Tlak na úsporné bydlení roste, řešením mohou být ekologičtější chladiva i chytřejší tepelná čerpadla
Evropská unie postupně zpřísňuje podmínky výstavby nových i provozu stávajících budov. Chytřejší a úspornější tepelná čerpadla mohou výrazně pomoci.
Kristýna Čermáková
6. 7. 2024
Vliv evropských nařízení na udržitelnost, ekologičtější chladiva a účinnější tepelné systémy již výrobci tepelných čerpadel a klimatizací pocítili. Jedná se přitom o segment, který by měl v následujících letech výrazně navyšovat výrobu.
„Výhledově počítáme s tím, že v roce 2033 budeme mít v Evropě nainstalovaných zhruba 43 milionů tepelných čerpadel,“ vysvětluje obchodní ředitel Panasonic ČR Petr Horký. V roce 2022 přitom Evropa disponovala celkem 2,7 miliony tepelných čerpadel a 6 miliony kotlů. Tento poměr by se ale měl změnit, do pár let by měl být vyrovnaný, až nakonec čerpadla vytlačí kotle.
Růst se očekává i v tuzemsku. „V období následujících osmi až deseti let by se mělo v ČR nainstalovat více než milion jednotek tepelných čerpadel včetně čerpadel typu vzduch–vzduch,“ dodává Horký.
Společnost Panasonic předpokládá, že je zvýšení poptávky dané především větším legislativním tlakem. Pořízení tepelného čerpadla bude časem nezbytností pro dostatečně energeticky úspornou stavbu s důrazem na minimální emise a navíc se jeho přítomnost promítne také do firemních profilů ESG.
Směrnice o energetické náročnosti budov se ale netýká pouze novostaveb, zahrne i domy dříve postavené s výjimkou historických staveb. Nová nařízení vycházejí z toho, že na budovy připadá 40 procent spotřeby energie a mají 36procentní podíl na spotřebě emisí skleníkových plynů, které souvisejí s energiemi.
Členské státy nyní mají dva roky na přípravu legislativních změn, jež směrnici převedou do zákona. Již od roku 2028 musí být uhlíkově neutrální nové budovy vlastněné, provozované či užívané veřejnými orgány a od roku 2030 bude platit to samé pro všechny novostavby.
Budoucnost je v umělé inteligenci i ekologičtějších chladivech
Tepelná čerpadla nicméně nezůstanou stejná. Postupně přecházejí na ekologičtější chladivo s označením R290 a průběžně se stávají součástí chytré domácnosti. Cílem nově přijatého evropského nařízení týkajícího se fluorovaných skleníkových plynů je úplný zákaz uvádění na trh několika kategorií zařízení s obsahem F-plynů, kdy dobu a typ systému určují jejich parametry provozu nebo výkonu.
V rozmezí let 2025 až 2035 se zákaz těchto látek dotkne domácího chlazení, chladičů kapalin (chillery), monoblokových i dělených klimatizací a tepelných čerpadel. Jde o chladiva jako R410a, R407 nebo R134a. Náhradu za výše zmíněné F-plyny s vysokým potenciálem globálního ohřevu (GWP) představují přírodní látky jako propan (R290), oxid uhličitý (R744) či amoniak 2.8 (R717).
Novinkou se stává také stále inteligentnější systém, který se přizpůsobí každé domácnosti na míru. „Systémy vytápění a chlazení budou brzy schopny automaticky optimalizovat provoz na základě preferencí a chování zákazníka. Systémy se zkrátka naučí myslet samy za sebe. Důkazem tohoto trendu je mimo jiné vývoj různých typů autonomní diagnostiky, které budou využívat umělou inteligenci,“ říká Radek Vanduch, hlavní technik společnosti Panasonic.
S využitím nových chladiv a technologií také stoupá účinnost a schopnost tepelných čerpadel vyhřát vodu bez problémů na 75 stupňů Celsia i při venkovní teplotě mínus 10 stupňů Celsia. Doposud byl trh tepelných čerpadel orientován spíše na rodinné domy či větší budovy, nyní jsou reálné i menší systémy schopné zabezpečit pouze jednu bytovou jednotku.
Úvodní foto: Freepik