Horní Jiřetín ukazuje energetiku bez uhlí. Chceme více fotovoltaiky i bioplyn, říká starosta Buřt
Vladimír Buřt je ekolog, environmentalista i energetik. Do Horního Jiřetína přivedl fotovoltaické zdroje, podpořil své občany dotacemi a bojuje za záchranu bukových lesů.
Kristýna Čermáková
1. 4. 2024
Horní Jiřetín se před několika lety dostával do novinových titulků často. Městu totiž hrozil zánik. Blízký uhelný lom, který je sám několikanásobně větší než celé město, se začal blížit kraji obce. Pokud by se prolomily limity těžby, o své domovy by přišly stovky lidí.
Starosta Vladimír Buřt (Zelení) se ale aktivně podílel na snaze své město zachránit, což se mu podařilo. A co víc, za léta ve své funkci dokázal podpořit své občany k odchodu od spalování fosilních paliv kvůli teplu, zařídil městskou fotovoltaiku a zavedl lokální distribuční síť. Více téma probíráme v následujícím rozhovoru.
Před několika lety jste v Horním Jiřetíně nainstalovali fotovoltaiku na místní školu. Jaké máte po té době zkušenosti?
Na škole máme jednu menší fotovoltaiku ze sbírky Greenpeace, tu už máme šest, možná dokonce sedm let. Disponuje deseti kilowatt-peaky a před dvěma roky jsme přidali dalších 37 kilowatt-peaků. Dohromady máme tedy skoro 50.
Fotovoltaická elektrárna na střeše školy je součástí naší interní soustavy, kterou jsme si vybudovali. Vyrobili jsme si vlastní distribuční soustavu a propojili největší městské objekty, jako jsou školy, pošta, pár bytových domů nebo třeba kulturní dům a hotel. A vlastní vyrobenou elektřinu spotřebováváme právě tam. Přebytky nemáme.
Jste zapojení i do veřejné sítě, nebo se jedná o ostrovní systém?
Jsme připojení, ale máme trošku problémy s ČEZem, protože právě v rámci této soustavy máme projekty i na daleko větší elektrárny na velkém asfaltovém brownfieldu. Jenže nám nechtějí žádný výkon pustit, ačkoliv máme podklady na to, že ho spotřebujeme celoročně ve vlastní soustavě.
O projektu velké solární elektrárny jste pro Obnovitelně.cz mluvil už před dvěma lety. Zatím jste tedy nijak nepokročili?
Vůbec. Snažíme se jednou za čas oslovit distribuci, jestli se neuvolnil prostor, ale zatím ne. Takže máme vše připravené a tohle je jediná překážka.
Horní Jiřetín je považován za energeticky unikátní město, jste pokrokoví ve fotovoltaice i vnitřní síti. Proč byste řekl, že tomu tak je? Na co jste pyšní?
Možná je to proto, že jsme začali o něco dříve než ostatní. Také díky tomu, že jsme byli v ohrožení, a tak jsme se o to víc snažili (hrozilo prolomení limitů těžby blízkého lomu ČSA, desítky domů a budov by bylo posláno k zemi, pozn. redakce). A dříve než ostatní jsme se snažili zbavit se závislosti na fosilních palivech, především ve vytápění.
Také jsme začali podporovat výměnu uhelných zdrojů v soukromých i obecních a městských objektech. Udělali jsme svou vlastní kotlíkovou dotaci už před 14 lety, čímž se nám podařilo namotivovat občany k tomu, aby se zbavili starých uhelných kotlů. Ve všech obecních objektech jsme už před lety nahradili uhelné kotle tepelnými čerpadly, případně automatickými kotli na pelety.
Jakou vnímáte zpětnou vazbu od vašich občanů?
Na většinu věcí velmi dobrou. Cítí, že se jim lépe dýchá. Když dnes jede člověk do Horního Jiřetína, je to úplně jiný pocit než před 10 nebo 15 lety. Většina objektů byla tehdy vytápěna uhlím, a jak jsme obklopeni horami, drželo se to u země a některé dny to bylo skutečně nepříjemné, především v zimě a na podzim.
Ta změna je doslova viditelná. A pak naši občané samozřejmě kvitují, že jsme ochotni z městských peněz po dlouhé roky uvolňovat peníze na dotace pro soukromé osoby, pomáháme jim zařizovat státní nebo krajské dotace.
V roce 2021 pronesl Andrej Babiš, že neví o žádných starostech, kteří by měli zájem o větrné elektrárny. Vy jste jedním ze starostů, který se přihlásil a zájem vyslovil. Jak to nyní s větrnou energetikou u vás vypadá?
