Svaz moderní energetiky: Naše práce není jen o obnovitelných zdrojích

Svaz moderní energetiky (SME) oslavil v roce 2023 pět let své existence a postupně se rozšiřuje o nová partnerství. Za tu dobu se toho mnohé změnilo, technologie pokročily a obnovitelné zdroje se rozvíjejí. Zejména uplynulý rok byl pro svaz hodně nabitý. Organizace pořádala se svými členy a partnery řadu veřejných akcí, které navštívila zhruba tisícovka návštěvníků. Rozrostly se i řady spolupracujících subjektů, aktuálně svaz zastřešuje 14 asociací a výzkumných institucí, a 18 předních firem z oboru obnovitelných zdrojů, energetických úspor a zelené ekonomiky.

SME se zapojil i do diskuzí kolem novel energetického zákona nebo pravidelně upozorňoval na nutnost urychlit rozvoj velkých fotovoltaických a větrných parků či úspor energií. Jak se nejen za letošním rokem ohlížejí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák a výkonný ředitel Tomáš Buzrla a co je podle nich klíčové v příštích měsících, na to odpoví v následujícím rozhovoru.

Vysoké ceny energií byly top tématem končícího roku. Kam se posunula moderní energetika během řešení stále oslabené ekonomiky?

Martin Sedlák: Obnovitelné zdroje se staly již běžnou a respektovanou součástí politické agendy. Důkazy pro to můžeme najít ve vánočním projevu předsedy vlády Petra Fialy, který zmínil očekávání, že v modernizaci české energetiky bude vláda sázet na jádro a právě obnovitelné zdroje energie. Změna přístupu Česka k zelené energetice se odráží v předpokládaném přírůstků nových solárních elektráren o objemu tisíce megawattů nových fotovotlaik. Po 13 letech se tak i Česko vrací mezi evropské gigawattové trhy.

Obecně se tak dá zhodnotit, že moderní energetika začíná stát na pevných základech. Domácnosti i firmy těží z vlastní částečné energetické soběstačnosti ať už dané využitím obnovitelných zdrojů, kogenerace či realizací projektů v oblasti zvyšování energetické účinnosti budov nebo průmyslových procesů. Poučení z postupně doznívající krize cen energie je totiž jasné: nejlevnější jsou ty energie, které nemusíme spotřebovat nebo si je můžeme vyrobit sami, ovšem bez emisní stopy.

• Tip: Niedermayer: Česko prodělává na příliš pomalé dekarbonizaci. Následky cítíme už dnes

Jsem rád, že jsme kapitolu nové energetice založené na bezuhlíkových řešeních pomohli v rámci práce Svazu moderní energetiky podstatně posunout vpřed. Obnovitelné zdroje i efektivní využití energie jsou jasnou reakcí na klimatickou krizi i řešením české energetické bezpečnosti.

Promítá se podle zkušeností svazu změna přístupu vlády také do konkrétních strategií státu?

Martin Sedlák: Česká vláda letos na podzim představila návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NEKP) s cílem zvýšit podíl zelené energetiky na 30 procent do roku 2030, jako součást plnění celoevropského úsilí o ochranu klimatu a snižování emisí. Když srovnáme návrh prvního klimaticko-energetického plánu za bývalé vlády, jde o aktualizaci jasným skokem vpřed.

Ostatně i Evropská komise ocenila kvalitní přípravu v oblasti zajištění energetické bezpečnosti náhradou ruského zemního plynu a část mířící na využití úspor energie v budovách. Ano, také Komise ve zpětná vazbě doporučila podíl obnovitelných zdrojů zvýšit ještě o tři procentní body a je škoda, že vláda nepoužila rovnou zelenější scénář, který byl také k dispozici.

Jak budou moci tyto změny využít domácnosti nebo firmy?

