Po Mongolsku následuje Kazachstán. Do asijské Zlaté stepi se vrátí prvních osm koní Převalského
Pokračuje úspěšný reintrodukční projekt Návrat divokých koní pražské zoologické zahrady. České armádní letouny vzlétnou začátkem června z Prahy a Berlína.
Pavel Baroch
6. 3. 2024
Je posledním divokým koněm na planetě. Z přírody kůň Převalského vymizel koncem 60. let minulého století, na jeho záchraně v lidské péči se významně podílela Zoo Praha, která od roku 1959 vede jeho světovou plemennou knihu. Klíčovou roli hraje i v posledních letech při návratech divokých koní do oblastí jejich původního výskytu. Nejprve v letech 2011 až 2019 do západního Mongolska a nyní do Kazachstánu. Připravuje se rovněž návrat dalších koní do Mongolska, tentokrát ale do východní části země.
„Po transportech koní Převalského do Mongolska začínáme psát novou kapitolu návratu posledního divokého koně do areálu jeho původního rozšíření,“ uvedl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „V Kazachstánu jsme jako nejvhodnější oblast pro reintrodukci vybrali oblast Altyn Dala – Zlaté stepi. Naším záměrem je přepravit tam v průběhu příštích let alespoň čtyřicet koní.“
Patnáct hodin letu
Na projektu se podílí vedle jiných partnerů také Armáda ČR. První skupina převaláků odletí do Kazachstánu začátkem června. „Počítáme s přepravou tří hřebců a pěti klisen z Prahy a Berlína dvěma letouny CASA C-295M,“ uvedl brigádní generál Jaroslav Falta, velitel 24. základny dopravního letectví na Letišti Praha-Kbely. Právě odtud odletí čtyři koně, další čtyři pak vypraví Tierpark Berlín.
Cesta dlouhá více než šest tisíc kilometrů zabere 15 letových hodin. Při předchozích leteckých transportech koní Převalského do Mongolska neuhynulo ani jedno zvíře. „Věřím, že to tak i zůstane,“ dodal ředitel Bobek. Po mezipřistáních v Istanbulu a Baku přistanou stroje v Arkalyku ve středním Kazachstánu. Pak bude pokračovat transport koní po zemi do aklimatizačního centra Alibi v Altyn Dala.
Její výhodou je, že na návrat divokých koní byla ze značné míry už připravená. „Na místě jsme již před lety vybudovali základní infrastrukturu, která byla využita zejména pro reintrodukci asijských oslů kulanů. Centrum Alibi bude nyní sloužit dalšímu druhu kopytníka a po nutných úpravách se stává vstupní bránou koní Převalského do Zlaté stepi,“ konstatoval Steffen Zuther, výzkumný pracovník Frankfurtské zoologické společnosti, který se v Praze osobně zúčastnil představení projektu Návrat divokých koní 2024.
Frankfurtská společnost spolu s dalšími partnery založila v roce 2006 Iniciativu pro ochranu Altyn Dala, která usiluje o komplexní ochranu tamních stepních ekosystémů. Pomoci by k tomu měli právě i převaláci z České republiky a dalších zemí ve spolupráci několika vládních i nevládních organizací včetně Asociace na ochranu biodiverzity Kazachstánu. „Je to široká mezinárodní spolupráce,“ konstatoval ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Ocenění pro pražskou zoo
Projekt Návrat divokých koní je financován z konta Pomáháme jim přežít, na které putuje mimo jiné osm korun z každé prodané vstupenky do Zoo Praha. „Každý svou návštěvou pražské zoo pomůže dobré věci,“ sdělila Jana Komrsková (Pirátská strana), náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí. Dodala, že letos už do zahrady zavítalo více než 130 tisíc návštěvníků.
„Kůň Převalského je ikonickým zvířetem reprezentujícím úspěšný příběh záchrany druhu: vyhynulý v přírodě, zachráněn díky zoo, navrácen do místa původního výskytu,“ konstatoval Endre Papp, prezident Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Dodal, že pro tuto organizaci je právě tento model jedním z klíčových aspektů takzvaných progresivních zoologických zahrad. „Tedy jejich zapojení do EAZA Ex situ programů a jejich um propojit to se snahou ochrany in situ, tedy ochrany divoké přírody,“ uvedl Papp.
Pražská zoo získala za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award právě od Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. V pražské zahradě a její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo více než 230 hříbat. Celkem je v evropském chovném programu asi 850 koní Převalského a dalších zhruba 300 jich je mimo tyto programy. Ve volné přírodě nyní žijí stovky těchto zvířat.
Oblast Altyn Dala ve středním Kazachstánu zabírá plochu více než sedmi tisíc kilometrů čtverečních. Jde o step s dostatkem nízkého porostu i vody a vhodným profilem terénu. Výhodou je rovněž absence domestikovaných zvířat. Plán na návrat koní Převalského se začal rodit před několika lety, když kazašská strana oslovila i pražskou zoologickou zahradu.
Jak už Obnovitelně.cz informovalo, loni na jaře přímo v kazachstánském hlavním městě Astana podepsal memorandum o spolupráci ředitel zoo Miroslav Bobek – za účasti premiérů obou zemí Petra Fialy a Alicha Smajlova. První pokus o reintrodukci divokých koní začal už před zhruba dvaceti lety, nebyl ovšem úspěšný. Kazašský velvyslanec Bakyt Dyussenbayev ovšem věří, že tentokrát se zadaří – i díky zkušenostem z Mongolska.
Úvodní foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha (koně Převalského v Mongolsku)