Oprav dům po babičce má podpořit hlavně mladé rodiny, na které politici zatím zapomínají
Ve vypjaté debatě o dotačním programu Oprav dům po babičce se vytrácí pohled těch, pro něž je především určen: mladých rodin, které nemají zrovna růžové perspektivy.
Pavel Baroch
15. 8. 2023
Na začátek je nutné si přiznat, že žádný dotační program není absolutně spravedlivý. Komu by se přece jen podařilo takový projekt vymyslet, zasloužil by Nobelovu cenu. A tak ani tolik rozebíraný a hojně kritizovaný program Oprav dům po babičce nemůže být dokonalý. Ale má ambice pomoci mladým rodinám, na které politici zatím příliš nemyslí. Ostatně stačí si porovnat sněmovní debaty o důchodech a podpoře nastupující generace. Ten nepoměr je do očí bijící – aniž bych tím chtěl samozřejmě snižovat potřeby lidí v seniorském věku.
Když se ale podíváme na svět očima mnohých mladých lidí, nevidím tam ani přes jejich mladický optimismus žádnou velkou perspektivu. Pokud nezdědili významný majetek nebo nemají movité rodiče, případně nedostali místo s pohádkovým platem, jsou v situaci, kdy například na vlastní bydlení nemají prakticky nárok. A nájemné zejména ve větších městech také ukousne významnou část jejich příjmů.
Ačkoli politici od počátku devadesátých let slibují, jak vyřeší „bytovou otázku“, po více než třiceti letech se situace pro běžné mladé rodiny (navíc mnohdy s dětmi) nezlepšila, spíše naopak. A perspektiva do nejbližších let není zrovna optimistická. Navíc se opakovaně objevují nápady, že by si měli vysokoškoláci hradit část svého studia, což by pro mnohé znamenalo nemalou finanční zátěž – ještě před vstupem do běžného života.
Mnozí politici navíc nechtějí slyšet ekologické obavy mladé generace z budoucnosti. Průzkum, který před časem připravila Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně a sdružení Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni, ukázal, že více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15 až 20 let pokládají změnu klimatu za vážný problém.
Naprosto tyto obavy chápu, má dcera patří právě do této věkové kategorie a mohu potvrdit, že má skutečné obavy z toho, jaká budoucnost ji a její děti na přehřáté Zemi čeká. Ostatně podle už zmiňovaného průzkumu si větší část naší nejmladší generace myslí, že děti, které se rodí v těchto letech, budou žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní.
Kolik ušetříte díky fotovoltaice? Spočítejte si úsporu
Zvlášť tristní byl pohled na obavy mladých za předchozího prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro oba politiky byli mladí více obtížným hmyzem než partnerem pro seriózní diskusi. Babiš se o klimatických aktivistech vyjadřoval značně pohrdavě už ve své první knize Sdílejte, než to zakážou.
Popsal v ní například historku, kdy před sídlem vlády mladí lidé demonstrovali za větší ochranu klimatu. „Demonstranti, kterým nebylo ještě ani dvacet let, na nás přes plot hulákali, že nic neděláme. Tak jsem je pozval dovnitř, přímo do Strakovy akademie. Upřímně jsem se chtěl dozvědět, proč stávkují a co podle nich děláme špatně. A stejně upřímně jsem byl překvapený stylem jejich jednání. Já fakt neberu svůj věk jako nějakou zásluhu, nenadřazuju se nad mladší a rád se bavím otevřeně, ale tohle bylo i na mě trochu moc. Podobnou povýšenost a agresivitu jsem naposledy viděl v OSN, když jsem na záznamu sledoval vystoupení Grety Thunbergové,“ stojí v knize, pod níž je Babiš podepsán.
Nutno podotknout, že za současné vlády se pohled na ochranu klimatu přece jen mění, i když po dlouhých letech zlehčování tohoto vážného tématu má Česko stále co dohánět. A snad by se mohl změnit i pohled na mladou generaci, byť to stále v očích některých politiků není – na rozdíl od zmiňovaných seniorů – voličská skupina, která by stála za větší pozornost.
Právě program Oprav dům po babičce dává aspoň některé části mladých jakousi perspektivu, že je stát při startu do života nenechá úplně na holičkách. Nejde přitom pouze o významný finanční příspěvek na rekonstrukci zchátralých domů, ale také o významnou úsporu nákladů za vytápění. Jednou ze základních podmínek totiž je, že zrenovovaný objekt musí splňovat nízkoenergetický standard.
Tím se ostatně propojuje oblast bydlení s ochranou klimatu, k níž se podstatná část mladých lidí hlásí. Ostatně nejlepší energie je taková, která se ani nemusí vyrobit. Nejbližší měsíce ukážou, jak mladí dokážou tento program, který disponuje desítkami miliard korun, využít, i když se nepochybně najdou i takoví zájemci, na něž tento projekt přímo nemíří (a kteří si pro sebe budou chtít uloupnout něco zadarmo).
Každopádně platí, že potenciál je skutečně ohromný. Podle údajů Českého statistického úřadu je v Česku přibližně 17 procent neobydlených rodinných domů. To jsou statisíce staveb, které mohou dále sloužit svému účelu.
Ilustrační foto: Pavel Baroch