Klima jako investiční příležitost: technologie máme, zbývá vymyslet, jak na nich vydělat
Klimatické technologie jsou pro investory velmi lákavé, potřebují ale lepší byznys modely, říká šéf fondu Inven Capital.
Pavel Hejkrlík
25. 1. 2024
Inven Capital je fond rizikového kapitálu Skupiny ČEZ. Jeho strategie spočívá ve vyhledávání příležitostí investovat do inovativních startupů v oblasti čistých technologií se zaměřením na snižování emisí CO2. Od svého vzniku v roce 2014 fond investoval do sedmnácti společností, přičemž z pěti z nich již úspěšně plně nebo částečně vystoupil. Poslední investicí se stal rakouský startup Hydrogrid poskytující software pro efektivní řízení vodních elektráren.
„Co se týká dekarbonizace planety, zdá se, že všechny podstatné technologie už byly vyvinuty. Největším tématem nyní je, jak to škálovat a vše implementovat do praxe. Nejde o technologické inovace, ty už máme, ale o byznysmodelové inovace, což je zatím nerozvinutá oblast. Už se dostáváme do fáze, kdy řešení musí být použitelné pro velký trh,“ říká výkonný ředitel fondu Petr Míkovec, který je zodpovědný za celkovou investiční strategii fondu.
Ve správě má Inven Capital pro dva fondy přibližně půl miliardy eur, 400 milionů získal od ČEZu, dalších sto milionů eur pak od Evropské investiční banky. Jak zazní v rozhovoru pro Obnovitelně.cz, velký potenciál pro zhodnocení vidí Petr Míkovec především ve startupech z oblasti climate tech a dekarbonizace.
Strategii Nová energetika schválila Skupina ČEZ před 10 lety. Jak byste zhodnotil posun významu a možností Inven Capital z hlediska vývoje, směřování a možností?
Když se podíváme 10 let zpátky, v té době nebylo normou zakládat korporátní venture kapitálový fond. Nebylo tolik velkých hráčů, korporací a utilit, které by to dělaly. Byli jsme jedni z mála. Za cíl jsme si dali stát se respektovaným fondem v evropském měřítku, a to z pohledu startupů i fondů evropského nebo světového rozměru, které s námi chtějí investovat a společně vybudovat opravdu úspěšné firmy.
Dokážeme investovat do jedné společnosti až 30 milionů eur, což z nás dělá v oblasti climate tech jeden z největších růstových fondů v Evropě. Daří se nám investovat s firmami jako Lightrock, Westly Group, GIC, Energy Impact Partners, ETF Partners, Softbank i dalšími, což dokládá, že jsme si respekt odpracovali a vybudovali.
V prvním investičním kole jste procházeli 3 200 projektů, z nichž jste zvolili 14. Na jaké oblasti se nejvíce zaměřujete?
Máme dva fondy, v nichž jsme pokryli celou škálu důležitých odvětví čisté energetiky a byznysových oblastí dekarbonizace. Je to například oblast průmyslu 4.0, dále tradiční decentralizovaná energetika, oblast ekologické dopravy a transportu, zelený vodík, ale třeba také efektivnější zemědělství nebo hospodaření s vodou.
Co se stane s firmami, které sítem neprojdou? Sledujete pak dále jejich vývoj?
Naší databází prochází plus mínus 500 společností ročně. Když investujeme třeba do patnácti, neznamená to, že ostatní jsou špatné. Dvě třetiny startupů jsou zajímavé, ale pro nás jsou stále příliš mladé.
Navážeme tedy vztahy a necháme si je v databázi. Když se těmto startupům bude dařit růst podle jejich plánů, tak se dostanou do našeho investičního úhlu třeba do tří let. My potřebujeme firmy už s nějakou velikostí, s nastavenými prodejními kanály, zákaznickými kmeny. Jedním z našich základních kritérií je, že startup už dokáže prodávat produkt či službu, i když zatím negeneruje pozitivní cashflow.
Ke čtrnácti původním investicím přibyly další tři, můžete je představit?
Z nového fondu je to například izraelská firma Taranis pracující s ekologickým zemědělstvím. Je to softwarová firma, která dokáže pomocí dronů číst, jak se daří plodinám na polích, a pomáhá optimalizovat, jakým způsobem pracujete s hnojivy, aby se minimalizovalo jejich použití, a s efektivním zavlažováním.
Zároveň aktivně pracuje s půdou, aby v sobě udržela CO2 co nejdéle. Jde o ohromné dekarbonizační celosvětové téma, které souvisí s tím, jak nakrmíme lidi na této planetě, abychom ji zároveň nezruinovali a nezničili pro další generace.
