Vlny veder už zabíjejí i v Česku: stovky úmrtí a desetitisíce výjezdů záchranek ročně
Nadprůměrné teploty, na které lidské tělo není zvyklé a evolučně připravené, mají navíc často i nebezpečný charakter. Hned několik organizací proto upozorňuje, že je třeba se chránit a že není radno situaci podceňovat.
Kristýna Čermáková
9. 6. 2024
Čelíme stále vyšším teplotám. Vlny veder přichází čím dál tím častěji, a ačkoliv nás zrovna nemusí trápit třicítky, nadprůměrné teploty například v březnu ukázaly, že je počasí stále více nepředvídatelné. Když pak přijdou vedra neočekávaně, kvalita života prudce klesne a rizikové skupiny lidí jsou ohroženy.
Podle Tomáše Janoše z Masarykovy univerzity v Brně je nejdůležitějším opatřením informovanost. Na konferenci pořádané institutem Europeum vysvětlil, že především rizikové skupiny potřebují vědět, že vlna veder přijde, aby se na ni připravily. Ať už formou SMS, které by rozesílal státní institut, nebo letáky a upozorněními v rozhlase. Stát by měl občany upozornit jak na přicházející rizika, tak na možná řešení situace. „Například hydratací, tím, že zůstanou ideálně doma, nebo ve stínu, nebo si pustí klimatizaci,“ komentuje Janoš.
Do rizikových skupin patří především důchodci a také malé děti. Ohroženější skupinou jsou pak ženy. Dožívají se totiž jednak vyššího věku, trpí na horší schopnost termoregulace a navíc bývají ekonomicky slabší, tudíž mají horší životní podmínky. Mezi rizikové faktory patří také chronická onemocnění srdce a ledvin nebo cukrovka.
„V Česku registrujeme 406 úmrtí ročně právě v souvislosti s vysokými teplotami. Záchranka kvůli vedrům registruje více než 20 tisíc výjezdů ročně,“ dodává Janoš.
Život v městském prostředí pak lidskému zdraví při vlnách veder také neprospívá. „Městský tepelný ostrov je místo, kde jsou vysoké teploty i v noci kvůli velkému množství betonových materiálů na úkor zeleně a vody. Takové místo se významně přehřívá vůči okolní teplotě a zůstává tak teplé i v noci, na což naše tělo není zvyklé,“ vysvětluje doktorka Anna Kšírová, která se podílí na projektu klimatického vzdělávání ve zdravotnictví.
Mizivá biodiverzita i zdraví
„Pojem zdraví je něco, co sice intuitivně tušíme, ale neznamená to ‚absence nemoci‘, ale stav, kdy jsme fyzicky, duševně i sociálně v pořádku,“ vysvětluje lékařka Marie Bourne z Doctors for Future. Pokud tedy ve vedrech sice nemáme žádné fyzické přehnané potíže, ale „jen“ se necítíme dobře, i to je stav, který je potřeba řešit.
Bourne vysvětluje, že postupující klimatická změna a extrémní jevy počasí mají vliv například také na biodiverzitu. Jen od roku 1970 vyhynulo 80 procent druhů ryb, což na první pohled nemůže mít na lidské zdraví vliv, ale opak je pravdou. Jednak ztrácíme složky potravy, na které bylo lidstvo po staletí zvyklé, a poté ztráta biodiverzity znamená i ztrátu zdrojů léčiv.
„Stále častěji se vyskytují infekční nemoci, jsme blíže invazivním druhům z přírody, různé nemoci se navíc vyvíjejí, přenáší se zvířaty, vytrácí se přirozená odolnost,“ komentuje Bourne. Koronavirová krize toho může být důkazem. Konzumujeme nešetrně zpracované potraviny a změnili jsme přirozený jídelníček.
Nedostatek zeleně má navíc negativní vliv na duševní zdraví, které nesmíme opomíjet. Bourne připomíná dlouhá léta známou skutečnost, že pokud má pacient při léčbě možnost pobytu v zeleni a poslechu ptačího zpěvu, vyléčí se rychleji.
Cest, jak může stát, region nebo obec pomoci svým občanům před vedry, je hned několik. Vysazováním zeleně, udržováním vodních prvků i ve městech nebo vytvářením zastíněných ploch mohou vznikat klimatická útočiště, kde by sociálně slabší a současně lidé rizikové skupiny mohli vyhledat chlazený prostor, kde setrvat ve vedrech, pokud se například jejich byt stane kvůli teplotě neobyvatelný.
Foto: Freepik