První energetická komunita: 200 členů bude sdílet energii z fotovoltaiky na biofarmě
Hnutí DUHA založilo první energetickou komunitu a má již i svůj první projekt zdroje energie, fotovoltaickou elektrárnu na střeše biozemědělství.
Kristýna Čermáková
23. 3. 2024
Novela Lex OZE II, která umožňuje komunitní energetiku, vešla v platnost letos v zimě. Stále se ještě neprojevila v praxi, ale mezi první vlaštovky patří Hnutí DUHA, které postupně buduje energetickou komunitu a čeká jen na technické spuštění.
„Naším cílem je zpřístupnit komunitní energetiku a obnovitelné zdroje běžným lidem, chceme navázat na něco, co běžně funguje třeba na západě, tedy že projekty komunitní energetiky a družstva vznikají zezdola, od běžných lidí, kteří se dají dohromady, složí se na investici a následně z ní čerpají,“ popisuje Ondřej Pašek z Hnutí DUHA.
Komunitní energetika umožní spolkům, které splní zákonem dané podmínky, sdílet elektřinu z vlastních nebo smluvených zdrojů. Případ Hnutí DUHA proto podmínil vstup do komunitního společenství prvotním vkladem 5000 korun. Může být ale pochopitelně i vyšší, podle výše finančního vkladu budou následně přerozdělené zisky.
Počáteční částka je nízká záměrně. „Schválně jsme vklad udělali nízký, aby bylo naše energetické družstvo nízkoprahové a každý měl šanci se do něj zapojit. A také díky tomu nyní máme kapitál, za který můžeme uskutečnit první projekt ve Velkých Hostěrádkách,“ představuje Pašek. K březnu 2024 má družstvo zatím 200 členů.
Družstvo je založené na demokratickém principu, kdy má každý člen jeden hlas, bez ohledu na výši investice. Nejvyšším orgánem je členská schůze, nicméně v rozhodování sdružení funguje demokraticky a ne jako klasická akciová společnost. Členové družstva mohou pouze držet finanční podíl nebo se i aktivně zapojit a zasahovat do rozhodování.
Energetická společnost Hnutí DUHA plánuje jednak instalace pořizovat a platit, jednak i smluvně operovat mezi stávajícími elektrárnami, které mají jednotliví členové na svých střechách nebo pozemcích.
Biofarma s přesahem k energetice
Projekt ve Velkých Hostěrádkách je tím prvním. Instalovaný výkon bude 50 kilowattů a elektrárně poslouží střecha zemědělského areálu firmy Probio. „Firma je jednak členem družstva a pak se zabývá biozemědělstvím. Cílem našeho projektu je totiž nejen sdílet komunitní energii, ale také podporovat další ekologické a udržitelné aktivity,“ dodává Pašek.
„Na farmu Probio se jezdí školit bio zemědělci z celé republiky a fotovoltaika bude i pro ně sloužit jako ukázková instalace a představíme jim tím možnosti, které jejich střechy mohou poskytnout místní komunitě,“ říká Pašek. Projekt je ve fázi, kdy má většinu listin splněných a nyní čeká jen na povolení od distributora. Očekávaný termín připojení do sítě je v roce 2025.
Ačkoliv je totiž komunitní energetika již schválená a definovaná zákonem, stále ještě není žádná komunita v provozu. Chybí dočasné energetické datové centrum, na kterém nyní některé již realizované projekty stojí. Praktickou zkušenost s nutnou registrací na ERÚ tak Pašek nemá. Nakolik bude sdílení energií plynulé, prozradí první zkušenosti, kterých se dočkají snad v příštím roce.
„Otázkou zůstává také samotné sdílení energií. Jak proběhne registrace odběrných míst do sdílení, jak se nastaví alokační klíč, jak získáme data o sdílené energii, jak to následně fakturovat a tak podobně,“ popisuje Pašek další neznámé komunitní energetiky. Nepředpokládá ale potíže, zatím je podle něj vše funkční a přehledné.
Absence energetického datového centra byla dlouho velkou komplikací pro schválení jak Lex OZE II, tak pro diskutovanou Lex OZE III. Na EDC totiž spoléhá i budoucí agregace a akumulace energie. V tuto chvíli je přislíbeno spuštění dočasného projektu v příštím roce a fungovat by měl do poloviny roku 2026, kdy by jeho funkci mělo převzít již hotové energetické datové centrum.
Foto: Freepik