Velký přehled: Co dělat, když vás v lese nebo na horách zastihne bouřka?

Extrémní bouřky letos přicházejí do Česka s nebývalou intenzitou. Během dovolené je lepší se jim vyhnout, ale ne vždy se to podaří.

Letošní letní sezóna začala divoce a střídání vysokých teplot s následným ochlazením v podobě prudké bouře je téměř na denním pořádku. Především při dovolenkové turistice a pobytu v přírodě může být ale pohyb venku v průběhu bouřky velmi nebezpečný. Hrozí nejen pád stromů či úder blesku, zvyšuje se také riziko zlomenin během chůze na mokrém povrchu nebo nás na horách může zastihnout nečekané ochlazení a pád teplot třeba o 20 stupňů během pouhých několika hodin.

„Obecně nejlepší doporučení je, aby se lidé při pohybu v přírodě vůbec nedostali do situace, kdy kolem nich létají blesky a padá prudký déšť,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Marek Fryš z Horské záchranné služby. Tou nejbezpečnější poučkou je tak vědět, kdy pobyt v přírodě stojí za to a kdy je lepší zůstat v bezpečí lidského příbytku.

Sledujte meteorologické aplikace

Česko je krajina plná civilizace, při túrách tak není problém včas dojít k nejbližší budově a požádat o azyl. A v praxi skutečně mnohdy platí, že majitel domu či přímo horské chaty člověka v nouzi neodmítne. Letní prudká a silná bouřka je často podceňovaným a přitom velmi nebezpečným jevem, který nepřipravenému turistovi může přichystat horké chvilky.

„Úplně náhlá bouřka je spíše vzácná. Když se na hory blíží bouřková fronta, velmi často se paradoxně přímo hřebenům vyhne a vyprší se poté v údolí. Když už se ale objeví, můžete o tom vědět v předstihu,“ upozorňuje Fryš. Podle jeho zkušeností si lidé sice dávají více práce s přípravou na túru než dřív, počasí ale nekontrolují průběžně a jsou pak mnohdy překvapeni.

Existují desítky mobilních aplikací, které dokážou s větší i menší přesností předpovídat počasí alespoň na hodinu a více času dopředu. Je proto dobré využívat radarové snímky a naučit se, jak se v nich orientovat. Výrazně se díky tomu sníží pravděpodobnost, že turistu posléze zastihne bouřka nečekaně.

Využít je možné i aplikace, které na meteorologické výstrahy samostatně upozorňují. Jednou z nejznámějších, která také umí zavolat záchrannou službu, určit polohu a napovědět s první pomocí, je aplikace Záchranka. Je propojena s několika meteorologickými portály a podle polohy mobilního telefonu umí rozeslat upozornění.

„V aplikaci Záchranka fungují takzvaná varovná upozornění (Jihomoravský kraj, Pardubický kraj, Karlovarský kraj, město Plzeň a Praha), která upozorňují obyvatele daných oblastí na situace ohrožující život a zdraví. Kromě toho jsou varování napojena také na zdroj Českého hydrometeorologického ústavu, který v případě vysokého nebezpečí (horka, bouřky, silný vítr atp.) posílá notifikaci uživatelům,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Maria Brindzáková za aplikaci Záchranka.

Jen za poslední rok rozeslala aplikace letní varování padesátkrát. Většina z nich se týkala bouřek, dále upozornila na nadprůměrně vysoké teploty, na výstrahu před vznikem požárů a na povodňovou pohotovost.

Jednotlivá upozornění umí rozesílat také aplikace přímo Českého hydrometeorologického ústavu, který o případných hrozbách informuje i na svých webových stránkách nebo sociálních sítích.

„Nechceme lidi odradit od pobytu v přírodě jen proto, že hrozí bouřky, které se nemusí objevit,“ dodává Fryš. „Pokud o nich ale turisté ví v předstihu, mohou si například naplánovat trasu výletu tak, aby vždy byli na dosah nějaké horské chatě či útulně.“

Odhodit trekové hole a vyvarovat se lesů

Pokud vás ale bouřka skutečně zastihne a k nejbližší budově to máte daleko, pak je třeba dodržet několik základních pouček. „Hlavně není dobré utíkat nebo odcházet svižnějším krokem, mohlo by vzniknout krokové napětí. Země je vlhká, a ačkoliv blesk udeří třeba značný kus od vás až na druhé straně louky, může vás i na dálku probít,“ komentuje Fryš.

