Velká prohra Miloše Zemana: uhlí je dál pod zemí a obnovitelným zdrojům se začíná dařit
Obě volební období Miloše Zemana se nesla v duchu kritiky rozvoje obnovitelných zdrojů či reálných řešení změn klimatu.
Redakce Obnovitelně.cz
9. 3. 2023
Začátek svého mandátu spojil například s bojem proti podpoře solární energie údajně kvůli ochraně spotřebitelů před drahými technologiemi – jak však ukázal poslední rok, pomohl Zeman v Česku zastavit rozvoj těchto bezemisních, domácích zdrojů energie a chyběly nám právě v době, kdy mohly ušetřit část drahého ruského plynu.
Co měl naopak Miloš Zeman rád a soustavně se k tomu během svého mandátu hlásil, byla těžba uhlí. Zřejmě tak chtěl naplnit dávno překonanou vizi obsaženou v energetické koncepci ministra průmyslu ze Zemanovy vlády Milana Urbana, přijatou v roce 2004. Ta až do roku 2020 de facto nepočítala se žádnými obnovitelnými zdroji energie, ale chtěla nechat Česko ve století páry.
Po návratu do vysoké politiky Zeman rozjel kolotoč podrývání rozvoje obnovitelných zdrojů a při různých příležitostech přidal i snahu o posílení pozice uhlí. Například hned během prvního roku svého mandátu v říjnu 2013 podpořil bourání měst a obcí kvůli rozšiřování povrchových hnědouhelných dolů.
Fakt, že k dalšímu rozšiřování těžby na úkor lidských sídel nedošlo, můžeme brát jako velkou Zemanovu prohru, a naopak vítězství zdravého rozumu. Zemanova slova o údajné výhodnosti uhlí kritizoval například tehdejší předseda Zelených Ondřej Liška: „Miloš Zeman definitivně potvrdil, že je mimo. Po podpoře tabákového průmyslu jde o další Zemanův exces, který potvrzuje, že je především prezidentem různých lobbistických zájmů na úkor zdraví lidí. Podporu kouření a pálení uhlí snad může trumfnout už jen oslava nášlapných min,“ uvedl tehdy předseda zelených.
Logicky se vůči Zemanově snaze o lobbing ve prospěch uhlobarona Pavla Tykače vymezili i místní. Vladimír Buřt, který dnes jako starosta vede Horní Jiřetín, město doslova na patě dolu, působil v roce 2013 na pozici místostarosty.
Proti Zemanovi se tehdy ozval se slovy: „Limity těžby pro nás znamenaly impuls k obnově města i krajiny. V uplynulých letech se obnovila řada dříve opuštěných domů, na byty předěláváme i bývalé továrny, protože zájem o přestěhování se do Jiřetína je enormní. Za posledních 15 let přibylo v našem městě na devadesát nových domů, s použitím evropských dotací nyní budujeme novou splaškovou kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Musí se proto hledat jiné cesty než další těžba na úkor života v Horním Jiřetíně.“
Rozbitá prezidentská kalkulačka
Právě limity těžby platné od roku 1991, díky kterým přestalo být Podkrušnohoří synonymem pro smog a stoky, byly Zemanovi trnem v oku dlouhodobě. K tématu se vrátil při další návštěvě Ústeckého kraje v roce 2015, kdy pronesl: „Stačí vzít do ruky kalkulačku a počítat. Já jsem to udělal a vyšlo mi, že menší zlo, zdůrazňuji menší zlo, je prolomení těžebních limitů.“
Těžko říct, jaké proměnné do výpočtu končící prezident dosadil. Negativní externality způsobené těžbou a spalováním uhlí to určitě nebyly. Například studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze jasně prokázala, že externí náklady největších českých uhelných zdrojů přesahují 50 miliard korun ročně.
Dlouhodobý projekt Teplice vedený Akademií věd ČR pak zcela zjevně prokazuje významné negativní dopady uhelné energetiky, kdy občané žijící v blízkosti uhelných elektráren umírají v průměru o zhruba dva roky dříve, než průměrný obyvatel České republiky. O významně snížené kvalitě života v podobě zvýšené nemocnosti nemluvě.
Zeman, jako prognostik, by se také mohl pokusit vypočítat bilanci přínosů útlumu uhlí. Jiná studie z centra Univerzity Karlovy kalkulovala možnosti růstu obnovitelných zdrojů v rámci realistického scénáře výstavby, který by zajistil potřebné snížení emisí do roku 2030 o 53,5 procenta oproti úrovni roku 1990 právě pomocí výstavby solárních nebo větrných elektráren.
Ty by svou výrobou čisté energie pomohly ke snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 miliardy korun a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 miliard korun. Pozitivní zprávou je pak příležitost k vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené ekonomiky.
Šance na restart
Zeman nová témata do řešení české energetiky nepřinesl. Fakt, že bývalé vlády neměly zpětnou vazbu k realizaci energetické politiky, vedl také mimo jiné k tomu, že energetická krize dopadla na Česko poměrně silně. V minulé dekádě jsme nedokázali využít úspory energie nebo právě lokální obnovitelné zdroje. Tedy dvě základní řešení, která zajišťují ochranu spotřebitelů před růstem cen energie i energetickou bezpečnost Česka díky vyšší nezávislostí na dodávkách ruského zemního plynu.
Zeman roky strašil před solárními barony a na roky tak pomohl ke stagnaci nejslibnějšího oboru moderní energetiky. Českou republiku dokonce v rozvoji fotovoltaiky předběhlo i uhelné Polsko, které jen loni nainstalovalo téměř 5 000 megawattů nových slunečních elektráren.
V posledním roce Zemanova pobytu na Hradě (nebo spíše Lánech) naštěstí přišel restart: na důsledky energetické krize reagovalo přes 50 tisíc domácností zájmem o pořízení malých střešních solárních elektráren, stovky megawattů větších na střechách firem nebo v podobě pozemních instalací na nezemědělských půdách se projektují a k síti se připojí ještě letos nebo v nejbližších letech.
Posílení energetické bezpečnosti díky výstavbě obnovitelných zdrojů či renovací budov může Česko realizovat pomocí miliard korun z Evropy v rámci programů sloužících k naplnění Zelené dohody pro Evropy. Právě díky nim se můžeme zabezpečit do budoucna a zbavit se uhlí i ruského zemního plynu.
Následující roky potvrdí, že Zeman sice energetickou bezpečnost Česka na pár let nalomil, ale bez něj ji půjde rychle opravit.
Závěrem dodejme, že Miloš Zeman se po konci svého mandátu stěhuje do svého „bungalovu“. Podle zpráv z tisku jde o dům nezávislý na dodávkách zemního plynu. O kotli na uhlí média informaci nepřinesla, ale lze předpokládat, že ten tam taky nebude. Vytápění má zajistit mimo jiné elektřina ze solární panelů a přitápění krb.
Autor: Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky
Úvodní foto: Pražský hrad