Takzvaný agro tech je jednou z oblastí, které se přisuzuje velký růstový potenciál v důsledku aplikací moderních technologií do tohoto tradičního odvětví…
Právě proto, že jde o odvětví stále se zastaralými postupy, vidíme v něm obrovský prostor a potenciál k zefektivnění a zlepšení.
Druhá firma, do které jsme investovali, se jmenuje Wint. Její inteligentní SW pomáhá předcházet únikům vody při velkých stavebních projektech a následně při jejich využívání. V této oblasti dochází k obrovskému plýtvání často i pitné vody. S využitím chytrých senzorů s umělou inteligencí a softwarem se snaží predikovat tlak a průtok a možnost úniku.
A třetí firmou je rakouský startup Hydrogrid budující API platformu, která bude mobilizovat flexibilitu malých vodních elektráren a účinně řídit jejich provoz. Pomáhá optimalizovat kaskády na řekách tak, aby se lépe využilo průtoků při omezujících podmínkách, například kvůli suchu nebo migraci ryb. Propojením na trading zároveň dokážou maximalizovat příjmy z provozování malých vodních elektráren.
Na jaký podíl cílíte při vstupu do projektů?
Vstupujeme do investic mezi koly A a B v rámci institucionálních kol investování. Velcí investoři s námi pokračují v dalších kolech až ideálně po vstup na burzu, nebo velký exit s další korporací nebo private equity fondu. V prvním kole cílíme na 10 až 20 procent.
V dalších kolech participujeme s velkými hráči za daleko vyšší valuace. Nedáváme hned 30 milionů eur, což je naše maximální kapacita. Začínáme kolem 5 až 15 milionů eur podle toho, v jaké růstové fázi daná firma je.
Jaký máte investiční horizont v rámci exitů? Co rozhoduje případně o tom, že si podíl ponecháte až do vstupu na burzu?
Jsme trpělivými investory. Specificky v oblasti climate tech platí, že vybudování jednorožce trvá i dekádu. Investiční perioda trvá pět plus jeden rok, prodejní fáze také tak a teoreticky tak pracujeme s časoprostorem cca 12 let. V praxi v průměru držíme aktiva přibližně pět let.
Záleží i na tom, jestli a kdy dostaneme hvězdnou nabídku. Izraelskou firmu CyberX jsme drželi rok a půl, protože přišla nabídka od Microsoftu, která se prostě nedala odmítnout. Zakladatelé viděli v Microsoftu dobrého akcionáře pro svůj startup a my to respektovali. Než jsme Sonnen prodali Shellu, drželi jsme investici skoro pět let.
V portfoliu máme i firmy, které držíme delší dobu, protože mají IPO potenciál, jako například Tado. Jenže tento plán na IPO narušila válka na Ukrajině. Aby nastal úspěšný exit, musí se stát mnoho pozitivních věcí najednou, nedá se to plně kontrolovat. Zájem prodávat musí mít i zakladatelé, musíte mít alianční dohodu s ostatními investory. K dnešnímu dni máme za sebou 5 exitů se slušnou výnosností v řádech násobku investovaného kapitálu.
Z českých startupů jste investovali do firem Neuron Soundware a Woltair. Zatímco Neuron byl spíše zklamáním, Woltair má dobře našlápnuto. Jsou v hledáčku další české firmy nebo se poohlížíte spíše v západní Evropě?
Nedělíme regiony na západní, střední nebo východní, hledáme úspěšné startupy a zakladatele s jasnou vizí evropského či světového rozsahu. U Neuronu jsme umožnili našim prodejem vznik nové optimální akcionářské struktury a máme stále podíl na budoucím úspěchu firmy. Woltair je zatím povedený příběh. Do firmy se nám podařilo získat další investory z Londýna a USA, kteří nám chtějí pomoci dostat firmu na rychlejší trajektorii růstu.
Máte v plánu do budoucna rozšířit záběr v oblasti zelených startupů? Jakým směrem případně?
Hlavním tématem je pro nás dekarbonizace lidských aktivit a tímto směrem rozšiřujeme záběr investic. Původně jsme cílili primárně na decentralizovanou energetiku. Šlo o investice do bateriových systémů Sonnen, dále o chytrý termostat Tado nebo firmu Sunfire a elektrolyzéry nabízející alternativní způsob, jak vyprodukovat zelený vodík.
