Lepší prodat se slevou než vyhodit: výprodejem proti plýtvání potravinami
Po deváté hodině večerní mohou zákazníci finského maloobchodního řetězce S-Market koupit různé potraviny s výraznou slevou. Jedná se o jídlo, kterému v ten den končí datum spotřeby a jinak by ho supermarket musel vyhodit. Cílem obchodního řetězce je omezit plýtvání jídlem a prodat jídlo zákazníkům raději s výraznou slevou než ho vyhodit.
Kristýna Vobecká
16. 9. 2019
Tento pokus je součástí dva roky trvající kampaně zaměřené na omezení plýtvání jídlem a pro zákazníky je pojmenovaná jako Happy Hour (šťastná hodinka). Možná toto označení znáte ze svého oblíbeného baru, kdy koupíte vybrané drinky za nižší cenu. Stejně tak si můžete koupit večeři za výrazně sníženou cenu a pochutnat si například na hovězím steaku se 60% slevou, tedy pokud se momentálně pohybujete ve Finsku a navštívíte jeden z 900 supermarketů s názvem S-Market. Každý den je zde jídlo, kterému končí toho dne datum spotřeby, zlevněno o 30 %. V devět hodin večer se potom sleva zvyšuje na 60 %, to znamená, že tři hodiny před koncem data spotřeby si mohou zákazníci koupit různé, často pro ně cenově nedostupné, lahůdky pouze za 40% cenu.
O Happy Hour ve finském maloobchodním řetězci informoval deník New York Times, který současně zdůraznil, že jedna třetina jídla, které je vyprodukováno po celém světě, skončí jako odpad. To odpovídá 1,3 miliardám tun potravin za rok a 680 miliardám dolarů. Buď je jídlo vyhozeno přímo spotřebiteli, kteří ho nakoupí a nezvládnou zpracovat, nebo je znehodnoceno během převozu a prodeje. Na světě je přitom 10 % lidí trpících chronickou podvýživou. Plýtvání jídlem má také zásadní vliv na životní prostředí, 10 % emisí skleníkových plynů souvisí s mrháním jídlem, které je ztraceno buď během sklizně, nebo při potravinové výrobě či vyhozeno spotřebiteli.
Neplýtvat je možné i v Česku
Omezení plýtvání jídlem ze strany spotřebitelů a osvojením tohoto zvyku v každodenním životě může být velkým přínosem pro planetu. Každý by měl začít u sebe a žít tak, abychom jídlem vůbec plýtvat nemuseli. Ať už formou lepšího plánování nákupů, kdy nakupuji pouze to, co skutečně spotřebuji, nebo lepším ukládáním jídla, které dokážu uchovat či zpracovat tak, aby ho nebylo nutné vyhodit, ale šlo ho sníst později. Vyžaduje to čas a větší kreativitu, ale i ze zbytků se dá leccos uvařit. Pomoct vám v tom mohou třeba recepty iniciativy Zachraň jídlo.
Do boje proti plýtvání by se však měli zapojit i samotné řetězce prodávající potraviny nebo jejich zpracovatelé, jako jsou restaurace nebo fast foody. Přesně jak ukazuje příklad finského řetězce. V Česku od roku 2018 platí nový zákon, podle kterého mají obchody nad 400 metrů čtverečních předávat neprodané jídlo neziskovým organizacím a potravinovým bankám. V případě, že tak neučiní, mohou dostat pokutu až 10 milionů korun. Zákon však neošetřuje menší obchody a restaurační provozy. Ty osvícenější se tak dobrovolně zapojují do iniciativ, které nabízejí jídlo z restaurací se slevou, setkat se můžete například s Nesnězeno, AAHI nebo Jídlov, která navíc nabízí jídlo před datem spotřeby nejen z restaurací a kaváren, ale také přímo od obchodníků. Podívat se tak můžete, které podniky se proti plýtvání vymezují, a můžete je podpořit tím, že si u nich před zavíračkou, jako ve finském supermarketu, koupíte večeři za zlomek ceny.
Zdroj: The New York Times