Za regulaci medvědů a závislost na Rusku: nová slovenská vláda je špatnou zprávou pro klima i přírodu
Slovenské politické strany Smer SSD, Hlas SD a SNS v polovině října oficiálně potvrdily vznik vládní koalice a podepsali koaliční dohodu. Změna klimatu není na Slovensku tak žhavým politickým tématem jako v České republice a nová koalice tento trend přinejlepším upevní.
Tatiana Mindeková
18. 10. 2023
V horším případě lze očekávat kroky, které ještě více prohloubí závislost Slovenska na fosilních palivech a Rusku. Lze očekávat, že minimálně dvě koaliční strany, Smer a SNS, budou s vysokou pravděpodobností otázku klimatických změn ignorovat. V (jediné) slovenské předvolební debatě zaměřené na klima zástupci těchto stran nevystoupili a v jejich volebních programech se slova jako změna klimatu, oteplování či dekarbonizace ani neobjevují.
V krátkém odstavci o zemědělství a životním prostředí na webových stránkách strany se Smer nezmiňuje ani o základních cílech ochrany životního prostředí. Jediná zmínka o klimatu ve volebním programu zní: „SMER - SSD bude podporovat ambiciózní společné evropské postupy v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, pokud drasticky neohrozí konkurenceschopnost EU“. Zatímco v jiných bodech programu nabízí Smer i konkrétnější opatření a návrhy, v tomto bodě nejsou žádné další kroky specifikovány.
Přestože odstavec věnovaný zemědělství a ochraně životního prostředí ve volebním programu SNS propaguje recyklaci a odstranění nelegálních skládek, zbytek cílů musí ochráncům přírody a odborníkům na životní prostředí dělat vrásky na čele. SNS navrhuje nahradit ministerstvo životního prostředí ministerstvem přírodních zdrojů, vrátit regulaci velkých šelem „zpět do rukou myslivců“ a vytvořit „vyváženou ochranu lesů a životního prostředí“. Poslední bod vypadá nevinně, ale podle představitelů strany je cílem tohoto „vyvážení“ pouze snížení úrovně ochrany.
Aby toho nebylo pro SNS málo, v bodě o energetické bezpečnosti strana také hlásá „zrušení sankcí a obnovení dodávek ruské ropy, plynu a jaderného paliva“. Podpora jiných zdrojů, které by mohly snížit závislost na Rusku, v programu SNS není.
Chybí propojení narativů o dekarbonizaci a energetické nezávislosti
V kontextu pokračující ruské agrese na Ukrajině je nezájem budoucího (čtyřnásobného) premiéra o otázky životního prostředí a klimatu špatnou zprávou pro Slovensko, které je stále energeticky závislé na importovaných fosilních palivech.
Při více než polovičním podílu jaderné energie na výrobě elektřiny je argument o nutné dekarbonizaci často smeten ze stolu a jaderná energie je nadále označována za čistou domácí energetiku. Faktem však zůstává, že slovenská jaderná energetika je stále závislá na dodávkách jaderného paliva, v současné době od jedné ruské a jedné americké společnosti, a Slovensko zůstává závislé i na dodávkách zemního plynu.
Podpora obnovitelných zdrojů energie a projektů, které umožní rychlejší zavádění těchto zdrojů, by měla být jednou z priorit slovenské vlády, protože tato energie s sebou kromě snížení emisí přináší i snížení energetické závislosti. Kromě toho bude Slovensko vzhledem k rostoucímu tempu elektrifikace potřebovat i nové zdroje energie a obnovitelné zdroje jsou již nyní cenově výhodnější ve srovnání s jadernou energií nebo plynem.
Kromě toho je kapacita Slovenska pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů stále žalostně málo využívána. Podle údajů Organizátora krátkodobého trhu s elektřinou (OKTE) vyrobily solární elektrárny na Slovensku v roce 2022 pouze 2,5 procenta celkové spotřeby elektřiny a větrné elektrárny pouze 0,01 procenta. Nové větrné turbíny nebyly na Slovensku instalovány od roku 2003.