V oblasti chytré výroby tepla máme startup Cloud&Heat zaměřující se na využití serverů produkujících teplo pro vytápění domů. Vedle decentralizované energetiky jsme se zaměřili také na oblast dopravy s investicí do společnosti Vulog. Ta umí profitabilně operovat vozové parky elektroaut. Věnujeme se příležitostem v zemědělství, vodohospodářství a chceme jít do podpory síťové infrastruktury a distribučních sítí. Potřebujeme totiž, aby sítě uměly absorbovat více obnovitelných zdrojů.
Sledujeme i cirkulární ekonomiku. Inspirace může přijít ze všech stran a komunita climate tech zakladatelů se navzájem přes sítě sleduje a inspiruje. I naše startupy mohou inspirovat ostatní, například byznys model Woltairu je v mnoha ohledech zajímavější než byznys modely, které vidíme na Západě.
Je v rámci climate tech další oblast, která by zasloužila zmínit?
Obecně přístup k měření a optimalizaci dodavatelských řetězců z hlediska emisí CO2. Vidíme, že velké firmy, které mají komplikované dodavatelské řetězce, mají problém mít jasný obrázek o tom, jakou mají CO2 stopu, aby bylo vše sledovatelné, vědecky dokazatelné a ověřitelné. Kapitálové trhy začínají velice pečlivě měřit, jak se každá z těchto firem chová z hlediska ESG dopadu i CO2.
Potřebujeme firmám nabídnout schopnost vše správně měřit a reportovat. Dalším velkým tématem je proto standardizace přístupu k reportingu. Hodně firem by chtělo udělat změnu, ale neví jak na to. Nová evropská legislativa by to měla upravit, vytyčit mantinely a jasně říct, co a jakým způsobem se má měřit, jak se to má deklarovat, jaký má být reporting. Zatím si to každý dělá po svém a nejsou srovnatelná data.
Jaká máte očekávání z hlediska vodíku jako paliva budoucnosti? Sunfire buduje u Rotterdamu hub, který má dodávat až čtvrtinu celé spotřeby zeleného vodíku v Evropské unii.
Vodík má budoucnost především v oblasti těžkého průmyslu a transportu na dlouhé vzdálenosti. Evropě se podařilo nadefinovat zelený vodík jako obnovitelný zdroj energie a podařilo se jí na podporu rozvoje mobilizovat sto miliard eur. Vytvořila se takzvaná Vodíková banka, která bude podporovat výstavbu této infrastruktury. Evropa si také stanovila za cíl vybudovat 100 gigawattů výkonu pro výrobu zeleného vodíku.
Celé Německo má přitom v elektrické soustavě 100 gigawattů, takže budujeme výkon, který odpovídá celé elektrické kapacitě Německa. Do sedmi let jde o poměrně ambiciózní cíl. Nedokážeme dekarbonizovat planetu bez změny chemického a ocelářského průmyslu. Ten nelze jednoduše elektrifikovat, jde tedy o to, dostat do hry zelený vodík. Navíc je důležité vyrobit si zelený vodík vlastními silami a kvůli geopolitice jej nedovážet z rizikových zemí.
Pokud se nepřipojíme k nutným změnám, může to vést k další snížené konkurenceschopnosti českých podniků?
Doufám, že ne, ale kapitál vše vidí. Vidíme, že pár kilometrů za hranicemi Česka v Drážďanech máme firmu, která se veze na vlně zeleného vodíku a je schopná získávat stovky milionů eur od privátních investorů, kteří chtějí vidět vysokou návratnost vložených investic. To je asi jasný signál, že existují modely, jak to dělat správně, tak se pojďme inspirovat.
Německý startup Forto se stal jednorožcem (startupem s hodnotou přes miliardu dolarů). Jaká firma z vašeho portfolia k tomu má jako další nejblíže?
Každá z firem, do nichž investujeme, musí mít pro nás uvěřitelný scénář, že se může stát jednorožcem. Pokud se k takové sadě předpokladů, která nás nasměruje k valuaci jednorožce, nedopracujeme, tak investici neuděláme.
Jsou zakladatelé, kteří mají ambice a nastavení stavět opravdu globální firmy. Jsou ale i takoví, kteří chtějí vyvinout technologii do určité fáze a pak firmu rychle prodat, což je legitimní, ale není to pro nás. Na polovině cesty k tomu stát se jednorožcem je naše Tado. Berlínský Zolar se blíží této valuaci a může jí během 12 až 18 měsíců dosáhnout. I Woltair letí s menším zpožděním vzhůru.
Foto: ČEZ