Kotlíkové dotace: nově podpoří větší nezávislosti na ruském plynu

Ministerstvo životního prostředí změnou dotačních podmínek u plynových kondenzačních kotlů reaguje na doporučení Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí. Cílem je menší závislost na ruském plynu. Úřady proplatí dotace u plynových kondenzačních kotlů už pouze omezeně – pokud už byly nainstalovány nebo na jejich pořízení byla vystavena závazná objednávka, a to v termínu od ledna 2021 do konce dubna 2022.

„Vysíláme signál směrem ke všem zájemcům o kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti a zároveň informujeme kraje, které je administrují. Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu. Omezení podpory pro plynové kotle chceme ale žadatelům vykompenzovat právě vyšší podporou pro tepelná čerpadla. Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Zákaz starých kotlů až za dva roky?

Ministerstvo chce současně předložit vládě novelu zákona o ochraně ovzduší, která by znamenala, že kotle 1. a 2. emisní třídy budou zakázány nikoli už od letošního září, ale až o dva roky později – od 1. září 2024.

„Myslíme tak zejména na české domácnosti, které v dnešní době pociťují finanční dopady covidové pandemie, bezprecedentní růst cen energií a také důsledky ruské agrese na Ukrajinu. To vše se promítá v nejistotě dostupnosti zdrojů tepla, jejichž prostřednictvím lze povinnost splnit, paliv, tedy zejména zemního plynu, a služeb spojených s instalací nových zdrojů,“ uvádí Hubáčková.

Dodala, že odkladem zákonného termínu jim chce ministerstvo vyjít vstříc. „Zároveň nám leží na srdci, aby kraje neodkládaly vypisování výzev kotlíkových dotací, aby všichni, kdo výměny již provedli, nebo mají již promyšlenou výměnu a chtějí ji zrealizovat co nejdříve, mohli zažádat o nabízené dotační prostředky,“ konstatuje ministryně.

Pro nízkopříjmové rodiny až 95 procent

Díky kotlíkovým dotacím získávají nízkopříjmové domácnosti velmi výhodnou možnost k výměně starého kotle ještě před jejich dlouho ohlašovaným zákazem. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu (na osobu), si může požádat o kotlíkovou dotaci s 95procentní podporou a neekologický zdroj vytápění nahradit ideálně kotlem na biomasu nebo tepelným čerpadlem.

„Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky. Peníze navíc nemusí mít zájemci předem našetřené, dotaci totiž bude možné čerpat už na základě zálohových faktur,“ vysvětluje Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí.

Úsporu energie umí zajistit domácí solární elektrárna. Zkuste, zda se vyplatí i vám

S tím, aby se informace o možnosti čerpání státního příspěvku na výměnu starého kotle za nový dostala mezi co nejvíce lidí, pomůže rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Naším cílem je oslovit a motivovat k výměně i ty domácnosti, které z finančních důvodů kotel dosud nevyměnily, a proto nám s propagací budou pomáhat i úřady práce. Kotlíkové dotace nebyly pro nízkopříjmové domácnosti nikdy výhodnější a byla by škoda, kdyby si tuto příležitost nechaly utéct,“ připomíná Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Poskytnutí finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají povinnost vyplatit zájemcům finanční zálohu ve výši minimálně 60 procent z dotace. Záloha se uvolní na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení výměny starého kotle na čistý se na základě všech potřebných dokladů uvolní zbylá částka.

Zatím je více než pět miliard korun

Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti ohrožené energetickou chudobou má MŽP vyčleněno více než pět miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a v případě velkého zájmu ze strany občanů je připraveno využít i další prostředky z Národního plánu obnovy.

Dotační výzvy plánují jednotlivé kraje spustit v květnu, přičemž v červnu by měly začít od občanů přijímat první žádosti o dotace. Už nyní se ale domácnosti mohou krajům předběžně hlásit. O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021.

Paralelně se omezení plynových kotlů promítne i do programu Nová zelená úsporám: o výměny kotlů za plynové půjde žádat rovněž pouze do konce dubna. V tomto programu je aktuálně poskytována dotace ve výši 50 procent, a to bez nutnosti dokazovat své příjmy. S výměnou kotle je zároveň možné obdržet dotaci na provedení dalších energeticky úsporných opatření.

„Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením domu, výměnou oken či instalací fotovoltaických systémů nebo systémů pro využití tepla z odpadní vody,“ dodává ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Výzva bezputina.cz za energetickou nezávislost

Okamžitě vyřadit podporu plynového vytápění z kotlíkových dotací a Nové zelené úsporám požaduje i iniciativa bezputina.cz. „Z veřejných prostředků nelze zvyšovat závislost na ruském plynu, která navíc může uvrhnout domácnosti do energetické chudoby,“ uvádí iniciativa, která vyzývá k nalezení takových účinných řešení, díky nimž by se republika stala nezávislá na dovozu zemního plynu a ropy z Východu.

„Věříme, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie a renovace budov patří mezi opatření, která během následujících let posílí energetickou bezpečnost Česka a současně pomohou zajistit dostupné ceny energie pro domácnosti, obce a firmy,“ píše se v úvodu výzvy, která je určená premiérovi Petru Fialovi (ODS) a pod níž se podepsaly první stovky signatářů.

Podle iniciátorů, mezi něž patří Svaz moderní energetiky a další organizace, je možné už v tomto desetiletí výrazně snížit spotřebu zemního plynu. Například renovací budov se ušetří 1,8 miliard kubíků zemního plynu, a to především díky zateplování budov, výměně oken, instalaci rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Produkcí biometanu lze zase vyrobit do pěti let 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně. Nové solární elektrárny zase mohou vyrobit 9 až 12 terawatthodin čisté elektřiny, větrné elektrárny mohou dodat dalších 5 terawatthodin. „Jejich roční produkce pak odpovídá ekvivalentu až 1,6 miliard kubíků zemního plynu,“ uvádí se ve výzvě.

Iniciativa přidala i konkrétní kroky, jak vytěžit výhody ze spojení vyšší energetické účinnosti a místních obnovitelných zdrojů. Patří mezi ně například posílení úspěšného programu Nová zelená úsporám, aby se do několika let ztrojnásobily projekty energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Anebo doplnit programové prohlášení vlády o závazek vybudovat 200 tisíc tepelných čerpadel do roku 2025 a 60 tisíc kotlů na biomasu, odstranit administrativní bariéry pro rozvoj obnovitelných zdrojů nebo zvýšit podíl výroby domácího zeleného plynu.

K úpravě státních příspěvků vyzvalo rovněž Hnutí Duha. Ocenilo zvýšení podpory v rámci kotlíkových dotací pro tepelná čerpadla, ale připomnělo, že to samé se nestalo u kotlů na biomasu, kde také rostou náklady. Připomnělo, že širší program Nová zelená úsporám je pro nízkopříjmové domácnosti kvůli maximální podpoře 50 procent nedostupný, přitom disponuje 15 miliardami korun.

„Potřebujeme ambiciózní program pro chudší domácnosti, který pomůže rychle zateplit domy a instalovat obnovitelné zdroje energie. Ti nejchudší potřebují až stoprocentní dotace a podporu při realizaci, pro nízkopříjmové domácnosti by se měla dotace zvýšit na 75 procent,“ říká Ondřej Pašek, energetický expert Hnutí Duha.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay