Zboží s certifikací Fairtrade se prodává v ČR stále více, dominují kakao a káva

„Český trh s fairtradovým zbožím a surovinami je velmi dynamický, prodeje klíčových surovin rostou už několik let po sobě o desítky či dokonce o stovky procent. Důvodem je hlavně to, že vyšší zájem o udržitelnou spotřebu u nás ve srovnání se západní Evropou přišel později a prostor pro růst je stále velký,“ říká Hana Malíková, ředitelka neziskové organizace Fairtrade Česko a Slovensko.  

„Nárůst objemů prodaných fairtradových surovin v České republice má konkrétní pozitivní dopady: čím více výrobků s certifikací Fairtrade se na trhu uplatní, tím více jich pěstitelé ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky mohou prodat za podmínek Fairtrade – tedy mimo jiné za cenu, která skutečně pokrývá náklady včetně jejich práce,“ dodává H. Malíková.  

Podíl fairtradové kávy na celkové spotřebě stoupl na 2,85 procenta 

Fairtradové kávy, která je zřejmě nejznámější fairtradovou surovinou, se loni na českém trhu prodalo 714 tun, tedy o 37 % více než v roce 2017. Jedná se o hmotnost nepražených zrn, která odpovídá zhruba 570 tunám pražené zrnkové kávy. Z tohoto množství fairtradové kávy by se dalo připravit více než 81 milionů šálků espressa. To pro lepší představu znamená, že každý obyvatel ČR včetně nemluvňat vypil v roce 2018 téměř osm (7,7) šálků fairtradové kávy. Vztaženo k celkové spotřebě kávy v ČR, kterou udává Český statistický úřad (2 kg na osobu a rok), činí podíl fairtradové kávy 2,85 % (v roce 2017 to byla zhruba 2 %).  

Mezi největší prodejce fairtradové kávy v ČR patří Tchibo Praha, Unipetrol v rámci svých provozoven Stop café na čerpacích stanicích Benzina, OMV Česká republika v rámci konceptu Viva café, významně rostou i prodeje obchodního řetězce Lidl, který zavádí fairtradovou kávu do nápojových automatů v prodejnách. Fairtradovou kávu ale spotřebitelé najdou i v kapslích značek Nespresso a Starbucks. Vlastní značku fairtradové kávy loni zavedl například řetězec Globus.   

Nejvíce se prodalo fairtradového kakaa, „skokanem roku“ je ale bavlna 

O 155 % vzrostla v roce 2018 na českém trhu spotřeba fairtradového kakaa, prodalo se ho celkem 1420 tun, převážně ve formě čokolády a cukrovinek. Jde o pokračující důsledek zavedení Fairtrade programu pro kakao (Fairtrade cocoa programme), který funguje již od roku 2014, zjednodušuje zpracovatelům podmínky při výrobě produktů z fairtradového kakaa a pěstitelům kakaa dává více příležitostí k uplatnění jejich produkce za podmínek Fairtrade. Díky tomu se výrobky s fairtradovým kakaem uplatňují stále více i ve velkých obchodních řetězcích. Lídrem v oblasti fairtradového kakaa je společnost Lidl, která během loňského roku prodala výrobky vyrobené z 584 tun fairtradových kakaových bobů a prodeje oproti roku 2017 tak zvýšila o více než 200 %. Nejvyšší skokový nárůst ale zaznamenala společnost Gunz (loni prodala cukrovinky vyrobené ze 177 tun fairtradového kakaa, v roce 2017 to bylo jen 753 kg). Třetím největším prodejcem fairtradového kakaa byla loni společnost Penny market (155 tun kakaa, osminásobně více než v roce 2017). 

Největší procentuální nárůst zaznamenaly prodeje fairtradové bavlny. Ty loni meziročně stouply o 317 % na 217 tun. Za nárůstem spotřeby stojí hlavně řetězec Kaufland, který pořizuje pracovní oblečení pro své zaměstnance z fairtradové bavlny, dále Lidl a síť drogerií dm drogeriemarkt, které na svých prodejnách nabízejí nákupní tašky z fairtradové bavlny, a výrobce povlečení Dibella.  

O 214 % stoupl prodej fairtradového čaje (22 tun), fairtradového třtinového cukru se loni v ČR spotřebovalo 105 tun (nárůst o 24 %). 

