Najít a usvědčit pytláka je obtížné, často se jedná zároveň o myslivce

Nekonečný boj a často neuspokojivý výsledek. I tak by se dala mnohdy popsat práce celníků, policistů, pracovníků ochrany přírody i forenzních expertů a vědců. Takzvaná „wildlife“ kriminalita se totiž prolíná několika odvětvími, chytit pachatele je náročné, a když se to povede, tresty bývají mírné.

Pojem wildlife kriminalita označuje nezákonné nakládání se zvířaty, jejich dovoz a vývoz, zabíjení a všechny další aktivity týkající se divoké fauny i flóry, které jsou v rozporu se zákonem. V zahraničí se to týká velmi často například pytlačení velkých savců, jako jsou sloni, lvi nebo žirafy, případně zabíjení a chovu zvířat kvůli údajně léčivým účinkům.

V Česku se wildlife kriminalita týká především nelegálního lovu velkých šelem, jako jsou vlci a rysi, případně vybírání hnízd dravců a sov, lovu zpěvných ptáků či otrav zvířat karbofuranem a dalšími zakázanými látkami.

Českou situaci komplikuje určitá pestrost úřadů. Je mnoho různých institucí, které se wildlife kriminalitou zabývají, a pro úspěšné zakončení případu musí spolupracovat. Od Celní správy přes Českou inspekci životního prostředí, Policii ČR, státní zastupitelství, soudy až po vědeckou sféru nebo různé neziskové organizace. Do závažných mezinárodních kauz bývá zapojen i Interpol či Europol.

Karbofuranové kauzy

Členka expertní skupiny Interpolu pro boj proti wildlife kriminalitě Pavla Říhová vysvětluje, že mezi aktuální témata patří kromě pytlačení či pašování také boj proti týrání zvířat nebo zakázaným způsobům lovu. Udává příklady jako jestřábí koše, železa, nášlapné pasti nebo nelegální chov v tristních podmínkách.

Dalším příkladem velmi nehumánního zacházení se zvířaty je využívání jedu karbofuranu. „V Česku registrujeme desítky otrávených zvířat ročně, karbofuran byl sice zakázán již v roce 2007, ale stále jsou tu velké zásoby a nadále se vozí třeba z Ukrajiny,“ vysvětluje Říhová. Jediným zatím pravomocným rozsudkem je odsouzení pachatele trávení v roce 2021, trest byl však podmíněný.

• Čtěte také: Proč si traviči oblíbili karbofuran? Zabíjí za pár chvilek, stačí jen projít kaluží, varuje psovodka

Dopadnout traviče je totiž extrémně náročné. U nalezených návnad již pochopitelně pachatel není. Pro policii jde o velmi náročnou práci. Karbofuran přitom představuje extrémně nebezpečnou látku, která zabíjí i v malých dávkách, jak pro Obnovitelně.cz dříve vyprávěla psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká.

Pytláci a lovci

„Nejčastěji se jedná o muže, dokonce v 90 procentech případů, alespoň v českých podmínkách,“ popisuje Říhová základní profil pytláka nebo pachatele. Záleží nicméně na kulturní krajině. V zahraničí, především v Asii, drží rodinnou kasu a obchod spíše ženy. Pašování a nákup chráněných zvířat pak často leží právě na nich. U mužů je ale současně prokázáno více tendencí k sadismu na zvířatech nebo ke sběratelským vášním, které následně vedou občas i k nelegálním činnostem.

„U nás a v dalších postkomunistických zemích existuje také takzvané paradigma Robina Hooda. Tedy skutečnost, že spousta lidí považuje ty, kteří porušují zákony, za hrdiny a za vítěze nad státem. Proti tomu se velmi obtížně bojuje,“ vysvětluje Říhová jednu z obtíží boje proti pytláctví.

• Tip: Únor teplejší než březen. Série nepříjemných klimatických rekordů pokračuje i v roce 2024

Mezi nepočetné a méně závažné kategorie pachatelů se řadí například turisté dovážející suvenýry nebo chovatelé jednoho či dvou zvířat bez povolení nebo potřebných dokladů. Tito lidé většinou jednají z nevědomosti a neznalosti zákonů, obvykle se nejedná o závažné porušení zákona.

Větší problém jsou pak chovatelé a sběratelé různých druhů zvířat, kteří se často specializují právě na ohrožené a vzácné druhy. Někdy dochází k porušování zákona i ze strany různých vědců či akademiků, kteří považují svůj výzkum za nadřazený zákonům.

Obchodníci s nejrůznějším zbožím od nábytku z vzácného a starého dřeva po kožešiny a výrobky z rohoviny jsou pak závažnější kategorie, stejně jako velkochovatelé ohrožených zvířat. „A pak tu máme samozřejmě kategorii lovců, u kterých se často objevuje nadřazený přístup a opovrhování zákony na ochranu přírody. Mají pocit, že zvířatům a jejich potřebám rozumí lépe než biologové nebo ochranáři. Velmi často se jedná současně i o myslivce,“ komentuje Říhová.

204 chráněných živočichů a vypreparovaná rysice

Problematika typického pytláctví spočívá v tom, že bývá těžké chytit viníka při činu. Usvědčit ho pak zpětně je ještě větším oříškem, přesto se to občas pomocí moderní vědy a technologie podaří. Příkladem je kauza Operace Lovec, ve které celníci, inspektoři ČIŽP a policisté odhalili skupinu dvanácti lovců a preparátorů, jimž zabavili 250 ostatků zvířat.

• Psali jsme: Už dva vlci letos nepřežili střet s autem

Rozkrytí a odhalení celé skupiny trvalo dva roky a vyšetřovatele stálo spoustu mravenčí práce. „Zajištěním předmětů to samozřejmě neskončilo, dalších šest měsíců jsme popisovali nalezené exempláře, dohledávali další údaje a kontrolovali údajná povolení k lovu, která byla často falešná. Celkem šlo o 204 pozůstatků chráněných zvířat,“ popisuje Říhová.

„Smutným úspěchem bylo ztotožnění rysice Michelle, kterou ochránci přírody několik měsíců sledovali pomocí fotopastí na Šumavě. Samice vodila jedno mládě, které po upytlačení matky nemohlo samo přežít. Lovec měl k vycpané rysici dokonce dokumenty o odstřelu v Chorvatsku, což se podařilo vyvrátit genetickou analýzou i identifikací jedince dle snímků z fotopastí,“ komentuje a dodává, že trestem pro tohoto lovce bylo 600 tisíc a zabavená zbraň.

• Tip: Omezí Praha 1 vjezd automobilů do centra? Jasno bude koncem března

„Hned po realizaci této kauzy začala lovecká komunita politicky lobbovat a podařilo se jí protlačit do legislativy změnu zákona č. 114/1992 Sb., která zrušila povinnost mít výjimku pro držení uloveného chráněného živočicha v případě, že k lovu došlo v zahraničí. Tato změna velmi komplikuje jakoukoliv kontrolní činnost,“ dodává Říhová.

Kauzy pytláctví nejsou společností považovány za příliš důležité, pozornost by k nim měla být upřena větší. A pro úspěšné zakončení případu a odhalení viníka je potřeba spolupráce desítek lidí, spousta času a úsilí. Přesto Říhová stále věří ve světlé zítřky, i díky důležitému milníku v roce 2022. Poprvé v historii se totiž objevila ochrana ohrožených druhů v programovém prohlášení vlády.

Úvodní foto: Unsplash