Chystaná novela děsí ředitele zoologických zahrad, změní podmínky chovu šelem
Tak dlouho se zpřísňovaly podmínky pro chov divokých a chráněných zvířat, až je Ministerstvo životního prostředí opět zlehčuje, stěžují si ve svém prohlášení ředitelé českých zoologických zahrad.
Kristýna Čermáková
9. 7. 2024
Plánovaná novela zákona o zoologických zahradách (č. 162/2003 Sb.) se podle vyjádření ředitelů a ředitelek zoologických zahrad chystá zavést pro chov divokých zvířat nové zařízení typu zookoutků. Zástupci ministerstva ale odmítají, že by se jednalo o usnadnění přístupu k šelmám.
Nejprve je třeba podívat se do historie. Chov divokých zvířat se postupně zpřísňoval, od zavedení CITES po znemožnění chovu velkých šelem mimo licencované zoologické zahrady. V roce 2018 bylo omezeno obchodování s tygry kvůli nelegálnímu chovu například pro maso či suroviny do asijské medicíny.
Tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že se chystá zpřísnit podmínky chovu velkých šelem, omezit zookoutky a nezodpovědné chovatele. „Také je potřebné zakázat kontaktní chovy, takzvané mazlící koutky. Chceme zavést i zákaz venčení. Rozhodně nebude možné, aby se někdo procházel s velkou šelmou na veřejnosti jen na vodítku,“ uvedl na tiskové konferenci.
V roce 2018 žilo v Česku v soukromých zájmových chovech 49 pum, 44 lvů, 34 rysů, 26 servalů, 20 tygrů, 15 ocelotů a osm levhartů. Zákon o ochraně zvířat, který omezuje fyzický kontakt mezi lidmi a zvířaty, vešel v platnost v roce 2022.
„U vybraných druhů šelem a lidoopů se zakazuje jejich rozmnožování, s výjimkou rozmnožování v rámci chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad a chovu provozovaného za účelem ochrany druhu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,“ komentuje tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý pro Obnovitelně.cz.
Omezení platí právě například na tygry, lvy, vlky nebo šimpanze. U vybraných druhů šelem a lidoopů se v roce 2022 zakázalo umožnit fyzický kontakt se zvířaty osobám odlišným od chovatele, s výjimkou veterinárního lékaře, osoby provádějící odchyt a přepravu zvířat, osoby blízké chovateli nebo zaměstnance chovatele.
Dále se nesmí pokračovat v odebírání mláďat těchto zvířat od matky a jejich umělé dokrmování před odstavem s výjimkou případů, kdy je to podle posouzení veterinárního lékaře nutné z důvodu zdravotního stavu matky nebo mláďat, nebo venčení mimo prostory určené k chovu zvířete nebo k veřejnému vystoupení.
Zástupci zoo vyjadřují obavy
Zákon o ochraně zvířat tedy zpřísnil podmínky pro samotný chov a manipulaci, zákon o zoologických zahradách je věc druhá. Nyní je na stole novela, která by podle zástupců zoologických zahrad měla podmínky opět rozvolnit.
„Hlavní problém spatřujeme v zavedení kategorie akreditovaných zařízení, na která mají být kladeny podstatně nižší požadavky než na zoologické zahrady,“ uvedl Radek Habáň, prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Za názory Unie stojí také senátor Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové, k jehož názoru se přihlásili ředitelé Zoo Praha Miroslav Bobek, Zoo Zlín Roman Horský a ředitelky Zoo Na Hrádečku Romana Albrechtová a Zooparku Chomutov Věra Fryčová.
„Byl by to návrat o desítky let zpět, otevření prostoru pro snížení kvality chovu divokých zvířat,” konstatoval Horský. „Obáváme se, že deklarovaný přínos navrhovaných akreditovaných zařízení k ochraně biodiverzity by byl ve skutečnosti nulový, ne-li záporný,“ doplnil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Ministerstvo: Jedná se o zpřísnění podmínek, ne naopak
Návrh novely je zatím předběžný, proto se k jeho konkrétním položkám Ministerstvo životního prostředí, které ho má na starosti, odmítlo vyjadřovat. K výraznému uvolnění podmínek by ale dojít nemělo, vysvětluje pro Obnovitelně.cz tisková mluvčí Veronika Krejčí.
„Hlavním cílem navrhovaných úprav je zajistit soulad s legislativou EU, kdy jsou v tuto chvíli v ČR provozovány subjekty vystavující volně žijící druhy pro veřejnost bez jakékoliv regulace,“ objasňuje Krejčí.
Podle ní se v diskutované novele nejedná o úpravy či změkčování stávajících pravidel. „Naopak, součástí této doposud interní diskuze nad věcným návrhem v rámci vnitřního připomínkového řízení MŽP je zpřísnění celkových podmínek vystavování volně žijících druhů živočichů veřejnosti,“ dodává.
„Novela zákona na ochranu zvířat zakázala rozmnožování vybraných druhů šelem a lidoopů mimo zoologické zahrady a chovy provozované za účelem záchrany druhu. Chov vybraných druhů šelem bez jejich rozmnožování je i nadále možný a legální, a to i mimo zoologické zahrady,“ vysvětluje Vojtěch Bílý.
Právě to by měla novela změnit a zpřísnit, doufají zástupci ministerstev navzdory obavám z řad ředitelů zoo. „Zástupci Unie českých a slovenských zoo doufají, že se jim podaří tvůrce zákonů všemi předloženými relevantními daty a argumenty přesvědčit, aby novela nebyla v tomto znění přijata. Naopak by přivítali přesnější či přísnější pravidla i pro udělování nové či udržení stávající licence na provoz zoologických zahrad,“ uvedla Unie českých a slovenských zoo v tiskovém prohlášení.
Hlavní bod, proti kterému se zástupci zoologických zahrad vymezují, je zjednodušená definice licencovaného zařízení. Na rozdíl od velkých zoologických zahrad, které jsou dle zákona povinny dbát především na ochranu druhu či zachování biodiverzity, by nově vzniklé soukromé zookoutky směly držet zvířata jen pro zábavu či byznys.
Za Unii se postavila také strana TOP 09, která veřejně vystoupila proti návrhu novely. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) vysvětluje, že zvířata v soukromých chovech i v zoologických zahradách by neměla plnit funkci zábavy či atrakce, ale dbát by se mělo právě a především na udržení genofondu pro vymírající přírodu.
Úvodní foto: Freepik