Stopka pro třetí kotel v brněnské spalovně nahrává jaderné lobby i Křetínskému
O zastavení několikamiliardové zakázky na stavbu třetího kotle v brněnské spalovně rozhodli zastupitelé v tajném hlasování. V demokratické společnosti je to nepřijatelné.
Pavel Baroch
30. 10. 2023
Snad každý člověk má nějaké své tajemství. Mají ho i politici. Když ale hlasují o zakázce za miliardy korun a ty peníze nejdou z jejich kapes, ale jsou veřejné, není možné, aby o tom rozhodovali tajně. Veřejné peníze = veřejné hlasování. Nic jiného v demokratické společnosti neexistuje. Pokud politici například volí svého zástupce do čela jakési rady a rozhodnou se, že nebudou zvedat ruku, ale odevzdají anonymně lístečky se svou volbou, budiž, proč ne. Ale to je úplně jiná situace. O veřejných penězích se musí hlasovat veřejně.
V Brně se rozhodovalo přesně opačně. Hlasování o zrušení zakázky na stavbu třetího kotle v tamní spalovně odpadů za 4,6 miliardy korun bylo tajné. Takový postup je hanebný, nemravný. Především vůči veřejnosti, vůči svým voličům. Tajné hlasování navrhl brněnský zastupitel René Novotný z ANO, který dokonce tvrdil, že to je demokratičtější (!). Většinově ho pak podpořilo právě toto hnutí spolu s ODS, byť primátorka Markéta Vaňková z ODS pro tajnou volbu přímo nehlasovala.
Není se co divit, že část zastupitelů se odmítla na takovém hlasování podílet a opustila sál. Nehlasovali ale nejen opoziční Piráti, Zelení a Žít Brno, ale také koaliční KDU-ČSL. Z 38 přítomných pak ukončení projektu v současné podobě schválilo 31 zastupitelů – z ODS, ANO a opoziční SPD. V příštím roce se má vybrat alternativní řešení.
Připomeňme, že projekt počítal s vybudováním vysoce účinného zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. „Třetí kotel řeší snížení cen tepla pro obyvatele, nezvyšování ceny za komunální odpad, energetickou soběstačnost a bezpečnost. Je ekologický,“ řekl Obnovitelně.cz ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který ještě jako první náměstek brněnské primátorky na projektu rozšíření energetického využití odpadu pracoval.
Opoziční zastupitelé přitom upozorňovali, že městu, respektive její společnosti SAKO Brno může po stopnutí zakázky vzniknout nemalá škoda ve výši stovek milionů až několik miliard korun. Podle primátorky to ale může být spíše v řádu desítek milionů a město je podle ní připraveno částku uhradit. Projekt měl ale také schválenou evropskou dotaci ve výši 2,8 miliardy korun, a ty teď přijdou vniveč.
Opoziční Žít Brno právě v souvislosti těmito škodami, které ještě podtrhlo tajné hlasování, vážně zvažuje o tom, že podá trestní oznámení. Obnovitelně.cz to řekl představitel hnutí Matěj Hollan. Zabránit zastavení projektu se přitom vedle opozice snažili rovněž koaliční lidovci, protestovali také starostové a hejtmani z okolních regionů, kteří ve svých odpadových strategiích počítali s větší kapacitou brněnské spalovny. Nebylo jim to nic platné.
Obnovitelně.cz už popsalo jeden možný důvod, proč zastupitelé ODS a dalších stran, kteří projekt nejprve podporovali, ale posléze se obrátili proti němu. Je to chystaný horkovod z jaderné elektrárny Dukovany za 19 miliard korun. Pokud by se brněnská spalovna rozšířila o další kotel a k tomu se ještě využilo odpadní teplo z brněnské čistírny odpadních vod, měl by dukovanský horkovod vážnou konkurenci. „Celé tohle cvičení je zametání cesty pro horkovod,“ řekl Obnovitelně.cz místní expert, který zná energetické možnosti Brna.
Že právě dukovanský horkovod hrál skutečně významnou roli, se ukázalo o několik dní později, když vláda schválila aktualizovaný klimatický a energetický plán. Jak informovalo několik médií včetně Ekonomického deníku, do dokumentu se vedle jednoho nového reaktoru v Dukovanech dostal na poslední chvíli ještě druhý.
Důvodem je právě horkovod, který by prý jinak nedával smysl. Druhý reaktor se přitom do strategického dokumentu dostal po připomínkách Úřadu vlády v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministerstva spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS). Oba pocházejí právě z Brna.
Pak je tu ale ještě jedna rovina, která mohla hrát svou roli. Jmenuje se Daniel Křetínský. Část jeho firemního impéria totiž podniká v odpadářském a teplárenském byznysu. Křetínský pochází z Brna, ve městě se přitom neoficiálně mluví o tom, že okolo tamního Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) krouží už delší dobu.
Pokud by se ovšem uskutečnil plán na rozšíření spalovny, byl by to pro Křetínského problém. Evropská unie má poměrně přísná pravidla na příjemce dotací, patří mezi ně například desetileté vlastnické moratorium. Pokud by se nový kotel vystavěl, významně by vzrostla hodnota SAKO Brno, což by Křetínskému, pokud by ho chtěl za pár let koupit, také nehrálo do karet. Teď se hodnota společnosti rozhodně nezvýší, spíše naopak.
Do Křetínského firemní „rodiny“ patří rovněž společnost AVE, která provozuje sedm skládek. Nový kotel, respektive výrazně rozšířená kapacita brněnské spalovny, představuje vážnou konkurenci.
Současné linky zpracují 230 tisíc tun nerecyklovatelného směsného komunálního odpadu ročně, nově by to mělo být o 132 tisíc tun více.
Jak upozornily Seznam Zprávy, existuje dokonce osobní propojení mezi brněnskou radnicí a Danielem Křetínským. Proti stavbě kotle se mimo jiné postavil i náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl, který je předsedou oblastního sdružení ODS.
Kerndlův syn se přitom na svém profilu LinkedIn chlubil, že od loňského léta pracuje pro Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH) jako Junior Legal Counsel – pomáhá s právní problematikou. Když se informace zveřejnila, Kerndl mladší svůj profesní životopis několikrát upravil. A jeho otec označil možnost, že by v rozhodování o novém kotli hrály také zájmy Daniela Křetínského, za nesmysl. Samozřejmě, jak jinak.
Ilustrační foto: SAKO Brno (Zařízení na energetické zpracování odpadu)