Téměř miliarda tun jídla končí na smetištích

Podle autorů studie je plýtvání jídlem globálním problémem, jehož rozsah je větší, než jsme si mysleli. "Ročně se po celém světě vyplýtvá 923 milionů tun jídla, což by zaplnilo 23 milionů 40 tunových nákladních dodávek. Ty by potom naskládané nárazníky jedna vedle druhé mohly obkroužit zemi sedmkrát,“ řekl Richard Swannell z neziskové organizace Wrap, která se zabývá udržitelností a spolupracuje s OSN pro BBC News.

Plýtvání jídlem se během karantény snížilo, plýtvají však lidé po celém světě

Zajímavým zjištěním studie také je, že jídlem neplýtvají pouze lidé v bohatých zemích, kteří nakupují více než spotřebují, ale že se plýtvá skutečně po celém světě. Autoři studie přitom připouštějí, že z hlediska získávání dat jsou mezi bohatými a chudými zeměmi rozdíly. Nelze například rozlišit, zda se jedná o vyhozené jídlo dobrovolně nebo nedobrovolně. "Tento problém jsme nezkoumali dopodrobna, ale v chudých zemích může být důvodem například nedostatečný přístup k elektřině, díky které je možné jídlo uchovávat v chladu déle,“ řekla Martina Otto z OSN pro BBC News.

Data ukazující, zda lidé vyhazují jedlé potraviny nebo pouze jejich nepoživatelné části, jako jsou skořápky nebo kosti, jsou dostupné pouze v bohatých zemích. Podle Otto tak lze předpokládat, že v chudších zemích lidé vyhazují méně poživatelného jídla. Výsledkem jejího pátrání však je, jak říká vlastními slovy „svět vyhazuje veškeré potravinové zdroje.“

Plýtvání škodí všem, lidem, přírodě i ekonomice

Celosvětové plýtvání jídlem je problematické hned z několika důvodů. Zatímco se v bohatých zemích a domácnostech vyhazují nezávadné potraviny, okolo 690 milionů lidí v roce 2019 trpěli hladem a 3 miliardy lidí neměli možnost zdravého a vyváženého stravování. Produkce potravin je potom také jedním z původců klimatické změny. „Pokud se chceme skutečně zabývat řešením klimatické změny, ztrátou biodiverzity, znečištěním a odpadem, musejí firmy, vlády i občané po celém světě omezit plýtvání jídlem,“ vyzvala výkonná ředitelka OSN Inger Andersen před klimatickým summitem, který se uskuteční letos. Rovněž je podle ní nutné, aby se všechny země zavázaly ke snížení plýtvání jídlem na polovinu do roku 2030.

Autoři studie připomínají, že nadprodukce potravin má zásadní environmentální, sociální a ekonomické dopady na celý svět. Konvenční zemědělství má za následek například půdní erozi, ztrátu biodiverzity nebo chemizaci půdy. Chov skotu zase souvisí s odlesňováním, ztrátou deštných pralesů a zvýšenou produkcí emisí. Problémem je také logistika a obalové materiály, velká část potravin je balena do jednorázových plastů a převážena na velké dálky například nákladními loděmi, které přispívají ke znečišťování oceánů. Vyhozené jídlo je tak podle OSN zodpovědné za 8-10 % globální produkce emisí CO2.

“Omezení plýtvání potravinami sníží produkci emisí skleníkových plynů a znečištění, zpomalí destrukci přírody, podpoří dostupnost potravin, omezí počet hladovějících a ušetří peníze v době ekonomické recese,“ dodala Andersen.

Zajímá vás, jak bojovat s plýtváním jídlem i během karantény? Přečtěte si naše tipy a pomoci vám v tom mohou také online aplikace.

Zdroje: BBC, UN News, Studie UNEP

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Pixabay