Modernizační fond rozhýbal fotovoltaický trh po solární době temna, ale stále je co zlepšovat
Velké firemní fotovoltaiky mohou ročně ušetřit i miliony korun za energie. Jejich rozvoj ale závisí na nastavení dotačních programů, říká Petr Ondřej.
Pavel Baroch
25. 3. 2024
Na fotovoltaickém trhu je už patnáctým rokem. Společnost Adrew Solar Energy má za sebou výstavbu solárních elektráren o celkovém výkonu převyšujícím 110 megawattů nejen pro firemní klientelu v České republice, ale také v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Holandsku. Česko přitom v posledních letech dohání to, co se po roce 2010 ve fotovoltaice zanedbalo.
„Jsem rád, že vznikl Modernizační fond a Národní plán obnovy, které po deseti letech solární doby temna opětovně nastartovaly zájem o fotovoltaické elektrárny, a to jak ze strany vlastníků rodinných domů, tak i firemních klientů,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz ředitel Andrew Solar Energy Petr Ondřej, který zároveň vede i solární firmu AS Construction.
Změnil se za poslední dva roky nové solární vlny přístup zákazníků k fotovoltaice?
S ohledem na to, že se naše společnost zabývá výstavbou fotovoltaiky pro firemní klientelu, mohu mluvit pouze za tento segment. Přístup těchto zákazníků je závislý na dotacích, které jsou v daném období otevřeny. V mezidobí se fotovoltaikou chtějí zabývat především firemní vizionáři, kterých však není tolik.
Z údajů Solární asociace vyplývá, že se také znovu začínají stavět velké střešní instalace a pozemní solární parky. V čem vidíte jejich hlavní přínos?
S výzvami z programu Modernizačního fondu z let 2021 až 2023 byl spojený zájem o pozemní instalace do jednoho megawattu ze strany investorů, kteří byli ochotni jít do takového projektu. Bohužel nová výzva z letošního roku takovou možnost neumožňuje, pouze soutěžní variantu. Obávám se, že se výstavba nových pozemních fotovoltaik do jednoho megawattu může opět zastavit.
Naproti tomu výstavba střešních instalací o výkonu 500 kilowattů a více byla nastartována díky programu Národní plán obnovy, takže vznikne řada velkých elektráren, které firmám umožní vlastní produkci elektrické energie a snížit si provozní náklady – především po nárůstu distribučních poplatků od letošního roku.
Když to porovnám s posledním solárním boomem z let 2009 a 2010, nezaznamenal jsem tehdy takový zájem o velké střešní instalace, jaké vznikají v posledním roce. Nastavená politika výhodných výkupních cen tenkrát způsobila značný zájem o pozemní solární parky.
Myslíte si, že dosavadní rychlé tempo nové solární vlny bude pokračovat i v následujících letech?
Bude to záviset na několika faktorech. Pokud bude celková cena elektrické energie nadále klesat, jako se děje v poslední době, a to i přes nárůst distribučních poplatků ze začátku roku, zájem řady firem ochladne. Záleží ale také na nastavení investiční podpory v dotačních programech, jakým je například právě zmiňovaný Modernizační fond.
Důležitý ale bude rovněž rozvoj distribuční soustavy, aby se nové zdroje mohly připojit do sítě. Bohužel jsou regiony, kde již distribuční společnosti nové zdroje připojovat odmítají právě kvůli nedostatku kapacity. Myslím, že by se v této oblasti měl také angažovat stát s investičními pobídkami.
Jednomu klientovi jsme například realizovali pozemní fotovoltaiku v investičních nákladech 21 milionů korun, přičemž dotace činila 7 milionů. Elektrárna ročně generuje milion kilowatthodin a zákazník většinu spotřebuje v ceně 4 koruny za kilowatthodinu, takže ušetří čtyři miliony ročně. Z toho jednoduše vychází, že v takovém případě je návratnost necelých pět let.
Modernizační fond jste už zmínil několikrát, jak významná je podle vás jeho role v rozvoji fotovoltaiky?
Role Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí je pro další vývoj fotovoltaiky skutečně naprosto klíčová. Bez Modernizačního fondu by rozvoj solární energetiky v České republice zůstal na velmi nízké úrovni a plnění Národního energetického plánu v podílu obnovitelných zdrojů bychom nebyli schopni splnit.
Vidíte na základě své praxe nějaké možnosti, jak by se fungování Modernizačního fondu mohlo ještě zlepšit?
Obrovský zájem ze strany rezidenčních i firemních zájemců s sebou nesl ohromné administrativní zatížení Státního fondu životního prostředí, s čímž se fond velmi dobře vyrovnal. V čem ovšem podle mě pokulhává, je určitá fluktuace projektových manažerů, což pak přináší jistou neznalost detailů daného projektu.