Blesk také přitahují kovové předměty. Ačkoliv například trekové hole nebo horské kolo mohou vybízet k nápadu postavit si z nich rychlý úkryt před deštěm, je to jedna z nejhorších věcí, které můžete udělat. „Určitě se držet dál od všeho kovového. Pokud máte něco u sebe, odložte to minimálně dva až tři metry od sebe, pokud jste třeba na výstupové trase, kde jsou řetězy, hlavně se jich nedržet a odstoupit od nich,“ vysvětluje Fryš.

Velmi nebezpečná může být bouřka také například pro horolezce, kteří jsou spojeni se skálou železnými skobami. Deštěm nasáklý materiál je vodivý i v případech, kdy byste to nečekali. Lidé ve snaze skrýt se před deštěm i bleskem mohou vyhledat například skalní převis.

„Vyhledat skrýš pod převisem je dobrý nápad, musíte ale dodržet odstupovou vzdálenost. Tedy nestát na kraji převisu, ale ani se neopírat o skálu. Když blesk udeří do skály nebo do stromu, který z ní vyrůstá, výboj často sjede až úplně dolů po hranách a mohl by vás trefit také,“ popisuje Fryš.

Když už vás bouře zasáhne skutečně uprostřed přírody a bez možnosti úkrytu, vždy by to mělo být na otevřené ploše. Les může být daleko nebezpečnější, než je riziko úderu bleskem. Silný vítr dokáže polámat celé hektary lesů, silný déšť způsobuje sesuvy svahů a vývraty. I pokud budete mít štěstí a žádný strom na vás nespadne, půda nacucaná vodou se stane kluzkým povrchem, kde je snadné vyvrtnout si kotník či zlomit nohu.

Otevřené plochy ale neznamenají vrcholy hor či hřebenové cesty. Tam riziko úderu bleskem skutečně hrozí. Nejbezpečnějšími místy jsou úbočí hor, stráně, ideálně nízká křoví. V otevřené krajině je nejbezpečnější zaujmout pozici na bobku, schovat batoh pod sebe a čekat, než bouře přejde. Rozhodně není dobrý nápad někam utíkat.

Resuscitace z úst do úst

Pokud jste svědky zásahu blesku do člověka, okamžitě zalarmujte záchrannou či horskou službu. Pro takové případy není bohužel možné mít vybavenou lékárničku, při úderu bleskem dochází většinou k problémům se srdeční činností, oběhovou soustavou a k zástavě dechu.

„V případě zástavy dechu je nejvhodnější klasická resuscitace. Rozdílem je pouze to, že stejně jako při utonutí se i při úderu bleskem stále ještě dodržuje resuscitace dýcháním z úst do úst,“ vysvětluje Fryš a dodává, že pokud se nám postiženého člověka podaří oživit, musí být odvezen okamžitě do nemocnice.

Člen horské služby dále upozorňuje, že ke zranění může dojít, i pokud blesk udeří opodál nebo do jednoho ve skupině více lidí. Ačkoliv na první pohled necítíme obtíže, mohou se klidně projevit i v řádu dní až týdnů později. Vždy je proto po podobném zážitku dobré zajít za svým lékařem a nechat se zkontrolovat.

Podobná událost se letos stala začátkem června v Liberci, kdy blesk udeřil do stromu poblíž skupiny lidí, z nichž bylo patnáct přímo zraněno elektrickým výbojem. Rozsah zranění byl různý, několik osob museli záchranáři resuscitovat, někteří utrpěli jen lehké popáleniny. Postupně se ale začali s problémy ozývat i další účastníci akce a do večera stoupl počet zraněných na dvacet.

„Určitě je dobré to nepodceňovat, i když blesk udeří jen nedaleko od vás. Při výboji se odehrají změny na bázi elektrolytů v těle, a to na sobě nemusíte vůbec poznat,“ komentuje Fryš. Podobné případy, jako byl ten liberecký, jsou ale skutečně vzácné.

Jen samotných úderů blesků registruje horská služba řádově nižší jednotky, loni se jednalo o pět případů, letos zatím o jeden až dva.

Úvodní foto: Unsplash