Zachrání svět maso, které nikdy nevidělo krávu?

Nadměrná konzumace červeného masa, zejména toho hovězího, je pro planetu problém. Přežvýkavci, jako jsou krávy, díky svému metabolismu vypouštějí do ovzduší metan - skleníkový plyn, který urychluje oteplování řádově víc než oxid uhličitý. Co s tím? 

Maso sice člověk nepotřebuje ke svému životu nutně, ale není úplně snadné ho nahradit. A především nás evoluce vyrobila takové, že nám maso prostě chutná. Klimatologové sice volají po omezení konzumace hovězího, ekonomové ale podotýkají, že to není realistické - člověk se takových podnětů, které mu dělají dobře, vzdává jen velmi obtížně a dokáží to jen lidé s velmi silnou vůlí nebo motivací. 

Jednou z mála možností, jak hovězí nahradit je nabízet ho lidem dál, ale musí mít takové vlastnosti, aby klimatickou krizi ještě více nezhoršovalo. Vědci v poslední době pracují se dvěma cestami. Jednak je to úprava genomu krav tak, aby produkovaly méně metanu a méně škodily, ale ještě ambicioznějším plánem je výroba hovězího, vepřového nebo kuřecího  masa v laboratořích. 

V září navštívil Prahu autor tohoto nápadu, respektive muž, který ho zatím dotáhl nejdále, Nizozemec Mark Post. Představil pokrok, kterého už dosáhl. Jeho společnost už dokáže bez problémů vyrábět laboratorně maso, které nikdy nevidělo krávu - jediným zádrhelem je zatím cena. 

Maso, které se vaří jako pivo

Celý nápad vznikl roku 2013: vědci odeberou ze svalů kmenové buňky krav. Kmenové buňky se dají přeměnit na jakoukoliv tkáň, normálně fungují  opravě poškozené tkáně. Umí se rychle množit a právě to dělají v laboratoři. Postův tým jim jen musí zajistit podmínky a dostatek potravy, o zbytek už se postará sama příroda. 

V podstatě to funguje velmi podobně jako vaření piva - také u něj většinu práce udělají vyšlechtěné bakterie, pivovarníci je jenom krmí. Post v Praze uvedl, že nyní je jeho metoda už tak přesná a účinná, že z jediné buňky je jeho tým schopný vyrobit asi deset tun masa.  

Zpočátku tento výzkum financovaný zakladatelem Google Stevem Brinem vyráběl maso nechutné - sice konzumovatelné, ale jaksi řídké, strukturou nepodobné tomu reálnému a proto nechutné. Dnes už se pěstuje ve speciálních “plástvích”, kde se buňky napínají tak, aby jejich struktury vypadala jako u opravdivého masa. Podle reakcí lidí, kteří v Praze toho umělé maso ochutnali, se dá soudit, že výsledek se povedl. 

Kolik byste zaplatili za maso?

Do poloviny století bude potřeba zvýšit produkci hovězího masa nejméně o 70 procent - pokud si chce lidstvo užívat stejně jako nyní. Už teď je jisté, že to není možné: nové pastviny se získávají kácením pralesů, což ale vede ke kolapsu vodního cyklu v daném místě a mnoha dalším problémům.  

Cesta dobrovolného omezování sice v mnoha státech, zejména v západní a severní Evropě, začíná fungovat, ale ve většině světa je konzumace hovězího natolik populární, že jeho konzumace stále roste. 

Je tedy jisté, že bude potřeba mít dostatek náhražek, zřejmě i typu, jaký vymýšlí Mark Post. Problémem je cena. Když bylo roku 2013 toto maso představené, pohybovala se cena za kilogram ve výši desítek tisíc korun; dnes se ji podařilo stlačit pod 800 korun za kilogram.  

To je sice stále ještě příliš mnoho na to, aby se dalo prodávat jinde než pár technologickým nadšencům, ale na to, jak krátkou dobu výzkum a vývoj probíhá, je to pozoruhodný úspěch. Markův tým nyní pracuje na tom, aby ceny snížil.  

Že je jeho nápad realizovatelný a stojí za to, naznačuje i fakt, že se jeho myšlenky uchytily i jinde - ve Spojených státech amerických a také v Číně už vznikají firmy, které by chtěly jeho technologii napodobit a pokud možná ještě lépe využít.