Zrychlující klimatická změna ohrožuje mnoho druhů včetně lidstva

„Svět má hodně problémů, které musí řešit. Změnu klimatu, její zmírňování a adaptaci na její projevy považuji za nejdůležitější. Je to problém, který se dotýká každého z nás, bez ohledu na naše sociální, politické nebo mezinárodní postavení,“ řekl klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce České republiky v IPCC.

Agentura ČTK citovala britský deník The Guardian, který s odvoláním na právě zveřejněnou zprávu napsal, že záchrana planety brzy nebude možná. Agentura AP zase konstatovala, že v následujících osmnácti letech bude modrá planeta nemocnější, hladovější, chudší, chmurnější a mnohem nebezpečnější místo.

„Souhrn vědeckých důkazů je jednoznačný: Změna klimatu je hrozbou pro blahobyt lidí a zdraví planety,“ uvedl Hans-Otto Pörtner, jeden z autorů této rozsáhlé zprávy, která má dát světovým politikům vědecké podklady pro jejich rozhodování při prosazování opatření pro ochranu klimatu. „Jakýkoliv další odklad ve společné globální akci nám uzavře rychle se zavírající dveře k zabezpečení životaschopné a udržitelné budoucnosti,“ dodal Pörtner.

Každý rok umře více lidí

Zpráva pracovní skupiny Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu Dopady, adaptace a zranitelnost upozorňuje, že čas, ve kterém ještě můžeme zajistit bezpečnou a udržitelnou budoucnost pro všechny, se rychle krátí. I dočasné oteplení o víc než 1,5 stupně Celsia přinese podle vědců závažné a často nevratné škody. Překročení této hranice lze přitom podle IPCC očekávat už začátkem příštího desetiletí – je to pravděpodobné vzhledem k současným skleníkovým emisím.

Dům s fotovoltaikou uhlí nepotřebuje. Investice se vrátí od 6 let

Mezi nevratné patří kupříkladu tání ledovců či ledovcových čepiček a takzvaný efekt, kdy požáry, odumírání stromů, vysychání rašelinišť a tání permafrostu uvolní do atmosféry další uhlík, což dále zrychlí oteplování. „Rostoucí teploty a extrémní jevy, jako jsou sucha, povodně a vlny veder, vystavují rostliny a živočichy klimatickým podmínkám, jaké nezažili po desítky tisíc let,“ řekl jeden z autorů studie Hans-Otto Pörtner agentuře DPA.

Teplo a extrémní počasí ženou rostliny a živočichy na souši i v oceánech směrem k pólům, do hlubších vod nebo do vyšších nadmořských výšek. Mořské rostliny a živočichové se kvůli zvyšující se teplotě vody přesunuli v průměru o 59 kilometrů za desetiletí směrem k pólům. Mnoho druhů dosáhlo limitů v přizpůsobení se na změnu klimatu a hrozí jim vyhynutí.

Zveřejněný dokument rovněž varuje, že kvůli globálnímu oteplování bude každoročně umírat více lidí na vlny veder, nemoci, extrémní počasí, znečištění ovzduší a hlad. „Zpráva IPCC je atlasem lidského utrpení a usvědčujícím svědectvím o neúspěchu zvládání klimatu,“ citovala generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese agentura AP. „Tato zpráva odhaluje skutečnost za skutečností, jak změna klimatu ubíjí lidi a planetu,“ dodal.

Emise se musí rychle snížit

Vědci v nové zprávě IPCC vybízejí k proměně fungování lidské společnosti směrem k větší klimatické odolnosti. Klíčovou roli v tomto procesu musí hrát i ochrana biodiverzity, ochrana i obnova ekosystémů. K zachování ekosystémových služeb bude třeba zajistit účinnou ochranu přírody na rozloze 30 až 50 procent povrchu Země.

