8 futuristických nápadů českých studentů, jak nabíjet elektrokola

Rostoucí obliba elektrických kol a koloběžek otevírá také otázku dostupného nabíjení. Nad možností spojení čisté energie z obnovitelných zdrojů s nabíjecími stojany se zamysleli studentky a studenti průmyslového designu na VUT v Brně.

AliES

23. 2. 2019

Podívejte se na návrhy, které připravili pod vedením Anny Vávrové.

Solar bike

Dominik Lob se nad nabíjením elektrokol zamyslel od základů. Vytvořil solární kolo, které má funkční fotovoltaické články integrované přímo v discích. „Solární kolo je koncept pro sdílené půjčování elektrokol ve městech. Jelikož jsou solární panely součástí kola, mohou být parkovací stanice pouze mechanické, rozměrově úsporné a levné na výrobu,“ představuje Dominik Lob svou myšlenku pro městskou mobilitu.

Ve svém návrhu myslel také na ideální podmínky pro dobíjení. Parkovací stanice by se podle jeho návrhu umístily do míst s dobrým osvitem a parkování kol by zajistilo orientaci středové osy bifaciálních (oboustranných) solárních panelů v discích ve směru východ–západ. Při parkování by se natočily do ideální polohy, naopak při jízdě by zaujaly vertikální polohu. Účinnost těchto panelů by navíc zvýšily odrazové prvky umístěné na zemi.

Solární stojan na elektrokola 

Spojení stojanu se solární stříškou pak nabízí projekt Terezy Kreidlové. V konstrukci jsou umístěny dvě baterie, které dobíjí elektřina ze solárního panelu. Uložená energie v bateriích pak přes svinovací napájecí kabel nabíjí připojené elektrokolo.

„S elektrokolem je možné přijet až ke stojanu, opřít a pomocí posuvné tyče, která se dá i mírně vyklonit, kolo zamknout. Na displeji je možné vidět stupeň nabití kola a také ovládat zamykání kola pomocí pinu, karty, mobilu či otisku prstu. Na bocích konstrukce se nachází led pásky signalizující aktuální nabití baterie v konstrukci,“ doplňuje Tereza Kreidlová vychytávky svého návrhu. „Uzamykání a nabíjení kola je velmi snadné a intuitivní. Na každý stojan se vejdou dvě kola, která lze nabíjet zároveň,“ dává studentka designu.

Na horských kolech s větrem o závod

Návrh Tomáše Pašky pak míří na turisty, kteří rádi zdolávají hory a kopce na elektrokolech. Stojan s názvem Najo počítá s typem pro nezávislé nabíjení bez sítě a s modifikací pro horské chaty, které lze napojit na běžnou elektrárenskou síť.   „První typ je napájen vertikální větrnou elektrárnou. Elektrickou energií se napájí vestavěná baterie, ze které jsou poté dobíjena kola. Stojan je určen především na rozcestí a na místa, kde se cyklisté zastaví například na svačinu. Díky tomu ho lze využít také jako rozcestník a orientační bod. Turbína elektrárny je na dálku dobře rozpoznatelná a usnadňuje tak cyklistům a ostatním lidem orientaci,“ uvádí ke svému návrhu Tomáš Paška.

Druhý typ stojanu je určen k horským chatám, kde je napájen z běžné sítě. Kola se na stojan věší za sedlo, na dlouhý trám s vestavěnými zásuvkami. Délka trámu je variabilní, vždy se dá tedy upravit podle daného prostředí. Pokud by kolo nešlo na trám z nějakého důvodu zavěsit, je možné ho umístit do postranních držáků.

Solární bod na mapě

Další návrh, který opět pracuje s designovým stanovištěm pro horská kola, nabízí řešení pomocí integrace solární střechy. Bicycl-e point je návrh domovské stanice pro půjčovny elektrických horských kol. Celá stanice je napájena solárními střešními taškami, které napodobují přírodní střešní krytinu. Bicycl-e point tedy svým vzezřením nenarušuje okolní prostředí a neruší tak požitek turistů.

„Tvarově zajímavé turistické odpočívadlo přiláká pozornost nových zákazníků,“ říká autor Ondřej Král. Bicycl-e point umožňuje zároveň nabíjet až 7 elektrokol. Noví zákazníci se snadno dozví vše, co potřebují vědět, pomocí informačního displeje s intuitivním ovládáním.

