Lidstvo může zničit tisíce neznámých druhů stromů dřív, než je objeví

Celosvětový odhad počtu druhů stromů je asi o 14 procent vyšší než jejich současný známý počet. Mezinárodní studie ukazuje, že většina neobjevených druhů je pravděpodobně vzácná, s velmi nízkými populacemi a omezeným areálem.

„To znamená, že neobjevené druhy jsou poměrně silně ohrožené narušením způsobeným člověkem, jako je odlesňování, požáry či změna klimatu,“ upozornil Jiří Doležal z Botanického ústavu. Toto pracoviště Akademie věd ČR se na studii podílelo unikátními daty z výzkumných ploch, které dlouhodobě sledují. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Celosvětová skládačka

Pro účely studie vědci zkombinovali údaje o početnosti a výskytu stromů ze dvou globálních datových souborů – jednoho z Global Forest Biodiversity Initiative a druhého z TREECHANGE – využívající pozemní data z lesních ploch. Vytvořili tak jednu obrovskou globální sadu dat, která poskytla údaje o 64 100 zdokumentovaných druzích stromů po celém světě. K odhadu počtu neznámých druhů pak použili metodu, kterou vymyslel slavný matematik Alan Turing za druhé světové války k rozluštění tajného nacistického kódu ze šifrovacího stroje Enigma.

„Samotné shromažďování informací o druzích stromů je poměrně náročné a nebylo by možné bez velké mezinárodní spolupráce. Ve skutečnosti probíhá tak, že vědci musí každý jednotlivý strom fyzicky změřit a zanést do databáze, je to jako celosvětová skládačka,“ řekl Doležal.

Botanický ústav se do výzkumu zapojil dodáním unikátních dat z výzkumných ploch ve východní Asii na ruském Dálném východě, Koreji, Japonsku, v Evropě a západní Africe. „To vše jsou lokality, kde provádíme dlouhodobý monitoring lesních porostů,“ konstatoval Doležal. „Podle naší studie je odhad celkového počtu druhů stromů na Zemi 73 274, což znamená, že pravděpodobně existuje asi 9 200 druhů stromů, které ještě nebyly objeveny.“

Polovina až dvě třetiny všech již známých druhů stromů se vyskytuje v tropických a subtropických vlhkých lesích, které jsou druhově bohaté a zároveň málo prozkoumané. Je pravděpodobné, že se zde vyskytuje také podstatná část dosud nepopsaných druhů. „Zhruba čtyřicet procent neobjevených druhů se zřejmě nachází v Jižní Americe, proto má ochrana a výzkum tamních lesů obrovský význam,“ dodal Jiří Doležal z Botanického ústavu.

Spolu pro pralesy

Organizace Greenpeace přitom vloni v létě vyhlásila petiční kampaň na ochranu lesních porostů. „Zachování lesů na celém světě a zabránění jejich degradaci patří k největším výzvám naší doby. Bez zdravých a pestrých lesů nejsme schopni čelit změnám klimatu a splnit jak klimatické závazky Pařížské dohody, tak cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 či Zelenou dohodu,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. „Evropská unie včetně Česka se podílí na celosvětové destrukci lesů a pralesů výraznou měrou, a proto spouštíme kampaň Spolu pro pralesy. Cílem je přijetí účinných unijních pravidel, která zamezí, aby se na trh v celé Evropské unii uváděly produkty, které jsou spojené s deforestací a ničením cenných ekosystémů na různých místech světa.“

Podle Greenpeace je každé dvě sekundy zničen les o velikosti fotbalového hřiště, přičemž přibližně 80 procent odlesňování ve světě je způsobeno rozšiřováním plochy k zemědělskému využívání. „Poptávka Evropské unie po produktech, jako jsou palmový olej, maso, sója, kakao, kukuřice, dřevo nebo kaučuk, a to i ve formě zpracovaných produktů, je jedním z výrazných faktorů odlesňování, znehodnocování lesů, ničení ekosystémů a zároveň porušování lidských práv na celém světě. V celosvětovém měřítku se EU na odlesňování podílí přibližně z deseti procent,“ poznamenal Freidinger.

