Modulární reaktory nepotřebujeme, obnovitelné zdroje budou stačit, tvrdí odborníci
Malé modulární reaktory na první pohled působí jako ideální doplněk obnovitelných zdrojů. Současně jsou ale drahé a jejich výstavba je zatím v nedohlednu.
Kristýna Čermáková
29. 10. 2023
Podle nové studie Stephena Thomase z Greenwichské univerzity se k myšlence dokonalého řešení v podobě malých modulárních reaktorů upínají především zastánci jaderné energetiky. Až se v roce 2050 evropské země kompletně oprostí od fosilních paliv, bude podle nich důležité nějakým způsobem doplnit obnovitelné zdroje, které nejsou vždy flexibilní a při určitých podmínkách nemusí produkovat dostatečné množství energie.
„Idea malých modulárních reaktorů je tu s námi desítky let, ale na rozdíl od jiných jaderných technologií neskončila v propadlišti dějin,“ uvedla ředitelka pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Adéla Jurečková na tiskové konferenci k představení dokumentu. Přesto je podle výsledků Thomasovy studie patrné, že ke zprovoznění hned tak nedojde.
Není totiž prokázané, že malé jaderné reaktory jsou skutečně levnější, flexibilnější a dostupnější. Jejich komerční provoz je stále pouze ve fázi plánování. „Žádná objednávka malého modulárního reaktoru zatím není na stole a bude trvat nejméně čtyři až pět let, než se některý z vyvíjených typů dostane do fáze, kdy jej bude možné objednat. Bylo by velmi riskantní počítat s touto technologií jako s důležitou součástí náhrady fosilních zdrojů,“ uvedl autor studie Stephen Thomas v prospektu.
Během tiskové konference Thomas představil výsledky svého pátrání a situaci ve světě, kde již plány na komerční prodej malých reaktorů vytváří hned několik společností. Většina států již upustila od výstaveb velkých jaderných elektráren, případně jejich výstavba a povolovací bezpečnostní procesy trvají až desítky let.
„Zásadní je, že malé modulární reaktory nejsou levnější, jak se mnohdy uvádí, než by byla výstavba velké jaderné elektrárny. Jsou ale levnější, než jiná nízkouhlíková řešení budoucnosti,“ vysvětlil Thomas, proč se nad nimi v mnoha energetických plánech uvažuje.
Podle závěru studie nejenže dosud nebyla dokončena ani jedna komerční zakázka na výrobu, ale žádný z nabízených reaktorů dosud neprošel komplexním posouzením bezpečnosti u nezávislého regulačního orgánu.
Jak Stephen Thomas, tak Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla, který se na studii také podílel a přispěl jí českou perspektivou, tvrdí, že benefity přisuzované malým modulárním reaktorům jsou neověřené a často nereálné, a že cesta malých jaderných reaktorů není energetickou budoucností.
Jedním z argumentů, které také mluví spíše proti výstavbě jakýchkoliv reaktorů, je nepřijetí veřejností. Z průzkumů z roku 2020 podle Sequense vyplývá, že Češi jsou obecně sice jádru nakloněni, ale současně nechtějí mít reaktor kdekoliv ve své blízkosti a vytipovat lokalitu na umístění i pouze malých reaktorů je obtížné.
Zprovoznění v roce 2032 je nemožné
Podle Sequense je v Česku výstavbě komerčních malých modulárních reaktorů zatím nejblíže společnost ČEZ. která připravuje výstavbu malého reaktoru na poli přímo vedle jaderné elektrárny Temelín. Vzhledem k přítomnosti velké elektrárny se tak společnost vyhne i případným problémům ze strany veřejnosti, která další a menší reaktor nepovažuje za výraznou hrozbu.
„Dostavěný má být podle plánů ČEZu v roce 2032, což i Daniel Beneš označuje za velice ambiciózní. Jen z těch amerických příkladů ale můžeme vidět, že je to spíše nemožné,“ dodal Sequens.
S tím se ztotožňuje i Stephen Thomas. „Kdyby vyšlo všechno jak má, získali by licenci v nejdřívějším možném termínu, teoreticky by to šlo, ale prakticky je to nemožné. I společnost Rolls-Royce, která je ve výstavbě malých modulárních reaktorů asi nejvíce napřed, plánuje nejbližší realizace až v roce 2036,“ popisoval Thomas.
Co nahradí chybějící elektřinu?
Důležitou částí debaty je také budoucí složení energetické sítě. Pouze z obnovitelných zdrojů jako je slunce, vítr a voda se Česká republika neuživí. Mnoho dalších evropských zemí má na rozdíl od tuzemska k dispozici offshorové elektrárny, které vyrábí velký podíl již používané elektřiny. A malé modulární reaktory jsou nejčastěji spojovány s kompatibilností uhlíkově neutrálních a obnovitelných zdrojů.
Podle experta Komory obnovitelných zdrojů energie Martina Bursíka je především třeba se soustředit na zvýšení podílů větrné i sluneční energie, než upírat oči k jaderným technologiím. „Malé modulární reaktory a naprostá uhlíková neutralita se navíc v čase míjejí. My chceme výrazněji spoléhat na obnovitelné zdroje již v roce 2030 a to výstavba malých jaderných reaktorů ještě ani nebude realizovatelná,“ uvedl Bursík.
„Že není možné postavit energetiku ze sta procent na obnovitelných zdrojích, to je mýtus,“ dodal Bursík s tím, že Česká republika kvůli svému vnitrozemskému postavení bude možná muset do budoucna zelenou energii kupovat. Přesto se podle něj obejde bez jádra.
Na potenciální průtahy v budování malých modulárních reaktorů už teď reaguje například jeden z přílepků tazvaného Liniového zákona, který umožní opakované prodlužovat stanovisko o vlivu na životní prostředí EI
„Nejen my si nemyslíme, že stavby malých modulárních reaktorů jsou 'na spadnutí'. Jak ukazuje pozměňovací návrh zmíněných pánů poslanců, panuje i u nich dost silná nedůvěra k připravenosti a rychlosti stavby modulárních jaderných reaktorů. Ty mají získat výjmečnou možnost opakovaného prodlužování platnosti stanoviska EIA až na celkových 17 let. Je to samozřejmě nesmysl. Ale bude schválený, protože a) většina poslanců vůbec netuší o co jde v tom stohu pozměňováků a přílepků jde a b) primární je držet basu v rámci koalice,“ kritizoval na Facebooku Eduard Sequens.
Foto: Pixabay