Jednoduchý zamykací mechanismus, který slouží zároveň jako konektor nabíječky, je možné připevnit na uzpůsobená elektrokola konkrétní půjčovny. Díky tomuto mechanismu zákazník nemusí kolo přizvedávat ani složitě odemykat a při vracení kolo jednoduše zasune zpět. Bicycl-e point je tedy vhodný i pro starší sportovce. Díky jednoduché rigidní konstrukci mechanismus funguje i ve vlhku a špíně.

Sunny: posedět a dobít

Sunny je modulární systém laviček spojených s nabíjecí stanicí pro elektrokola. Nejmenší částí je lavička, která má po obou stranách stojan na jedno kolo. Mimo elektrokola lze nabít i další zařízení, mobil nebo notebook, pomocí na přední straně lavičky umístěných USB konektorů a elektrické zásuvky. „Lavička je energeticky soběstačná. Elektřinu získává ze slunce pomocí transparentních solárních panelů, které tvoří opěradla lavičky,“ dodává k návrhu energetického systému autorka Zuzana Štubianová.

Boks

Opět do oblasti turistiky míří solárně napájená stanice pro elektrokola Boks. Podle autora návrhu Jiřího Korejze by měla být umístěna v místech častých zastávek cyklistů: u památek, v horách nebo u restaurací. Tedy v místech, kde se může cyklista zastavit na odpočinek nebo chce dál pokračovat pěšky. Stanice se skládá z několika částí. První je nosná konstrukce, která vše spojuje dohromady. Nesmí chybět ani solární panel, který zajišťuje chod celé stanice za použití obnovitelných zdrojů. „Hlavní myšlenkou celého produktu je přenést proces nabíjení baterie elektrokola do úschovného boxu a zbavit tak uživatele strachu z ponechání nabíječky bez dozoru,“ představuje výhodu návrhu Jiří Korejz.

Celý proces probíhá tak, že uživatel vyjme baterii ze svého kola a případně s dalšími věcmi, které chce uschovat, ji umístí do nabíjecího boxu, který následně zamkne zadáním vlastního čtyřmístného kódu. Po návratu ke kolu box kódem odemkne a může pokračovat v cestě.

BIWER: ,,Bicycle Tower“ neboli parkovací dům pro elektrická kola a koloběžky

Tento návrh je určený především na sídliště a do obytných zón ve větších městech. „Spousta městských obyvatel čím dál tím více používá jako dopravní prostředek po městě kola. Jde o způsob dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí a často i rychlejší než automobil. Nicméně nastává problém s tím, kde tato kola parkovat, a v případě elektrokol i s jejich nabíjením,“ říká Klára Nyklová, studentka Ústavu konstruování FSI VUT v Brně.

Studentka proto navrhla parkovací dům, který pojme a nabije až 30 kol či koloběžek. Automatický samoobslužný parkovací systém pro kola je jednoduchý, rychlý a bezpečný. Výhodou je také nonstop provoz a díky mobilní aplikaci vždy víte, kolik je tam volných míst.

„Elektrická energie je získávána pomocí solárních panelů na stěnách. Díky kouřovým sklům celková konstrukce působí odlehčeně a vzdušně. Na ocelových lanech připevněných ke konstrukci roste břečťan, který je okrasný, neopadavý a stálezelený,“ dodává Klára Nyklová k návrhu parkovacího domu s čistým zdrojem energie pro nabíjení.

Napřed chodíš, potom jezdíš: dobíjecí stanice na energie z pohybu

V centrech měst může omezit přístup k přímému slunečnímu svitu stín vysokých budov. Proto hledal student František Dvořák energii pro dobíjení kol jinde. Našel ji v možnosti vyrobit elektřinu pomocí lidského pohybu: kroků.

Ve městech proudí lidé v určitých koridorech, které by se daly vybavit dlažbou určenou provýrobu elektrické energie. Ve světě již taková technologie existuje, zabývá se jí společnost Pavegen. Sešlápnutí jedné takové dlaždičky vyprodukuje až 20 sekund světla na LED žárovce,” představuje svůj koncept František Dvořák. Podle něj by šlo zařízení umístit ideálně do podchodů, kde je velká koncentrace lidí a celý systém tolik netrpípovětrnostními podmínkami.

„U dobíjecích stojanů by stála kola a koloběžky určené k pronájmu, ovšem nabíjet by si zde svá kola mohli i ostatní. Každý, kdo po zmíněném chodníku chodí, by mohl postupně sbírat kredit a dále ho využít pro vlastní potřebu při dobití kola,“ dodává František Dvořák.