Martin Sedlák: Sněmovna na podzim přijala zásadní změnu energetického zákona Lex OZE 2, která umožní sdílení energie mezi spotřebiteli a časem také založení energetického společenství. Před Vánoci stihl novelu podepsat i prezident Petr Pavel, takže se mohou zájemci začít připravovat na přechod z pouhých spotřebitelů k aktivní roli na energetickém trhu. Funkční bude například koncept malých skupin aktivních zákazníků, ve kterých půjde sdílet přebytky vlastní například solární elektřiny z fotovoltaiky na rodinném domě nebo chalupě mezi dalších až 9 odběrných míst.

Postupně se rozběhnou také energetické společenství, která budou moci vzniknout i v rámci tří obcí s rozšířenou působností, do roku 2026 však budou tato energetická společenství omezena limitem počtu tisíce odběrných míst. Tyto větší skupiny mohou přinést výhody pro rozvoj obnovitelných zdrojů, například větších solárních či větrných elektráren.

V roce 2024 se proto chceme ve Svazu moderní energetiky více soustředit také na spolupráce na úrovni měst a obcí. V posledních měsících se na svaz obrací nemálo starostů s žádostí o konzultace jak jejich město nebo region může využít obnovitelné zdroje a právě ve změně motivované využitím výhod zelených řešení vidíme základ postupné proměny domácí energetiky.

To tedy vypadá na rozsáhlé změny v energetice, která se otevře většímu počtu účastníků. V jakým krocích potřebuje Česko ještě přidat?

Martin Sedlák: Proměna energetiky běží pomalu přes deset let, ale stále jsme na začátku. Česko má navíc nevýhodu, že minulé desetiletí ztratilo neustálými návraty do minulosti: ještě před 5 lety se řešilo, zda nebudou prolomeny limity těžby hnědého uhlí, kvůli čemuž by se bouralo město Horní Jiřetín. Během minulých let nás předběhlo i Polsko, které se otevřelo masivnímu nástupu solární či větrné energetiky a od nové polské vlády Donalda Tuska se čeká další posílení zelených řešení.

V Česku bude jedním z nejzásadnějších bodů příštího roku bude příprava akceleračních zón. Ty jsou kriticky důležité pro restart budování větrných elektráren v Česku jakožto klíčového prvku dekarbonizace české ekonomiky. V minulých dvou letech se podařilo dosáhnout restartu budování fotovoltaických elektráren, ale ve větrné energetice je Česko zatím pozadu a nyní v zimních měsících zbytečně přicházíme o potřebnou bezemisní elektřinu.

Přitom podle studie Deloitte vypracované pro Svaz moderní energetiky u nás může do roku 2030 vzniknout až dva gigawatty nových větrných zdrojů a akcelerační zóny jsou prostředkem, jak tento potenciál naplnit. Naštěstí se objevují obce, které se aktivně o využití větrné energetiky zajímají s cílem získat část vyrobené energie pro své občany.

Další klíčovou legislativní událostí bude transpoziční novela (někdy označovaná také jako Lex OZE 3), která v Česku umožní rozjezd akumulace energie a agregace flexibility. Právě nasazení akumulace a využití možností flexibility pomůže efektivnějšímu využití obnovitelných zdrojů energie a současně sníží tlak na posilování sítí.

Jak se v debatě o proměně české energetiky zapsal váš svaz?

Tomáš Buzrla: Svaz moderní energetiky oslavil v roce 2023 pět let své existence. Když se podíváme zpět, máme za sebou kus práce, ve kterém jsme významným podílem přispěli k rehabilitaci solární energetiky v Česku. Bez nadsázky dnes můžeme slavit renesanci fotovoltaiky právě díky kontinuální práci našeho svazu v oblasti vyvracení mýtů navázaných na moderní energetiky, ale i spoluprací na potřebných legislativních změnách či podpůrných rámcích.

Pochopitelně naše práce není jen o obnovitelných zdrojích. Snažíme se nacházet cesty pro rozvoj energetických služeb, využití úspor energie či kogenerace. V naší práci nechybí ani nové oblasti energetiky. Letos jsme tak například pomohli se spuštěním prvního průmyslového elektrolyzéru na zelený vodík.

