost majitele se o šelmy dál starat. Jejich kondice proto nemusí být ideální. Táborští chovatelé ale pokračují v režimu, na který jsou zvířata zvyklá, aby jim přechod do nového prostředí usnadnili. Hned jak si šelmy zvyknou, dostanou zdravější a pestřejší stravu.
Ke každému případu budou chovatelé přistupovat individuálně. „Šelmy si například musí zvyknout na to, že se při krmení budou zavírat, abychom měli možnost projít do výběhu. Ale nejprve je potřeba je to naučit, nesmí se tím stresovat, přistupujeme k nim v klidu a pomalu,“ komentuje Nemravová.
Vlčí kříženci hned první noc vykopali díru
Hned pár dní po slavnostním otevření získalo centrum své první hosty. Pětici vlčích kříženců z medializované kauzy pražských Řep, starší třináctiletou vlčici a čtyři její potomky z různých vrhů. Obývají obě expozice, ven se před návštěvníky zatím neodvažují, vykopali si proto pod přístřešky hluboké nory, kde nyní tráví horké dny. Své výběhy prozkoumávají po nocích.
„Vlci jsou u nás teprve pár dní, takže se rozkoukávají. Oblíbili si ale jezírko s vodou, po večerech se k němu chodí ochladit, namáčejí si tlapy, plavat se jim zatím nechce,“ vysvětluje jejich chovatelka. Do Tábora přišli v dobrém výživovém stavu. Cizích lidí se zatím bojí, chovatele ale už rozpoznávají a přes plot s nimi interagují.
Od svých původních majitelů byli odebráni pro nevhodný chov a skutečnost, že čtyři z pět zvířat jsou nejspíše nelegální kříženci. Jaký je nyní čeká osud, rozhodne Ministerstvo životního prostředí, které jim hledá nového majitele.
Úvodní foto: ZOO Tábor/Michaela Hodková