Jak často hoří bateriová úložiště? Jen velmi vzácně, hlavně vinou neodborné montáže

Podobně jako tomu bylo u nákladní lodi Fremantle Highway, i při letním požáru domu ve Lhotce na Frýdecko-Místecku hned titulky opanovalo spojení „požár baterie“. Příčina přitom dlouho nebyla známá. Na rozdíl od katastrofy zmíněné nákladní lodi však bylo jasné, že domácí bateriové uložiště skutečně bylo minimálně součástí požáru.

Riziko vzplanutí či zkratu baterie existuje vždy, ale to prakticky u každého elektrospotřebiče. Jak tomu předcházet a jak rizika při využití solárních panelů a baterií minimalizovat, vysvětlilo pro Obnovitelně.cz několik expertů.

Vzplanutí baterie může mít více různých příčin a ne vždy je na vině samotná technologie. Někdy požár způsobí okolní faktor a baterie je pak jen palivem pro oheň. „Jedna z možností je vnitřní zkrat, kdy má jeden z článků výrobní vadu. Případně se během používání ‚ošoupal‘, to se skřípnou elektrody, které jsou jemné a tenké,“ popisuje Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT pro Obnovitelně.cz.

• Čtěte také: Nesplnitelné italské sny o jádru bude muset zachránit fotovoltaika

Ke zkratu ale může dojít i externím vlivem, například při špatné instalaci či využití nevhodného obalu. „Před několika lety měl podobný problém i Samsung, kterému hořely telefony. Oheň tedy vznikl z technologických příčin, snažili se nacpat baterii do co nejmenšího pouzdra. Přílišný tlak následně vrstvy navzájem zkřížil a takzvaně prostříhal. A v případě elektromobilů se může stát to samé,“ vysvětluje dále Hrzina.

Případ na Frýdecko-Místecku je ojedinělý a snad na dlouho poslední

Dlouhé vyšetřování události na Frýdecko-Místecku nakonec odhalilo, že viníkem byla tentokrát skutečně baterie. „Příčinou vzniku požáru akumulátorů v rodinném domě ve Lhotce ze dne 29. srpna 2023 byla technická závada, s největší pravděpodobností vznik vnitřního zkratu na jednom z článků akumulátorového modulu,“ říká pro Obnovitelně.cz vrchní inspektor Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jakub Kozák.

Je to ale teprve první evidovaný případ profesionálně zapojeného systému, který podlehl požáru. I to dokazuje, jak velká mediální bublina panuje kolem požáru baterií. Za všechny prozatímní podobné katastrofy mohly neodborně doma zapojené systémy, které si lidé vyrobili takzvaně na koleni.

Při vnitřním zkratu baterie nepomůže nic, důležitá je ochrana okolí

Hrzina dále doporučuje dbát na pasivní bezpečnost a mít systém, který místnost či dům zabezpečí v případě výbuchu horkých plynů. „Je to podobné jako když máte plynové auto, také má v nádrži pojistný ventil. Když dojde k problému, sice shoří, začnou šlehat plameny, vypadá to děsivě, ale je to řízené a neexploduje to,“ říká.

Pokud nakonec baterie z jakéhokoliv důvodu vzplane, hašení je náročnější. V případě požáru domu na Frýdecko-Místecku hasiči použili přesně pro tyto případy vyrobené zařízení Cobra. „V tomto případě naprosto skvěle zareagovali hasiči a ochránili díky tomu okolí i vnitřní prostory domu. Ten byl mokrý a začouzený, ale nic dalšího již nechytlo,“ komentuje situaci Hrzina.

• Tip: Spotřeba fosilních paliv dosáhne vrcholu do roku 2030. OZE prospějí bezpečnosti i klimatu

Požár ve Lhotce je ale ukázkou, nakolik důležitá je pasivní bezpečnost. Ze záběrů, kdy hasiči vynášeli baterii ven z domu, je znát, že samotná schránka nebyla rozmetána po technické místnosti, byla jen minimálně zdeformovaná.

Popularizátor elektromobility a obnovitelných zdrojů energie Jan Staněk, známý jako Electro Dad, pro Obnovitelně.cz dodává, že fotovoltaika, zejména střídače a bateriová úložiště, představují výkonná elektrická zařízení a vždy z bezpečnostního hlediska přinášejí riziko požáru, i když velmi malé, stejně jako další elektrospotřebiče.



„Projektanti, instalační firmy a majitelé budov musí toto riziko brát v potaz při přemýšlení, kam v domě střídač a baterie umístit, tak aby v případě požáru minimalizovali ohrožení životů i škody na majetku. Takže ideálně mimo objekt domu a pokud to nejde, tak rozhodně mimo únikové cesty,” říká Staněk.

„Naštěstí v místě požáru nikdo nebyl,“ by mělo být zbytečným heslem

Podle Hrziny každá kvalitní společnost při instalaci fotovoltaické elektrárny a bateriového uložiště sama určí, které místo v domě je nejbezpečnější. Primárně by to mělo být takové místo, kam nikdo nutně nechodí. Ať již nějaká technická místnost, garáž či alespoň málo používaná chodba.

„V médiích se pak při požáru píše, že ‚naštěstí v místě nikdo nebyl‘, ale právě takové místo by měl projektant při realizaci vybírat,“ komentuje Hrzina. Spolu s hasičským záchranným sborem a asociací AKU-BAT CZ pak připravují příručku, jak k bateriovým uložištím přistupovat.

Do budoucna pak stát pravděpodobně zváží nová požární nařízení, která budou na možné bateriové uložiště cílit. U rodinných domů nejspíš ale povinné požární úseky vznikat nebudou.

Foto: Unsplash