• Mohlo by vás zajímat: Stabilní a čistý zdroj: datacentra Googlu bude pohánět geotermální elektrárna

Martin Sedlák: Podíleli jsme se samozřejmě také na debatách kolem jednotlivých novel Lex OZE. Náš tým expertů na komunitní energetiku vedený Martinem Anderem publikoval například materiál Outlook komunitní energetiky, ve kterém rozebral již fungující systémy energetických společenství ve vybraných zemích Evropy a předložil sérii doporučení pro českou verzi energetických komunit. Dlouhodobě komentujeme také dění kolem restartu budování velkých fotovoltaik nebo větrných elektráren a v příštím roce se silně zaměříme i na prosazení rozumného a funkčního modelu akumulace a agregace flexibility.

Kam jste za pět let svaz posunuli?

Tomáš Buzrla: Svaz moderní energetiky od začátku v roce 2018 budujeme jako zastřešující platformu, kterou tvoří 14 kolektivních organizací a výzkumných institucí. Současně se opíráme o stále rostoucí množství partnerů z řad společností nabízejících řešení v oblasti nové energetiky. Aktuálně máme 18 firemních partnerů od velkých společností jako se ČEZ či ČSOB, ale nechybí ani české společnosti, které se zaměřují na širokou škálu technologií pro energetiku. Namátkou Energon, Tedom nebo Orgrez.

Nedávno řady našich partnerů rozšířily společnosti Bragen, firma z Litomyšle, která se zaměřuje na konstrukce pro solární elektrárny včetně slibného oboru agrovoltaiky nebo Master Therm, která nabízí česká tepelná čerpadla včetně řešení pro dekarbonizaci teplárenství.

Do čeho se mohou firmy nebo partneři v rámci svazu zapojit?

Tomáš Buzrla: Vedle možnosti vytvářet společné koncepční materiály či připomínky k legislativě, které pomohou rozvoji moderní energetiky obecně, se snažíme o vzájemné síťování. Na podzim jsme například propojili naše partnery, kteří se věnují oblasti chytrých budov a věřím, že jsme tak dali prostor pro vznik nových společných projektů: od možností obnovitelných zdrojů po automatizované řízení spotřeby či elektromobilitu.

Martin Sedlák: Jak partnerům, tak i členům nabízíme možnosti zapojit se do naší úspěšné série regionálních konferencí Zkrotíme energie. Během uplynulých 2 let proběhlo již 14 akcí v krajích, díky kterým jsme oslovili přes 1 200 volených zástupců měst, obcí i mikroregionů. Konference Zkrotíme energie ukazují v praxi, jaká řešení z oblasti moderní energetiky lze využít pro domácnosti, města či firmy v regionech. Věřím, že naše série akcí bude pokračovat i v roce 2024.

• Tip: Ceny energií letos klesly o desítky procent. Konce vládních stropů se zákazníci bát nemusejí

Pojďme zpět do Česka: co přinese rok 2024 pro českou energetiku?

Martin Sedlák: V rámci práce Svazu moderní energetiky se budeme soustředit na prosazení funkčních akceleračních zón, které usnadní výstavbu obnovitelných zdrojů v oblastech, kde nedochází k negativním vlivům na životní prostředí a současně budeme pracovat na zjednodušení povolovacích procesů v rámci celé České republiky.

Budeme sledovat rozběh možností sdílení zelené energie a vznik komunitní energetiky tak, aby se z tohoto konceptu stal v praxi funkční mechanismus, které povede k posílení důvěry v zelená řešení. Věřím, že rok 2024 přinese doplnění chybějící skládačky pro efektivní využití energie z obnovitelných zdrojů a to otevření prostoru pro rozvoj akumulace, agegace a flexibility. Dál budeme podporovat produkci domácích zelených plynů, které posilují energetickou bezpečnost Česka a rozhodně se zapojíme do diskuzí o využití potenciálu úspor energie v budovách.

Úvodní foto: JRD Energo