K čemu je fairtrade 

Zapojení do systému Fairtrade přináší pěstitelům a zaměstnancům ze zemí takzvaného globálního Jihu nejen odpovídající výkupní ceny, ale také takzvaný fairtradový příplatek. „Ten slouží k investicím do rozvoje, do zvyšování efektivity a kvality produkce, ale také do nezbytné infrastruktury, která slouží nejen samotným pěstitelům, ale celé jejich komunitě. Jedná se například o budování zdrojů nezávadné pitné vody, zdravotnických zařízení, škol a další,“ říká H. Malíková. 

Konkrétními příklady využití fairtradového příplatku doplňuje Ousmane Traore, předseda fairtradového družstva pěstitelů kakaa Ecakog z Pobřeží slonoviny, který v těchto dnech pobývá v ČR. „Díky těmto prostředkům jsme postavili studnu, k níž má přístup celá vesnice, a koupili traktory a dvě nákladní auta pro svoz produkce,“ uvedl Ousmane Traore na dnešní tiskové konferenci Fairtrade ČS a dodal: „Dále jsme zhruba dvěma stům dětí pořídili školní aktovky a osmdesát dětí získalo díky fairtradovému příplatku školní půjčku a družstvo bylo schopné vybavit své agroinženýry motocykly, aby mohli dojíždět i do odlehlých oblastí a pomáhat jednotlivým pěstitelům s péčí o kakaovníky.“   

Za fairtradové produkty, které si loni koupili čeští zákazníci, získala družstva farmářů v Africe, Asii a Latinské Americe na fairtradovém příplatku celkem přes 13,6 milionu korun, tedy o dvě třetiny více než v roce 2017.  

Průzkum naznačil vysoký zájem Čechů o témata spojená s principy Fairtrade, jako jsou ochrana životního prostředí nebo zákaz dětské práce. 

Nezisková organizace Fairtrade Česko a Slovensko si v červnu tohoto roku nechala od společnosti Median zpracovat průzkum, v němž zjišťovala nejen znalost certifikace Fairtrade a známky FAIRTRADE, ale také to, do jaké míry se čeští spotřebitelé obecně zajímají o sociální, ekologické a etické problémy. Zájem o téma dlouhodobé udržitelnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a dodržování lidských a pracovních práv deklarovalo 80 % respondentů průzkumu. Pokud jde o zohledňování těchto otázek při nákupu, největší procento dotázaných uvedlo, že zohledňuje to, zda zboží vzniklo udržitelně s ohledem na životní prostředí (51 % spíše či určitě ano), dále pak to, zda při výrobě nebyla využita dětská práce (43 % spíše či určitě ano), a to, zda pěstitelé či zaměstnanci dostali odpovídající odměnu (38 % spíše či určitě ano). Nejvyšší podíl odpovědi „určitě ano“ průzkum zaznamenal u otázky týkající se dětské práce (20 %). 83 % dotázaných rovněž uvedlo, že obchodní řetězce by spíše či určitě měly aktivně nabízet zboží vyrobené v souladu s principy Fairtrade.  

„Čeští obchodníci jsou v zařazování fairtradových výrobků do svého sortimentu velmi aktivní, jak ostatně dokládají i data o zvyšujících se prodejích. Větší angažovanost obchodníků jsme v poslední době zaznamenali také v oblasti propagace fairtradového sortimentu a komunikace o něm. Může to souviset i s tím, že Fairtrade je jednou z cest k naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN, k nimž se řada zejména nadnárodních firem hlásí,“ říká k tomu H. Malíková.  

Pokud jde o povědomí o známce FAIRTRADE, podle průzkumu ji zná 59 % českých spotřebitelů, 32 % respondentů uvedlo, že přesně ví, co toto označení znamená. Spontánní znalost tohoto označení v souvislosti s pracovními podmínkami v zemích globálního Jihu průzkum zjistil u 24 procent respondentů. 8 procent respondentů známku FAIRTRADE spontánně uvedlo jako obecné označení informující o původu zboží (vyšší znalost zaznamenala jen označení KLASA, Bio a Český výrobek).  18 % respondentů také uvedlo, že v posledních 3 měsících vědomě koupilo výrobek s označením FAIRTRADE. 

FOTO: Wikimedia Commons