Stává se nám, že projektový manažer například nereaguje na dotazy – jak při podávání žádostí, tak při proplácení dotací. Následně pak od různých projektových manažerů dostáváme jiné odpovědi a rozdílné požadavky.
Mají podobnou zkušenost i zákazníci vaší firmy?
Pokud si řeší takové otázky sami, jsou na tom podobně, také se jim stává, že až týdny nedostanou od fondu nějakou odpověď. Na druhou stranu ale musím říct, že jsou i takoví projektoví manažeři, kteří se nám i našim zákazníkům snažili vždy pomoci a také nakonec pomohli.
Dalším výrazným impulsem pro rozvoj fotovoltaiky se má stát komunitní energetika. Pozorujete nějaké překážky, které by ji mohly zbrzdit?
Státní fond životního prostředí vypsal v poslední výzvě Modernizačního fondu další dotace pro firmy, a to dokonce na velikost pěti megawattů. Bohužel v ní vidím jeden zásadní problém, který není v souladu s komunitní energetikou, protože se 70 procent energie musí spotřebovat v místě a jen 30 procent se může předat do sítě.
Podcast Pod proudem: Jaká forma komunitní energetiky bude pro vás nejlepší?
Máme klienty, kteří čekali na tuto výzvu Modernizačního fondu, a tento podíl jim neumožní poslat si elektrickou energii do své další pobočky, kde mají větší spotřebu než u pobočky, která umožňuje výstavbu fotovoltaiky. Chci ale věřit tomu, že si tuto skutečnost fond uvědomí a v další výzvě podíl vlastní spotřeby v odběrném místě zruší.
Česko má za sebou významný rozvoj fotovoltaiky a teď jako by vstupovalo do další fáze, kdy se nepochybně zostří konkurence mezi instalačními firmami, kterých vzniklo jako hub po dešti. Nevítězí v boji o zákazníka spíše firmy s nejnižší cenou, i když nenabízejí takovou kvalitu jako jejich dražší konkurence?
Naše společnost se specializuje pouze na firemní instalace, kde jsme v poslední době skutečně zaznamenali přesun instalačních firem, které se specializovaly na rodinné domy.
Bohužel jejich argumentace, že vybudovaly tisíc kilowattů, když instalovaly sto elektráren po deseti kilowattech, nezaručí kvalitu skutečně velkých střešních realizací. U nich hraje velkou roli statika, požární bezpečnost, stavební povolení a další povolovací podmínky, dispečerské řízení a tak dále.
Jsem přesvědčený o tom, že firmy, jako je právě ta naše, mají za sebou reference, jimiž mohou ukázat novým zájemcům svou skutečnou kompetenci, a že cena není vždy na prvním místě.
V poslední době jsme dokonce převzali několik projektů po „renomovaných“ realizačních a projektových firmách, přičemž jsme následně museli přepracovat dokumentaci stavebního povolení, technické řešení nebo projednat s distribuční společností posunutí termínu připojení, aby klient nepřišel o dotaci a mohl mít svou vysněnou fotovoltaickou elektrárnu.
Na co si dát při firemních instalacích pozor? Jaké jsou základní podmínky k tomu, aby byla pro zákazníky spolehlivá?
Je to jednak požadavek na ověřitelné reference, které prokazují vybudování firemní fotovoltaiky se stavebním povolením, kdy realizační firma prošla kompletním procesem od přípravy projektové dokumentace, zpracování požárně bezpečnostního řešení, stanovisek Hasičského záchranného sboru a dalších orgánů, zajištění stavebního povolení a po samotné realizaci také zajištění kolaudace, potřebné licence a samozřejmě i takzvané umožnění provozu pro ověření souladu (UPOS) a umožnění trvalého připojení (UTP).
Jaké jsou vaše zkušenosti se stavebními úřady zvláště poté, co začal fungovat Lex OZE I, který zařadil instalace nad jeden megawatt mezi stavby obecného zájmu?
Na střeše je povolovací proces stále stejný, na zemi do jednoho megawattu v případě pozemků v územním plánu také beze změny. Nad jeden megawatt jsme zatím žádný projekt neřešili.
Na veřejnosti se také hodně probírá požární bezpečnost, jsou na vás hasiči hodně přísní?
Vždy jde o zpracovatele takzvaného požárně bezpečnostního řešení. A pokud tento zpracovatel s tím už má zkušenosti, Hasičský záchranný sbor schvaluje žádosti bez problémů.
Úvodní foto: Andrew Solar Energy