Politický bizár pokračuje při volbě poslanců na ministerské posty
Kombinace ignorování problému ze strany Smeru a navrhování zpětných kroků ze strany SNS vypadá ještě hrozivěji při pohledu na rozdělení ministerských postů mezi strany. Na základě zákulisních informací z jednání Denník N uvádí jako dva možné kandidáty na post ministra životního prostředí zástupce SNS Rudolfa Huliaka nebo Filipa Kuffu. Kromě hesla na společném billboardu: „za regulaci medvědů“ oba muže spojuje jejich předchozí kandidatura v Ľudovej strane Naše Slovensko, kterou vede dnes již odsouzený extremista Marián Kotleba. Andrej Danko, předseda strany SNS, později také potvrdil pana Huliaka jako hlavního kandidáta.
Z osobní historie pana Huliaka stojí za zmínku jeho aktivita proti zvýšení ochrany slovenských národních parků, kdy nepravdivě obvinil iniciativu My jsme les z podpory developerských projektů v národních parcích s odkazem na video, které předtím sám sestříhal a upravil. Bizarností pana Huliaka je více, ale jako ilustrativní příklad lze uvést výrok „medvěd je používán jako biologická zbraň k ničení krajiny“. Pozadu nezůstává ani pan Kuffa, který v současné době čelí obžalobě z přečinu nebezpečného vyhrožování, které bylo podle obžaloby namířeno proti zemědělcům a vzniklo kvůli sporu o pozemky.
Na tuto nešťastnou možnou volbu do čela ministerstva životního prostředí již reagovaly slovenské environmentální organizace a odborníci, kteří v otevřeném dopise uvedli, že zmínění poslanci jsou nepřijatelnou volbou do vedení ministerstva životního prostředí a vyzvali vládu, aby zvolila odborníky. Petice na podporu otevřeného dopisu již získala více než 35 000 podpisů.
Hlas SD o něco progresivnější v oblasti klimatu
Oproti Smeru a SNS je Hlas o krok napřed a ve svém volebním programu zmiňuje změnu klimatu (a dokonce dekarbonizaci). Bod navíc získává za to, že se nezmiňuje o střílení vlků nebo medvědů. Program obsahuje čtyři strany věnované životnímu prostředí, přičemž zdůrazňuje aktualizaci strategických dokumentů, vytvoření odborných kapacit a také přípravu zákona o změně klimatu.
Součástí programu je také „energetické desatero“, které zmiňuje rychlejší zavádění OZE (včetně geotermální energie), využívání vodíku v těžkém průmyslu a dopravě a rozvoj projektů baterií. V předvolebních debatách a rozhovorech pro média kandidáti Hlasu označovali přechod na elektromobilitu za příležitost pro Slovensko.
Poslechněte si podcast Pod proudem o slovenských volbách
Podle aktuálně dostupných informací se očekává, že post ministra hospodářství bude svěřen Denise Sakové, poslankyni Hlasu, která za za předchozí vlády Smeru zastávala post ministryně vnitra. Mezi oblasti působnosti ministerstva hospodářství patří také průmysl a energetika, což může Hlasu poskytnout prostor pro zavedení jím preferovaných změn.
Díky volebním výsledkům se Hlas stal klíčovou stranou pro sestavení vlády, což mu zajistilo strategicky výhodnou pozici. Otázkou však zůstává, do jaké míry bude Hlas jako strana vzniklá odštěpením od Smeru schopen ve vládě prosadit své progresivnější vnímání klimatických změn. Z absence vyjádření lídra Hlasu k tomuto tématu lze usuzovat, že klimatické změny nebudou patřit mezi témata, která by stála za porušení koaličních dohod.
Opozice má příležitost na Slovensku bojovat za klima
Změna klimatu nebyla ve slovenské politice dlouho vnímána jako téma, které by mohlo ovlivnit volby, což se potvrdilo i v předvolebních debatách na Slovensku. Výjimkou bylo Progresívne Slovensko, které opakovaně označovalo řešení klimatické změny za příležitost a jehož lídr Michal Šimečka opakovaně upozorňoval na nutnost řešení klimatické krize.
Závěrem je důležité připomenout, že druhé místo Progresívneho Slovenska a jeho zisk téměř 18 % je dosud nejsilnějším výsledkem liberální strany na Slovensku a rozhodně by neměl být vnímán jako neúspěch. Tato strana si uvědomuje důležitost podpory OZE, jejich ekonomické výhody a silnou podporu ze strany EU, ze které může Slovensko finančně těžit. Při dalších krocích vlády mají opoziční strany šanci prosazovat dekarbonizaci jako příležitost a vysvětlovat výhody, které přináší.
Úvodní foto: Pixabay