Dopady změny klimatu se v různých regionech světa výrazně liší. Nejcitelněji jsou často zasaženy ty nejchudší regiony. Součástí posilování odolnosti světa vůči změně klimatu proto musí být i dostatečná pomoc nejzranitelnějším lidem a oblastem, přizpůsobení se zhoršujícím dopadům. Dokument ale upozorňuje, že bez rychlého snižování emisí nebude adaptace dlouhodobě udržitelná.

Podle odborníka na migraci z Provozně ekonomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity Roberta Stojanova má změna klimatu velký dopad na bezpečnost, narušení výroby potravin, přístupy ke zdraví, hygieně a obecně na globální ekonomiku. „Planeta se transformuje způsoby, které nemůžeme předvídat,“ uvedl Stojanov.

Připomněl, že miliarda lidí žije na pobřeží moře. V jejich případě se mění dostupnost potravin, způsob života, snižují se přírodní zásoby. Migrace je v tomto smyslu jedním z adaptačních opatření. Vytváří mnohem větší náklady, zvyšuje zranitelnost obyvatel. Negativním projevem je ztráta půdy, obydlí či výdělku. Také se rozdělují rodiny, které jsou závislé na humanitární pomoci. Migrace má ale i některé pozitivní efekty. „Pozorujeme nárůst počtu zapsaných dětí do škol. Lidé spolu více a lépe spolupracují, mají přístup ke službám, cítí se více bezpečně,“ řekl Stojanov.

Obilnice republiky se mění

Změna klimatu se týká i České republiky, dlouhodobě na ni upozorňují i vědci z projektu Intersucho, na němž se podílejí rovněž odborníci z Mendelovy univerzity. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky se stromy, keře nebo ptáci chovají jinak než před 60 lety.

„Meruňky na jihu Moravy kvetou o čtrnáct dní dříve a jsou více náchylné mrazům,“ zmínil Miroslav Trnka. Česká krajina se podle něj mění jako celek. Obilnice republiky, tedy Polabí a Haná už nemají stabilní podmínky. „Teplota u nás se mění nevídaným tempem,“ upozornil Trnka. Zmínil také hydroklimatické extrémy. Rizika jako povodně a sucho se přitom kombinují. Obecně panuje více extrémů než v minulosti. Novinkou je také fakt, že české lesy se staly producentem oxidu uhličitého, zatímco dříve jej pohlcovaly.

„Zpráva přitahuje naši pozornost k funkčnosti české adaptační strategie, kterou resorty podle vlastního vyhodnocení chronicky neplní. Situace je kritická především v oblasti lesů, půdy a krajiny, to jest ekosystémů, které dlouhodobě degradují, a zároveň jsou klíčové pro naši odolnost vůči klimatickým rizikům typickým pro Česko,“ řekla Anna Kárníková, ředitelka Hnutí Duha.

Podle Bedřicha Moldana z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy je zpráva pozoruhodná zejména svým mimořádně širokým záběrem, který dokumentuje základní provázanost procesů globální změny klimatu nejen se všemi ostatními planetárními přírodními procesy, ale zejména s klíčovými otázkami společenského rozvoje, demografického vývoje či sociální nerovnosti.

„Nová zpráva IPCC přináší velmi jasný vzkaz: je třeba rychle snížit emise skleníkových plynů, a to mnohem rychleji, než slibují současné závazky a trendy. Druhé sdělení nové zprávy IPCC je, že bezodkladně nastoupená cesta k udržitelné a odolné budoucnosti se světu rozhodně vyplatí,“ konstatovala Jitka Martínková z Klimatické koalice.

Podle předsedy Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radima Šráma je v souvislosti s očekávanými klimatickými změnami nutné zajistit studium, jak globální oteplování ovlivní zdravotní stav populace, a na základě výsledků doporučit preventivní opatření. Vedoucí pražské kanceláře OSN Michal Broža připomněl, že nedávný klimatický summit v Glasgow ukázal, že celý svět už nyní pluje stejným směrem. „Ale není jisté, že k bezpečným břehům klimatické stability dorazíme včas. Bez rázných opatření bude velká část lidstva čelit potravinové nejistotě, nedostatku vody i stále častějším přírodním pohromám,“ upozornil Broža.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay