Už žádné sklady a nákupní centra na nejúrodnější půdě? Původní plán dostává trhliny

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by už napříště neměla vznikat rozsáhlá logistická a nákupní centra, ale ani velké solární parky. Takový byl původní záměr návrhu novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který loni na jaře představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou tomu dáváme zákonnou stopku,“ uvedl Hladík.

Předloha počítá s tím, že na půdě zařazené do I. a ll. třídy ochrany zakazuje využívat tyto pozemky „pro záměr obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar“ a pro fotovoltaické elektrárny. Jenže několikaměsíční projednávání předlohy v Poslanecké sněmovně ukazuje, že zákonodárci hodlají do novely prosadit výjimky, které by zákaz dalších distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků na „jedničce“ a „dvojce“ v určitých případech umožňovaly.

Lobbuje za to i vlivná Hospodářská komora, podle níž se stát chystá zakázat výstavbu logistických a obchodních center za situace, kdy se země potýká s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních multifunkčních logisticko-obchodních a výrobních areálů.

„Podporujeme zachování půdního dědictví po našich předcích, tato novela by ale nesměla významně podkopávat další hospodářský rozvoj země a v době nezbytné ekonomické tranzice bránit podpoře důležitých průmyslových projektů,“ uvedl pro Obnovitelně.cz mluvčí komory Miroslav Diro. „Možná dobře míněná regulace logistiky na zemědělské půdě způsobí problémy v tuzemském hospodářství a odradí investory od výstavby, mimo jiné i proto, že jim sníží právní jistotu.“

Podél dálnic povoleno?

Hospodářský výbor, jehož předseda Ivan Adamec (ODS) patří mezi poslance, kteří prosazují změkčení navrhované novely, už přijal pozměňovací návrh, podle něhož by bylo možné stavět větší haly či fotovoltaické elektrárny i na nejcennější zemědělské půdě „do vzdálenosti 500 metrů včetně od vnějšího okraje dálnice, silnice I. třídy, dráhy celostátní nebo regionální“. Tedy především podél hlavních silničních tahů.

„Pokud země nebude stavět taková komplexní centra při vysokokapacitních komunikacích, bude se zahušťovat síť lokálních skladů, výrobních a obchodních areálů, které z hlediska zátěže urbanizovaného území a jeho dopravní obslužnosti způsobí daleko větší zátěž a komplikace,“ tvrdí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Podle ministerstva životního prostředí by tato výjimka, pokud ji parlament nakonec schválí, neznamenala zásadní zásad do záměru předložené novely. „Poslanecká úprava zachovává hlavní princip navrhovaného mechanismu, tedy zákaz výstavby obchodních center a skladů nad jeden hektar,“ sdělila Obnovitelně.cz mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Dodala, že logistické areály a obchodní centra obvykle zabírají velké plochy, ale samy o sobě mají omezenou hodnotu vzhledem k veřejným zájmům na ochraně životního prostředí. „To znamená, že v případě logistických areálů a obchodních center není vhodné nadále tolerovat rozsáhlý úbytek nejkvalitnější zemědělské půdy pro jejich realizaci,“ konstatovala mluvčí.

• Tip: Modernizační fond rozhýbal fotovoltaický trh po solární době temna, ale stále je co zlepšovat

K návrhu hospodářského výboru se podle ní vedení ministerstva staví neutrálně. „Návrh dává možnost stanovení individuální výjimky pro konkrétní záměr, a to v případech, kdy by tento záměr byl takzvaně s ´vyšší přidanou hodnotou´. Lze si představit, že by takový záměr mohl představovat například logistický areál, který by byl součástí dodavatelského řetězce technologická centra ve smyslu výzkumu, vývoje, testování, správy dat či pokročilé výroby a podobně. Fakticky tak jde o výjimku pro státem definované strategické záměry,“ uvedla Krejčí.

S tím, aby se stavělo i na vybrané půdě I. a ll. třídy, souhlasí rovněž i výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Nemáme s tím žádný problém,“ řekl Obnovitelně.cz Krčmář, podle něhož je například v Německu běžné, že se podél dálnic staví rozsáhlé solární parky. Krčmář připomněl, že takzvaná bonita zemědělské půdy se stanovovala už před desítkami let a ve vybraných regionech může být situace s „cenností“ půdy jiná. Navíc existují oblasti, kde není půda horší kvality než l. a ll. třídy.

Čekání na agrovoltaiku

Pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se ale sešlo více a podle informací Obnovitelně.cz se mezi koaličními poslanci a ministry vedou složitá jednání o tom, pro které se zvedne ruka a které se odmítnou.

Vládní koalice se ve svém programovém prohlášení zavázala, že „omezí degradaci půdy a zpomalí úbytek zemědělského půdního fondu“ a že „v první polovině roku 2023 předloží novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s cílem začlenění krajinných prvků do zemědělské krajiny, zpřísnění záborů kvalitní zemědělské půdy a podpory přirozené obnovy území po těžbě nerostných surovin“.

• Psali jsme: Průkopník agrovoltaiky z Litomyšle: Jsme na startovní čáře připraveni vyrazit

Jenže jednotlivé strany, ale i jednotliví poslanci si to vykládají odlišně. Například poslanci Ivan Adamec a Jan Bureš (oba ODS) chtějí podle deníku E15 prosadit přímo do zákona udělování výjimek. Stavět na nejúrodnějších parcelách by šlo například do doby, než by podíl odejmuté půdy překročil zákonem stanovenou hranici.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ovšem neřeší jen stavby na parcelách I. a ll. třídy, ale i další důležité strategické záležitosti – především zavádí do českého prostředí agrovoltaiku, tedy propojení fotovoltaiky se zemědělstvím. To se přitom už několik let úspěšně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku či Německu. Mnohé tamní projekty ukazují, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin.

Vedoucí sekce agrovoltaiky Solární asociace Jiří Bím pro Obnovitelně.cz uvedl, že už například mezi tuzemskými ovocnáři je o tento způsob hospodaření poměrně velký zájem. A chystají se i první agrovoltaické projekty. Stále se ale čeká, až bude schválena novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Ilustrační foto: Unsplash