Obecně je to v Česku velký problém. Jednak se nedaří přesvědčit lidi, že to není nic špatného, že je to cena za nezávislost na fosilních palivech. A pak je tu otázka krajinného rázu, kvůli tomu s tím také mnoho lidí nesouhlasí, stejně jako obcí.
V našem případě dělá problémy kraj samotný, od roku 2012 Ústecký kraj zamítá všechny větrné turbíny a odradil tím také spoustu investorů, kteří měli tehdy ještě zájem. A podařilo se mu tím odradit i mnoho obcí, které je jinak podporovaly. Nedávno ale Nejvyšší soud tenhle zákaz výstavby zrušil, tak uvidíme, jestli se něco změní, vypadá to nadějně.
Pozitivní pohled na Horní Jiřetín souvisí právě s moderní energetikou, kterou nám umožnilo velké okolní území po těžbě, nebo zatím stále ještě s aktivní těžbou. A řada výsypek už je rekultivovaných, případně jinak zpracovaných. Aktivně podporujeme také výstavbu velkých fotovoltaických zdrojů na zničených plochách, čímž se také odlišujeme od jiných obcí, které s tím nesouhlasí. Úplně nechápu, proč přesně, nejspíše také kvůli krajinnému rázu.
Zvažovali jste zapojení i dalších alternativních zdrojů energie? Například výstavbu obecní bioplynové stanice nebo vodní elektrárny?
Na malé vodní elektrárny by sice místo bylo, ale nepřichází v úvahu kvůli povodí Ohře, s nimi není vůbec řeč. Chtěli jsme také vytvořit zádržné nádrže vody v údolích, jenže domluva s povodním je nemožná. Nikomu se v tom nechce angažovat, zatím nevidím moc naděje na pokrok v tomto ohledu.
Kromě fotovoltaiky pak ale ano, chceme rozvíjet i bioplynové stanice. Ozval se nám například jeden soukromý zemědělec, který u nás má pozemky, že by postavil bioplynku. Narazil ale na stejný problém jako my s fotovoltaikou, a to na nedostatečnou distribuční síť. Nicméně zkoušíme to dál a dál, má o to velký zájem a byl by to slušný příspěvek do sítě.
Jak vypadají vaše poslední plány na další rozvoj?
Všechny realizovatelné projekty máme v provozu, nyní chystáme rozšíření fotovoltaiky, která stojí na střeše naší čistírny odpadních vod. Udělala by ji soběstačnou celých 12 měsíců provozu. A že ta čistírna je jinak žrout energie.
Dále chceme rozšiřovat naši malou distribuční soustavu o další objekty a pak další fotovoltaiky, například na domov důchodců. Ale pořád primárně čekáme na stát, je potřeba modernizovat přenosovou soustavu a nevymlouvat se. My to teď kvůli tomu nemůžeme postavit a přitom během pár let přijdeme o možnosti dotací. V budoucnu pak hrozí, že to pro podobné problémy obce přestanou chtít.
Problém je i v tom, že úřady přijímají rezervace od malých i velkých žadatelů, čímž zablokují docela velký výkon. Jenže celá řada těchto žadatelů ani nemá v úmyslu elektrárnu postavit, nebo uvažují v šíleně dalekém horizontu a zablokují tím ty, kteří chtějí stavět okamžitě.
Úspěšní teď mohou být jen maličkatí žadatelé s fotovoltaikou kolem pěti, maximálně deseti kilowattů. Nedostanou sice povolení úplně hned, ale po nějaké krátké době ano.
Blízký lom ČSA by měl skončit s těžbou na přelomu let 2025 a 2026. Co s tímto prostorem bude poté? Koluje plno návrhů.
Nejdůležitější bude najít vyváženou kombinaci pro rekreaci, rekultivaci i ekonomické využití. A to například pomocí fotovoltaických zdrojů, v budoucnu třeba i větrných. Případně pokud se rozjede více aktivita kolem zeleného vodíku, tak by byla navázána přímo na tyhle zdroje. Podle mě je důležité, aby si to území udrželo ekonomickou aktivitu. Může sloužit také třeba k zemědělství, agrovoltaice a podobně.
Část území by určitě měla být ponechána přirozené obnově, na tom se shodly snad už všechny strany. Pár obcí je ještě proti tomu, ale příroda nám zatím vždy ukázala obrovskou sílu. Už dnes se v místech, kde se stále ještě v částech šachet těží, lom zelená a za pár let tam bude les. Příroda má neuvěřitelnou schopnost usídlit se kdekoliv a obnovit se sama.
