Oblíbená dovolenková místa se zbaví uhlí. Mallorca, Ibiza a Menorca plně sází na obnovitelnou energii

Baleárské ostrovy obývá více než milion obyvatel a ročně tuto oblíbenou destinaci navštíví několik desítek milionů turistů. Místní vlády na ostrovech přiznávají, že jim vlastně nic jiného než zodpovědné chování v oblasti ochrany klimatu nezbývá.

Zachráníme klima, nic jiného nezbývá

Ostrovy jsou zvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu, jako je ubývající množství dešťových srážek a přibývající počet extrémních meteorologických jevů – přívalových dešťů, vln veder, teplotních rekordů, silných větrů či hurikánů. Ty představují nebezpečí z hlediska obecného ohrožení, lidského zdraví, zásobování vodou, turismu i dalších oblastí. Podle prezidentky Baleárských ostrovů Franciny Armengolové bude nový přístup chránit životní prostředí i obyvatele ostrovů. „Zákon umožní zvýšit kvalitu života a zaručí spolehlivou budoucnost našim ostrovům,“ přihlásila se k zodpovědnosti za klima prezidentka Francina Armengolová.

Bez uhlí i nafty 

O naplnění vize se postará nová legislativa, která určí trajektorii rozvoje šetrné energetiky. Zákon obsahuje „dočasný cíl“ pro rok 2030, kdy musí být 35 % energie na Baleárských ostrovech obnovitelné ve srovnání se současnými 2 %. V roce 2050 by domácí produkce čisté energie měla pokrývat 70 % domácí spotřeby, zbytek energie by se měl zajistit „přes spojení s Pyrenejským poloostrovem“. 

Spotřeba energie na ostrově by se měla do roku 2030 snížit skoro o čtvrtinu a emise oxidu uhličitého klesnout o 40 %. Zákon například zavádí povinnost instalovat fotovoltaické panely na všech nových parkovištích o rozloze větší než tisíc čtverečních metrů. 

Baleárské ostrovy využívaly efektivně větrnou energii už před stovkami let

Od roku 2025 ostrov skoncuje s registrací nových vozidel se vznětovými motory a od roku 2035 také s pohonem CNG, LPG a hybridy. Do dvou let chce ostrov zvýšit podíl elektromobilů na 4 % vozového parku. Protože mezi důležité dopravní prostředky při cestě na ostrov patří také lodě, zavázala se vláda zákonem, že moře kolem Baleárů vyhlásí za oblast ECA, což je podle standardů OSN chráněné území, ve kterém nesmí plout plavidla poháněna palivy na ropné bázi, ale pouze obnovitelnou energií či zemním plynem. 

Do snižování emisí se zapojí také střední a velké společnosti působící na ostrovech, které začnou sledovat svou uhlíkovou stopu a od roku 2025 budou předkládat plány, jak zajistí snížení emisí. 

Energetickou nezávislostí k prosperitě

Podle prezidentky Franciny Armenglové transformace ekonomiky a energetiky na obnovitelné zdroje s důrazem na energetickou soběstačnost přinese nová pracovní místa a sníží závislost ostrovů na dovážených fosilních palivech. „Díky tomuto zákonu budeme produktivnější a konkurenceschopnější,“ říká Armenglová. 

Odbory i vlastník uhelné elektrárny, italská firma Endesa, se záměrem na uzavření uhelné elektrárny do roku 2025 souhlasily a společně se budou podílet na hledání nových pracovních míst pro stávající zaměstnance elektrárny. 

Naopak se vůči omezení vozů se spalovacími motory vymezila španělská automobilová asociace ANFAC. Stěžuje si, že je vůči jejím zájmům „agresivní“ a že v jiných zemích nedochází k zákazu konkrétních technologií. 

Čistá energie pro evropské ostrovy

Do programu Čistá energie pro ostrovy EU je zapojeno celkem 26 ostrovů, které byly pečlivě vybrány na základě jejich typologie a potenciálu pro úspěšnou transformaci na bezuhlíkovou ekonomiku tak, aby mohly jít příkladem také dalším ostrovům v EU. Iniciativa byla založena v květnu 2017 na Maltě na základě politické deklarace, kterou podepsali zástupci Evropské komise a 14 členských států EU – Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Itálie, Kypru, Malty, Německa, Portugalska, Řecka, Španělska a Švédska.

V první fázi představí pilotní projekty celkem 6 ostrovů a souostroví: Aranské ostrovy patřící Irsku, propojené chorvatské ostrovy Cres a Lošinj, portugalský ostrov Culatra, španělská La Palma, jež je součástí Kanárských ostrovů, řecký Sifnos a italská Salina. Zbývající ostrovy, mezi nimiž nechybí například chorvatský Brač, Hvar a Korčula, řecká Kréta a Samos či portugalské Azory, představí své plány na přechod na čistou energii v roce 2020.Spolupráce zapojených ostrovů a sekretariátu se zabývá pěti klíčovými oblastmi: bezuhlíkovou produkcí energie, energetickými úsporami a účinnosti, vytápěním a chlazením budov, dopravou mezi ostrovy a pevninou a ostrovní dopravou. Spolupráci koordinuje Sekretariát Čisté energie pro ostrovy EU, který zapojeným ostrovům poskytuje podporu v přípravě klíčových dokumentů či podkladů, technické poradenství a odbornou pomoc, stejně jako finanční.

Zdroj: EFE Verde, EU Islands, Euractiv, NY Times, The Guardian, PV Magazine, FOTO Pixabay