Smutným příkladem je podle něj osud Amazonie. Za posledních 40 let tam bylo zničeno více než 750 tisíc kilometrů čtverečních tohoto unikátního území, což odpovídá rozloze bezmála deseti Českých republik. V posledních letech se ničení Amazonie opět zrychlilo, aby se získalo další místo pro pastviny a pro pěstování sóji, která se pak používá jako krmivo pro kuřata, prasata a další hospodářská zvířata. Evropská unie je přitom druhým největším dovozcem sóji na světě.

Jen do Česka se ročně dovezou stovky tisíc tun sójových pokrutin a několik desítek tun bobů. Česká stopa v Amazonii je ale ještě výraznější. „Podle nové studie organizace Rainforest Foundation Norway přispívají evropské automobilky zásadním způsobem k odlesňování amazonského deštného pralesa. Zprostředkovaně totiž kupují kůži na potahy sedadel od firem, které ji vyrábějí z dobytka pasoucího se na odlesněném území. Česko je přitom největším světovým vývozcem sedadel do aut,“ upozornil Jan Freidinger.

Konec odlesňování?

Na listopadové klimatické konferenci v Glasgow se přitom zástupci 141 zemí zavázali, že do roku 2030 zastaví a zvrátí úbytek lesů a degradaci půdy. Zastavení odlesňování je jedna ze zásadních podmínek, aby se podařilo zastavit globální oteplování pod kritickou hodnotou 1,5 stupně Celsia.

„Zpráva o ukončení odlesňování do roku 2030 měla obrovskou mediální publicitu po celém světě, Česko nevyjímaje. Politici – včetně amerického prezidenta Joea Bidena či britského premiéra Borise Johnsona – komentovali dohodu způsobem, jako by osud světových lesů (a nikoliv zájmy dřevařského či potravinářského průmyslu, které jsou hlavním motorem světové deforestace) byl jejich srdcovou záležitostí od nepaměti. Johnson například závazek komentoval slovy, že budeme mít šanci ukončit dlouhou historii lidstva jako dobyvatele přírody a místo toho se staneme jejími opatrovníky,“ uvedl Jan Freidinger z Greenpeace.

Připomněl deklaraci z New Yorku z roku 2014, jejímž cílem bylo do roku 2020 snížit odlesňování o polovinu a úplně ho zastavit do roku 2030. Realita byla ovšem taková, že se za pět let od podepsání deklarace zvýšila ztráta porostů o 40 procent a například mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za poslední rok vzrostlo o více než pětinu na nejvyšší hodnoty od roku 2006.

„Dobrou zprávou je, že v půlce listopadu Evropská komise představila návrh nařízení nazývaného FERC (Forest and Ecosystem Risk Commodities). Jde o právně závazný akt pro všechny členské státy, jehož cílem je ukončení podílu Evropy na globálním odlesňování. Představený návrh zákona je v mnoha ohledech skutečně přelomový a má zaručit, že produkty, které Evropané používají, kupují a konzumují v EU, nepřispívají ke globální deforestaci a degradaci lesů,“ sdělil Freidinger.

„Jak to tak bývá, i tento návrh obsahuje několik nedostatků, které je třeba odstranit. Neřeší například jiné než lesní ekosystémy, ze seznamu komodit chybí třeba kaučuk či kuřecí maso. Ale ještě důležitější bude uchránit návrh nařízení před tlaky dřevařské, potravinářské či gumárenské lobby, které v něm vidí ohrožení svých obchodních zájmů,“ uvedl Freidinger, podle něhož je velmi pravděpodobné, že se finále schvalovacího procesu odehraje pod taktovkou českého předsednictví EU. Česká koaliční vláda tak bude moci významně ovlivnit evropskou globální klimatickou politiku. Petici Greenpeace #SpoluProPralesy podepsalo do začátku února bezmála 50 tisíc lidí.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Greenpeace (Požár pralesa v Brazílii)