No a část by měla být vyhrazena i té rekreaci nebo jinak turistickému využití, ideálně navázána na vodní plochu, která by tam opět měla být jako za mého mládí. Dříve tam bylo Velké dřínovské jezero, které bude obnoveno a rozšířeno. S tím souvisí i má snaha o to, aby bylo jezero průtokové a plnilo se samo. Aby nebylo nutné ho dotovat vodou, jako se tomu děje na jezeře Most, kde každý rok město nesmyslně přečerpává vodu ze vzdálené Nechranické přehrady.
Součástí rekultivace by snad měla být také přečerpávací elektrárna, žádné konkrétní plány jsem ale nenašla. Skutečně je tomu tak? Měla by být výkonem srovnatelná Dlouhým stráním.
Uvažuje se o tom. V lokalitě, která by vyráběla velké množství energie z obnovitelných zdrojů, to dává smysl. V principu je to dobrá myšlenka, ale ještě potřebuje důkladnou diskuzi. Problém vidím osobně jen v tom uvažovaném umístění horní nádrže.
Zvolili si pro přečerpávací elektrárnu Jánský vrch, jenže to je náš nejdominantnější kopec, jeho odříznutím by se zničil celý horizont Krušných hor. A kromě toho by se poškodila veliká plocha původních bukových lesů, které tam nyní jsou a jsou velice cenné.
Jak podle vás ovlivní fond Spravedlivé transformace uhelné regiony? Má potenciál udělat z nich turisticky atraktivní místa?
Doufám, i jako patriot samozřejmě, že náš kraj má šanci být v budoucnu atraktivnější než dnes. V minulých dnech jsme projednávali návštěvnické centrum u nás, pak nám pomůže statut chráněné krajinné oblasti, přibudou zrekultivovaná místa po těžbě a mnoho dalšího.
Myslím si, že celý kraj má potenciál být turistickým cílem. Třeba i díky zámku Jezeří, když se propojí s další nabídkou možných aktivit…
Ale osobně velkým fanouškem fondu spravedlivé transformace nejsem. Skladba výzev v jednotlivých okruzích není podle mě úplně dobře připravená. Státní fond životního prostředí ji totiž neprojednal s místními starosty a dalšími lidmi. Kritizovali jsme to již na jedné akci, když nám ministerstvo představovalo samotný fond. Jsou tam věci, které vůbec nepotřebujeme, a které jsou jen cílené na těžební společnosti, na obce pak jen velmi málo. Za mě osobně to není dobře připravený program a jsem k němu kritický.
Zmínil jste také cenné bukové lesy. V jakém stavu je nyní Mariánské údolí?
Vlastník lesů je naprosto brutálně vyrubal, proti čemuž jsme začali bojovat spolu s hnutím Greenpeace. Když nám Kraj potvrdil, že se skutečně jednalo o nelegální těžbu, podali jsme žalobu. Nelegálnost těžby potvrdily i výsledky šetření České inspekce životního prostředí krátce poté. V tuto chvíli to má v šetření policie, tak to snad dojde i k nějakému výsledku. Snad dostanou alespoň největší pokutu, kterou lze dostat.
Krušné hory jsou vážným kandidátem na vyhlášení CHKO. Co by jim tento statut přinesl?
To je krok, který chápu jednoznačně pozitivně. Ačkoliv by to třeba pro nějaké lokality mohlo znamenat omezení rozvoje, je třeba se na to dívat více hypoteticky. Co je to rozvoj? Osobně si myslím, že je potřeba vyhlásit chráněné krajinné území. Vždyť Krušné hory nemají jako jediné žádnou pořádnou ochranu. Občas se chrání jen kousky a zlomky krásných území, jako jsou právě bukové lesy nebo smíšené lesy u Jezeří.
A přesto jsou občas staré cenné lesy nelegálně ničené těžbou. Bylo by snazší tomu zabránit, kdyby stály v CHKO. Těžaři tam nechali jen malé proužky, vykáceli ohromné stromy na jižních svazích, takže přes léto ta prázdná plocha dostává hodně zabrat. Jasně, že se to obnoví, malé stromy už někde vyrůstají. Jenže nemohou dostatečně nahradit přítomnost těch starých a velkých. Na změnu klimatu funguje rovnováha a ta tam teď chybí.
Některé obce jsou proti, což je škoda. Překvapuje mě to, když to vnímají jako pozitivní krok i ty obce, které přitom jindy těží z turistického ruchu. A CHKO by ho mohlo trochu omezit, ale i přinést.
Úvodní foto: Jakub Šedý, Greenpeace