Vlci do české krajiny patří. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny

„Na podzim vlci v tomto místě strhli čtyři ovce, jedna další pak musela být utracena. Zjistili jsme, že zabezpečení stáda není dostatečné. Nabídli jsme proto chovatelům zapůjčení elektrického ohradníku do doby, než budou moci sami zajistit adekvátní ochranu stáda, a pomohli s jeho instalací. Takový ohradník totiž prokazatelně snižuje riziko napadení ovcí vlky. Určitě také pomůže to, že chovatelé si nyní pořizují pastevecké psy,“ konstatoval Jakub Čejka z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Program péče o vlka, jenž tato státní organizace připravila, mimo jiné ukazuje, jak omezit střety a konflikty, které s sebou návrat této šelmy do naší krajiny přináší. Někteří chovatelé nebo myslivci vyzývali k regulaci početních stavů vlka.

„Do naší krajiny patří jak vlk, tak hospodářská zvířata. Vlci pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, kteří okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům. Přemnožená spárkatá zvěř totiž tvoří přes devadesát procent vlčího jídelníčku. Pastva hospodářských zvířat zase krajinu udržuje, aby nezarůstala,“ vysvětlil František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Bezplatné zapůjčení

Organizace bezplatně zapůjčila elektrický síťový ohradník, zdroj pulsů a další příslušenství také chovateli poblíž Heřmanic v Podještědí, kde na podzim také zaútočili vlci a usmrtili několik ovcí.

„Zatím nemáme hlášeno, že by po instalaci ohradníků došlo k dalšímu útoku na chovaná zvířata, byť je hospodářství vzdáleno jen několik kilometrů od jednoho z center výskytu vlčí smečky. Jde o velmi rychlou a účinnou pomoc hospodářům. Zároveň s nimi průběžně konzultujeme nejlepší způsoby zabezpečení stád podle tuzemských i zahraničních zkušeností. Klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ poznamenal Jakub Čejka Agentury ochrany přírody a krajiny.

Jeho kolegyně Jindřiška Jelínková připomněla, že chovatelé mají nárok na kompenzaci škod. Současně se hledají možnosti, jak dále zjednodušit administrativu, aby je žádosti o finanční odškodnění zatěžovaly co nejméně.

„Víme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata napadená velkou šelmou. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé komplikací. Právě proto jsme připravili Program péče o vlka obecného, prosadili navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti ve dnech pracovního volna, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace včetně příkladů dobré praxe soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Nyní připravujeme zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele na nové programové období Operačního programu Životní prostředí pro roky 2021 až 2027, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější,“ uvedla Jelínková.

V širší oblasti Podještědí a přilehlé části Lužických hor evidovala Agentura ochrany přírody a krajiny v uplynulém roce celkem tři útoky na ovce a jeden útok na telata, což nejspíše souvisí s výskytem vlčí smečky ve východní části Lužických hor, která zde vloni odchovala také mladé.

Hrozba od pytláků i aut

Podle údajů zveřejněných na podzim existuje na území Česka dvaadvacet vlčích teritorií. Z toho devatenáct jich je v pohraničních oblastech a některá na území Česka zasahují jen částečně. Ve čtrnácti případech šlo o smečky, které v tuzemských podmínkách čítají obvykle čtyři až šest jedinců. V meziročním srovnání se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu.

Vloni se přitom rozmnožilo nejméně osm vlčích smeček na území severních a západních Čech. Ukázal to monitoring takzvaných vlčích hlídek, lesníků či správ chráněných území. Vlčata přišla na svět v přeshraničních smečkách v Orlických horách, na Broumovsku, v Lužických horách, na Šluknovsku, v Českém Švýcarsku a v Krušných horách.

Smečky z Broumovska mají potomky šest let v řadě. Dřívější genetické analýzy prokázaly, že tito vlci přišli do Česka ze západního Polska. V současnosti vlčí hlídky sledují na česko-polském pomezí tři smečky, ve dvou se podle záběrů z fotopastí prokazatelně narodila vlčata. V Orlických horách pak počátkem října lesní pracovník pořídil video s několika vlčaty. Více o mláďatech v této oblasti však zatím podle ekologů není známo.

Minimálně čtyři vlčata jsou také ve smečce z Lužických hor. „Přestože zde od minulého roku narůstá objem těžby kůrovcového dřeva, našli místní vlci dostatek klidných lokalit, kde se jim daří vychovat mláďata,“ uvedlo Hnutí Duha. Hlídky tu přírůstky potvrdily podruhé v řadě. „Vedle zachycení vlčích ratolestí při fotomonitoringu došlo v Lužických horách také k ojedinělému pozorování mláďat turisty. Ačkoliv jsou taková setkání lidí s vlky vzácná, pokud k nim dojde, jde často právě o mladé, zvědavé jedince,“ sdělilo sdružení.

V Krušných horách se podle hlídek pohybuje asi dvanáct vlků, ne všichni však náleží k jedné smečce. Vlčata se loni narodila u nejstarší vlčí rodiny žijící ve středu pohoří, ale i u nově zformované smečky na východě hor. V případě smečky ze středu hor jde o třetí generaci vlčí rodiny.

„Údaje o rozmnožování vlků jsou jedny z klíčových informací o tom, jak se kriticky ohroženému druhu v Česku vede. Jsou také hlavním výchozím zdrojem pro mapu vlčích teritorií v Česku, na jejímž sestavení spolupracujeme s dalšími českými i zahraničními partnery ze sousedních zemí,“ řekl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí Duha a současně akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Podle ochránců přírody zatím chybí důkazy o přírůstcích v oblasti Ralska. Tam přišli první vlci z Německa a Polska v roce 2014, od té doby každoročně vyvedli mláďata. „To, že se nám v oblasti Podbezdězí a Ralska zatím nepodařilo reprodukci prokázat, by mohlo nasvědčovat i možnosti, že předloni nalezená mrtvá, bezuchá vlčice, u níž se prokázala příčina smrti zastřelením, mohla být vlčicí rodičovského páru,“ řekla Barbora Černá, koordinátorka Vlčích hlídek na Kokořínsku a v Ralsku.

Vedle pytláků je pro vlky hrozbou rovněž automobilová doprava. Například v polovině ledna se našla usmrcená šelma nedaleko Prostějova, kterou patrně srazilo auto. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny z těla odebrali část tkáně na analýzu DNA. Ta potvrdí druhovou příslušnost a v případě, že bude vlk potvrzen, určí, k jaké evropské populaci vlka nalezený jedinec náležel.

„Informace o výskytu vlků na Olomoucku jsou ve srovnání s jinými kraji zatím velmi sporadické, jde o příležitostné záznamy patrně migrujících jedinců. Z genetické analýzy bychom mohli získat zajímavé poznatky o pohybu vlků na území České republiky,“ řekl Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Autor: Pavel Baroch

Foto: AOPK ČR, Miroslav Kutal, Hnutí Duha (vlčice na Broumovsku)