Dilema ministryně Hubáčkové: zálohovat, nebo nezálohovat PET lahve?

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) se zatím na žádnou stranu nepřidala. Tvrdí, že chce tuto problematiku napřed zodpovědně zvážit. „Povinné zálohování PET lahví a plechovek představuje velký krok, který je třeba důsledně probrat se všemi zainteresovanými, kterých by se dotklo,“ konstatovala ministryně Hubáčková.

Dodala, že plošné zálohování nesmí zkomplikovat financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem zase způsob třídění vybraných odpadů. „Ministerstvo musí dohlédnout, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v České republice se uzavře,“ řekla Hubáčková.

Dodala, že ministerstvo rovněž sleduje, jak se tento systém ujme v sousedním Slovensku, kde se zálohováním začali od letošního ledna. Záloha 15 eurocentů (necelé 4 koruny) se vztahujet na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů, které jsou označené písmenem Z. Výjimku mají například lahve na mléko, sirupy či lihoviny. V přechodném období do konce června 2022 lze ještě prodávat nápoje v nezálohovaných obalech.

„Plastové lahve a plechovky považujeme za ekologický problém, protože končí tam, kde nemají, a to v přírodě a v našich řekách. Je to důsledek toho, jak přistupujeme k odpadům z obalů my všichni jako spotřebitelé. Zálohový systém přináší řešení v podobě zvýšení motivace vrátit plastové lahve a plechovky zpět do obchodu,“ uvedla podle Českých novin ředitelka pro vnější vztahy správce zálohového systému Lucia Morvaiová.

Pro zálohování

Na zavedení obdobného systému v českých podmínkách tlačí mimo jiné Iniciativa pro zálohování, kterou založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

„Současný systém třídění odpadu funguje dobře, recyklace už méně. Je potřeba posunout se o krok dál, od třídění k opravdové recyklaci tak, aby vysbírané materiály mohly být opakovaně používány v uzavřeném koloběhu,“ uvedla iniciativa na konci loňského roku. „Dnes je sice část vytříděných PET lahví recyklována a znovu použita, velké množství však stále končí na skládce nebo ve spalovnách. Naším cílem je dosáhnout opakované recyklace obalových materiálů, kdy z PET lahve vzniká opět PET lahev a z plechovky opět plechovka.“

Tvrdí, že zavedení zálohového systému má v mnoha ohledech pozitivní dopad. Systém zajišťuje až 90procentní návratnost PET lahví a plechovek, získaný materiál je možné znovu použít k výrobě nových lahví a plechovek. „Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí,“ konstatovala iniciativa. Připomněla, že zálohový systém také pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu ve městech i přírodě. „Lidé PET lahve a plechovky tolik neodhazují, někteří pak, motivovaní zálohou, ty pohozené sbírají a pomáhají tak udržovat čistotu veřejných prostranství,“ uvedla iniciativa.

Plán podpořil i Vladimír Kočí z Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů,“ sdělil Kočí.

V současné době systém záloh na PET lahve a plechovky funguje v jedenácti zemích Evropy. Další více než dvě desítky zemí o tomto systému vážně uvažují nebo se jej přímo chystají zavést.

Proti zálohování

Se zálohováním naopak nesouhlasí například Česká asociace odpadového hospodářství. „Stávající systém dokáže splnit legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohy naopak mohou působit proti možnému splnění cílů oběhového balíčku jako celku,“ uvedl výkonný ředitel asociace Petr Havelka.

Připomněl, že Česko musí do roku 2035 na základě evropských směrnic recyklovat minimálně 65 procent veškerého komunálního odpadu. „K tomu, aby mohla být navýšena recyklace na požadovanou hodnotu 65 procent, bude třeba třídit a upravovat zhruba 80 až 85 procent produkovaného komunálního odpadu. Stávající sběrná síť a na ni navázané třídící technologie se tedy musí tak jako tak zkapacitnit a intenzifikovat. Odkloněním velmi dobře vytříditelných a využitelných komodit – jako PET lahve a plechovky z obecních systémů třídění – se nesníží náklady na stávající systém, jen se zvýší jeho jednotkové náklady a tím i dopady na obce a města, jakožto producenty komunálních odpadů,“ sdělil Havelka.

Dodal, že současný systém zajišťuje sběr osmi z deseti PET lahví, přičemž cílem je navýšit sběr na devět z deseti lahví do roku 2029. Kovy budou podle Havelky v intenzifikovaném systému vytřiďovány na linkách prakticky všechny. Třídící linky budou plošně doplněny o separátory kovů.

Se zálohováním nesouhlasil ani předchozí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Při projednávání zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí uvedl, že „petky“ jsou relativně nejmenším problémem mezi plasty, které jsou jinak velmi těžko recyklovatelné. „Jsou to jiné typy plastů, po PET je velká poptávka a kdybychom měli všechny plasty tak jako PET, tak v podstatě nemáme žádné starosti,“ konstatoval Brabec. Zálohováním by podle něho nevznikl žádný daleko lepší řetězec pro využití PET lahví oproti tomu, když se hodí do žlutého kontejneru.

Komplexní pohled

Podle současné ministryně Anny Hubáčkové je Ministerstvo životního prostředí zodpovědné za plnění všech povinných cílů pro odpady, obaly a jednorázové plasty, kterých je několik desítek. Proto musí být jeho odborný pohled komplexní. Prioritou je především snižování množství jednorázových obalů.

„Zálohový systém z logiky věci neřeší všechny nápojové láhve na trhu, ale pouze jejich vybranou skupinu. Tedy i ve chvíli, kdyby Česká republika zavedla povinný zálohový systém, bude muset být posilován i standardní systém sběru do žlutých kontejnerů, kam by směřovaly všechny nezálohované lahve,“ uvedlo ministerstvo. „Proto musí diskuze o možnostech zlepšování systému nakládání s odpady nebo zavádění povinného zálohování vybraných jednorázových plastových obalů vždy zohlednit plnění všech odpadových cílů.“

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay